Jsou veřejné knihovny bezbariérové?

Při výčtu předností dnešních veřejných knihoven často zdůrazňujeme, že knihovny jsou přístupné každému. Tato charakteristika je zvýrazněna i v knihovním zákonu, který vymezuje knihovnu jako „zařízení, v němž jsou způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu poskytovány veřejné knihovnické a informační služby“. Když se knihovní zákon připravoval, bylo nejčastějším tématem diskuzí na téma rovného přístupu, zda vysokoškolské, akademické, muzejní či jiné specializované knihovny naplní stanovený princip rovnosti, když ve svých službách zvýhodní tu část uživatelů, pro které je primárně zřízena, tj. studenty, pedagogy, vědecké pracovníky a další. Mnohem méně se ale hovoří o tom, zda fyzické prostory knihovny jsou uzpůsobeny tak, že je každý může skutečně navštívit a využít.

V květnu 2016 provedl Knihovnický institut Národní knihovny ČR ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou a NIPOS průzkum prostorového a technického vybavení veřejných knihoven, tj. knihoven provozovaných obcí, městem či krajem. Průzkumu se zúčastnilo 2 027 knihoven a poboček různých velikostí. Knihovny působící v obcích s počtem obyvatel více než 3 000 byly zastoupeny v rozsahu 70 až 100 % (382 knihoven), včetně všech krajských knihoven a jejich poboček. Zúčastnila se také pětina knihoven v obcích do jednoho tisíce knihoven (863 knihoven). V Jihomoravském kraji se průzkumu zúčastnilo 313 knihoven, tj. 44 % z celkového množství. V průzkumu bylo knihovnám a jejich provozovatelům položeno několik otázek ve vztahu k bezbariérovosti knihoven.

Otázka: Je zvenčí do budovy knihovny umožněn bezbariérový přístup?

V tabulce č. 1 uvádíme informace o dostupnosti vstupu do knihovny v obcích podle počtu obyvatel. V dané kategorii obcí jsou hodnoceny společně jak knihovny, tak i jejich pobočky. Při celkovém pohledu na všechny knihovny zúčastněné v průzkumu vidíme, že 1 052 sledovaných knihoven (52 %) nemá bezbariérový vstup do budovy. Dalších 273 knihoven (13 %) zjišťuje, že přístup do knihovny je možný s určitou dopomocí a pouze 702 knihoven, tj. 35 % potvrzuje, že při vstupu do budovy na návštěvníky nečeká žádná překážka.

Nejhorší situace je v nejmenších obcích, kde 61 % knihoven konstatuje, že vstup do knihovny není bezbariérový. Další problémovou skupinou jsou knihovny a pobočky v městech s 20 001 až 40 000 obyvateli, kde 54 % knihoven chybí bezbariérový vstup do budovy. Nejlépe dostupné jsou krajské knihovny a jejich pobočky, kde pouze čtvrtina (24 %) objektů není bezbariérová.

Při vyhodnocení této otázky se můžeme zvlášť podívat na knihovny Jihomoravského kraje. Zde se průzkumu zúčastnilo 313 knihoven a jejich poboček, což je 44 % z celkového počtu knihoven v kraji. Zjištěné údaje ukazují, že situace v Jihomoravském kraji se téměř shoduje s celostátními hodnotami – 50 % knihoven nemá bezbariérový vstup, 13 % knihoven je dostupných s dopomocí a 36 % knihoven je bezbariérových.

Samotný vstup do budovy nemusí být jedinou překážkou, která čeká na návštěvníky knihoven, a proto jsme položili další otázku, která se týkala přístupnosti vnitřních prostor.

Otázka: Je uvnitř budovy knihovny zajištěn bezbariérový přístup do všech prostor pro veřejnost?

U vnitřních prostor je situace mírně lepší, ale rozhodně nesvádí k optimismu. Celkem 859 knihoven a jejich poboček (42 %) konstatuje, že jejich vnitřní prostory nejsou bezbariérové. I v tomto případě jsou na tom nejhůře knihovny v malých obcích do 1 000 obyvatel a knihovny v městech velikosti dvacet až čtyřicet tisíc obyvatel – shodně 49 % těchto knihoven nemá vnitřní prostory bezbariérové. U městských knihoven k tomu přistupuje jen velmi omezený počet prostor dostupných s dopomocí (9 %). Naopak za vcelku příznivou můžeme hodnotit situaci krajských knihoven a jejich poboček, kde omezení přetrvává u 12 % prostor a 27 % knihoven má dostupné prostory s dopomocí.

Ani v tomto případě nezjišťujeme nějaké podstatné rozdíly u knihoven z Jihomoravského kraje. Zde 41 % nemá své vnitřní prostory bezbariérové, 14 % je dostupných s dopomocí, 45 % knihoven je dobře přístupných.

Řada knihoven komentovala svou prostorovou situaci a pro ilustraci vybíráme několik typických a často opakujících se hodnocení, která dokreslují reálné podmínky podstatné části knihoven.

• Bezbariérový přístup je pouze do přízemí.
• Bezbariérové je jen oddělení pro děti a mládež.
• Knihovna nemá zajištěný bezbariérový přístup. Knihovna sídlí ve 2. patře - přístup je po schodišti.
• Vstupní dveře do objektu jsou bezbariérové, ale knihovna se nachází v prvním patře budovy.
• Budova je bezbariérová, ale vchodové dveře jsou pro vozíčkáře překážkou.
• Vozíčkář se pomocí plošiny dostane pouze k výpůjčnímu pultu.
• Charakter historické budovy to neumožňuje.
• Bezbariérový přístup je jen ke knihám, které jsou v pojízdných vozíkách (čerstvě vrácené a novinky). K regálům není bezbariérový přístup.
• Tři schůdky zvládnou maminky s kočárkem v pohodě a zajedou až do půjčovny.
• Od r. 2011 neúspěšně jednáme se zřizovatelem o zajištění bezbariérového přístupu

Dalším aspektem dostupnosti knihoven je možnost do knihovny přijet autem a také tam zaparkovat. V průzkumu jsme se dotázali, zda má knihovna k dispozici parkovací místa a jak je to s parkovacími místy pro osoby s postižením. Otázka v tomto případě zněla:

Otázka: Má knihovna k dispozici parkovací místa pro veřejnost? Případně vyhrazená v bezprostřední blízkosti?

Při celkovém pohledu na všechny knihovny lze konstatovat, že polovina knihoven má k dispozici parkovací místa a druhá nikoliv. Situace se ale odlišuje s vazbou na velikost obce. Obecně platí, že čím větší obec, tím více přibývá knihoven bez parkovacích míst. V obcích do 1 000 obyvatel má rezervované místa k parkování 62 % knihoven, ale v krajských městech je to jen 12 %.

Knihovny, které potvrdily existenci parkovacích míst, byly vyzvány, aby uvedly počet parkovacích míst a aby zvlášť zaznamenaly parkovací místa vyhrazená pro osoby s postižením. Při našem hodnocení nebudeme zkoumat zjištěný počet parkovacích míst, ale můžeme se podívat, kolik knihoven má k dispozici rezervovaná místa pro osoby s postižením. Z celkového počtu pouze 242 knihoven (12 %) uvedlo, že má k dispozici parkovací místa pro osoby s postižením. Z tohoto hlediska jsou na tom nejlépe knihovny v obcích o velikosti 3 001 až 5 000 obyvatel, kde 21 % knihoven nabízí parkovací místa pro postižené. Naopak nejhůře na tom jsou knihovny v nejmenších obcích, ale také knihovny v největších městech, kde má místa pro postižené 8 až 9 % knihoven.

Poslední otázka průzkumu, které byla zaměřena na téma bariér dostupnosti knihoven z hlediska zrakově postižených.

Otázka: Má knihovna orientační systém pro zrakově postižené?

Při celkovém pohledu je zřejmé, že orientační systém pro zrakově postižené je spíše výjimečná záležitost. Některé z jeho prvků najdeme ve 103 knihovnách (5 %). Při podrobnějším pohledu z hlediska velikostních kategorií jde především o krajské knihovny (67 %) a knihovny ve větších městech (6 až 11 %). Nejčastěji se jedná o vodící pruhy a vnější akustickou navigaci. V ostatních obcích se tento systém vyskytuje zpravidla u jednoho až tří procent knihoven.

Shrnutí

• 52 % knihoven nemá bezbariérový vstup do budovy, nejhůře jsou na tom knihovny v nejmenších obcích do 1 000 obyvatel (61 %).
• 42 % knihoven nemá zajištěn bezbariérový přístup po všech prostorách knihovny, nejhůře jsou na tom knihovny v nejmenších obcích do 1 000 obyvatel a knihovny v městech 20 001 až 40 000 obyvatel (49 %).
• 50 % knihoven nemá k dispozici parkovací místa a pouze 12 % knihoven má zvlášť rezervovaná parkovací místa pro osoby s postižením.
• Pouze 5 % knihoven je vybaveno orientačním systémem pro zrakově postižené. Jedná se především o knihovny v krajských a největších městech.