Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
Duha ISSN 0862-1985 (Print)
Duha ISSN 1804-4255 (Online)
Podpořil
Autor:
Rubrika:
Číslo časopisu:
Vydáno:
2016-11-10 (All day)
Autoři citace:
ZANÁŠKOVÁ, Darina
V letošním roce vzpomínáme dvacáté výročí zahájení provozu Rakouské knihovny jako součásti Moravské zemské knihovny. Jaké byly důvody a záměry nabídnout čtenářům fond Rakouské knihovny pod střechou Moravské zemské knihovny? Připomeňme si začátky.
Koncem osmdesátých let Rakouské ministerstvo zahraničních věcí zahájilo náročný program zaměřený na prezentaci rakouské kultury zemím střední a východní Evropy. Program spočíval především v postupném zakládání knihoven rakouské literatury. Ty byly integrovány do mnoha různých institucí, jako jsou univerzity, městské knihovny, akademie věd nebo germanistická pracoviště. Obvykle to jsou fyzicky oddělená pracoviště s vlastními místnostmi a s knihovníky, kteří mají specifickou odpovědnost za jejich provoz. Po založení základního fondu Rakouských knihoven je fond každé knihovny pravidelně doplňován nově vycházejícími publikacemi již podle požadavků jejich hostitelské instituce, potřeb a podle jejich zaměření. Fond také obsahuje předplatné rakouských novin, časopisů a dalších periodik. Náklady nese Rakouské ministerstvo zahraničí.
Ve snahách Rakouského velvyslanectví v Praze, resp. jeho kulturního odboru, více přiblížit rakouskou kulturu české veřejnosti, sehrálo Brno poměrně významnou roli. Již v roce 1988 se v Brně konal, na půdě Ústavu germanistiky a nordistiky filozofické fakulty, i veřejnosti určený seminář o rakouské literatuře 19. a 20. století. Byla to první akce tohoto typu, později reprízovaná v Olomouci. V tomto rámci pak vznikla také iniciativa na zřízení tzv. Rakouské knihovny v Brně. Rakouská strana se obrátila na Ústav germanistiky a nordistiky filozofické fakulty. Iniciátorem a duchovním otcem celého projektu rakouských knihoven v zahraničí byl předseda Rakouské společnosti pro literaturu dr. Wolfgang Kraus, praktické stránky se v Brně velmi činorodě ujal R. Lustig-Leignitz.
Ke slavnostnímu otevření Rakouské knihovny v Brně na filozofické fakultě došlo na podzim r. 1989; patří tedy mezi první Rakouské knihovny v zemích střední a východní Evropy vůbec, a je první knihovnou tohoto druhu u nás. Hned v následujícím roce byl zahájen provoz v Rakouských knihovnách také v Udine, Mariboru, Budapešti a v Poznani. Otevření knihovny v Brně se zúčastnila řada rakouských oficiálních činitelů, mezi nimiž byl i dr. Wolfgang Kraus. Po dobu více než pěti let existence Rakouské knihovny na brněnské filozofické fakultě byla knihovna jakýmsi minicentrem rakouských kulturních aktivit v Brně. Pravidelně se v ní konala čtení rakouských autorů a vystoupení herců. Rozrůstající se knihovna sloužila převážně potřebám učitelů a studentů germanistiky a historie, zčásti i veřejnosti.
V roce 1995 zainteresované strany rozhodly, že Rakouská knihovna přejde do svazku Moravské zemské knihovny. Hlavním důvodem bylo, aby tak byl zajištěn lepší přístup veřejnosti ke všem fondům, na což vždy rakouská strana právem naléhala, i jejich náležité odborné zpracování. Naplnění těchto dvou záměrů se z důvodů prostorových i personálních ukázalo být nad síly univerzitního ústavu. Dne 18. března 1996 byla Rakouská knihovna opět uvedena do provozu v prostorách Moravské zemské knihovny. Slavnostního otevření se zúčastnili významní představitelé města Brna, univerzity i Rakouské republiky a další hosté a novináři.
Základní fond Rakouské knihovny sestává z rakouské literatury, standardních prací z rakouských dějin a geografie, slovníků a dalších encyklopedických prací, a sekundární literatury na související témata. Některé z Rakouských knihoven zahrnují další specializovanou literaturu z různých oborů. Velikost a těžiště individuálních fondů závisí na potřebách a struktuře hostitelské instituce. Jedna věc je společná všem knihovnám – zaměření na austriaka: na literaturu rakouských autorů nebo na rakouskou tematiku. I v Brně se předpokládalo rozšíření profilu Rakouské knihovny. Tzn., že kromě germanistiky a historie, které především byly zastoupeny, bude ve větší míře zastoupena literatura i z dalších oborů (ekonomie, architektura, právo, ekologie atd.). Ústav germanistiky a nordistiky filozofické fakulty Masarykovy univerzity se měl na základě vzájemné dohody i nadále na provozu knihovny podílet. Především bude spolupracovat na doplňování fondu. Samozřejmě se počítalo se zachováním (a podle možností i s dalším rozšířením) kulturních aktivit tak, jak byly prezentovány dosud. Rakouská knihovna tedy, rovněž ve spolupráci s Rakouským kulturním institutem v Praze (nyní Rakouské kulturní fórum v Praze), i nadále pořádala pravidelná čtení rakouských autorů z jejich textů, výstavy a další aktivity organizované podle požadavků návštěvníků i možností knihovny.
Nejdůležitějším úkolem, který před Rakouskou knihovnou jako součástí Moravské zemské knihovny stál, byla katalogizace všech převzatých svazků v automatickém knihovnickém systému. Tento specifický fond v samostatné databázi, jakkoli fyzicky oddělený, pak mohl být součástí nejen katalogu Moravské zemské knihovny, ale i souborného katalogu.
Budování a provoz Rakouských knihoven (další postupně vznikaly v Českých Budějovicích, Liberci, Olomouci, Opavě, Znojmě a Plzni), jakožto významných kulturně vzdělávacích aktivit, byl spojen se značnou společenskou prestiží. Rakouské knihovny dosud přispívají k poznávání literatury a historie Rakouska a tím k porozumění a dobrým vztahům. Pomáhají prohlubovat znalosti německého jazyka a to vše má, na pozadí historie našich národů i v souvislostech geopolitických, svůj velký význam. I po dvaceti letech se velmi dobře daří naplňovat původní záměry a myšlenky, na základě kterých byla Rakouská knihovna v Brně uvedena v život, i rozšiřovat nabídku služeb a dalších aktivit svým uživatelům.
Fotografie:
Váha článku:
8