Zápisky z Lublaně

Na přelomu září a října proběhl technický seminář k projektu EOD v Lublani. Účastníci ze 17 evropských knihoven na něm přednášeli o digitalizačním workflow a zkušenostech se službou EOD. Za MZK jsem přednášela celkově o procesech souvisejících s digitalizací v naší knihovně a představila účastníkům Metadatový editor a jeho základní funkce, výhody a nevýhody.

Další den probíhaly tématické workshopy. Zůčastnila jsem se workshopu o strukturálních metadatech. Každý člen měl představit projekty své knihovny, kde se problematika strukturálních metadat řeší. Z workshopu vyplynulo, že v podstatě ve všech knihovnách řešíme velice podobné problémy – jak zefektivnit výrobu strukturálních metadat. Probíhají pokusy o zlepšení automatizovaného zpracování, ale nejsou zcela úspěšné – např. při vyčítání číslování stránek ze skenů je malá úspěšnost a kontrola a opravy jsou v mnoha případech pro pracovníka časově náročnější, než kdyby vyrobil tato metadata kompletně ručně za pomocí nějakého inteligentnějšího editoru.

Kdo má vytvářet strukturální metadata? Knihovník, který je udělá kvalitně, ale pomalu? Externí levný dodavatel (Indie apod.), který je udělá relativně rychle, ale ne zcela kvalitně? Nebo se mají vytvářet automatizovaně a nemáme si dělat starosti s jistým procentem chybovosti a opravovat jen „na zakázku“ nebo nechat opravovat přímo uživatele? V případě EOD, což je služba placená a na zakázku, by měla metadata být opravdu kvalitně udělaná – zákazník za to platí. Na druhou stranu při masové digitalizaci na většinu věcí nikdo nikdy neklikne – zde by se dle mého názoru dalo využít automatizovaného získávání strukturálních metadat a opravovat ty navštěvované.

Tolik z mé Lublaňské uvahy...