Mezi dětstvím a dospělostí aneb Cesta tam a zase zpátky

Zaujmout teenagery (mladiství ve věku 13 – 19, případně 11 – 19 let) není jednoduché. Jde o specifickou věkovou kategorii, která zahrnuje jedince od starších dětí přes dospívající až po téměř dospělé, a každá skupina si zaslouží náležitou pozornost. Z hlediska čtenářských dovedností, návyků, rozsahu a náročnosti četby se nejedná o stejnorodou skupinu, přesto se v následujícím textu pokusíme o určité zobecnění našich zkušeností a popsání toho, jak teenageři využívají služby Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně (KKFBZ) a co jim knihovna může nabídnout.

Dospívající čtenáři v Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně

„Jaké asi místo zaujímá četba v životě těchto mladých hochů? Už z toho faktu, že jen určitá část ze všech zlínských »mladých mužů« si vypůjčovala knihy, zatím co ostatní knihovnu, která svým umístěním bila do očí, míjeli, je možno usuzovati, že patrně mnoho z nich necítilo této duševní potřeby, kdežto jiní nemohli bez knih býti, když jim mnohdy nezbývalo na čtení denně více než malá půlhodinka. Myslím, že zde bychom mohli právem nadhoditi otázku o existenci dvou typů: hochů - čtenářů a hochů - nečtenářů. Avšak i mezi čtenáři knihovny bylo možno pozorovati zajímavé rozdíly v tomto směru a jistý přechod mezi oběma typy….

Můžeme tedy říci, že mnohým z těchto hochů jest četba něčím významnějším než jen pouhou zábavou. Že jest jim odpočinkem, rekreací a posilou pro život a práci. To týká se ovšem hlavně oněch vyhraněných a pravidelných čtenářů. Vedle nich navštěvují knihovnu i jiní, jimž četba není potřebou, i když v ní občas dovedou najíti zálibu, svedeni různými okolnostmi, nejčastěji dlouhou chvílí. Jejich založení, snad lépe řečeno utváření duševního života, patrně nevyžaduje oné náhrady za život, již kniha dovede někomu dáti, a snad též jejich představivý život jest konstruován jinak než těch, kteří četby potřebují.“

Frey, Jaroslav. Výzkum četby průmyslového dorostu. V Hodoníně: F. Landgráf, 1933. S. 31- 32.

Jeskyňky, obýváky, studovny, haly, plochy

Krajská knihovna Františka Bartoše s přestěhováním do nových prostor 14|15 Baťova institutu ukončila v roce 2013 provozování samostatného oddělení pro mládež (od 15 do 18 let). Občas na toto samostatné oddělení vzpomínáme do jisté míry i s oprávněnou nostalgií. Knihovní fond byl přizpůsoben potřebám středoškoláků, v prostoru oddělení se nacházela různá klidná zákoutí, kde se dalo číst i povídat, a obsluha „své čtenáře“ znala většinou osobně. Koncept nové knihovny využívá nečleněný prostor bývalé tovární budovy a oddělení pro děti plynule přechází přes úsek zvukových dokumentů do prostoru, kde je umístěna beletrie pro dospělé. V ideálním případě by takto plynule měly přejít děti, které dovrší 15 let, nebo kterým už nestačí fond dětské knihovny, do oddělení pro dospělé čtenáře. Nejsou ale výjimkou situace, kdy se „čerství“ absolventi ZŠ mezi dospěláky cítí trochu ztraceni, vracejí se zpět do knihovny pro děti pro informace, radu a pomoc, než se adaptují na jiné prostředí. Ve 3. podlaží knihovny, které pracovně nazýváme Svět zábavy, jsou vedle sebe literatura pro děti, zvukové dokumenty včetně audioknih a beletrie, částečně uspořádaná podle žánrů, částečně podle autorů.

Knihovna pro děti mladým čtenářům nabízí neformální posezení, místo, kde si mohou popovídat se svými kamarády, zahrát si společenské hry nebo si jednoduše číst knihu či časopis. Často tento prostor využívají ke vzájemné výuce cizích jazyků, mohou si zahrát na klávesy, poslouchat hudbu nebo četbu. Nejen pro tuto věkovou kategorii jsme rozšířili služby knihovny o půjčování deskových her. Samozřejmostí jsou v celé knihovně studijní místa s PC a přístupem na internet, včetně volně přístupného wifi připojení. Středoškoláci – především gymnazisté – se naučili využívat prostory kolektivní studovny ve 4. studijním podlaží, která jim umožňuje týmovou práci, aniž by rušili ostatní návštěvníky knihovny. Velmi oblíbené jsou i individuální studovny.

Neplánovaně vznikl třetí prostor knihovny využívaný poměrně intenzivně staršími žáky a studenty – je to tzv. nová čítárna ve vstupní hale knihovny. Tento neformální prostor vznikl vystěhováním nadbytečného množství šatních skříněk, je velmi variabilní, vybavený pouze stolky a židličkami, které lze různě uspořádat. Je možno si do něj vzít denní tisk, ale tuto nabídku využívají žáci a studenti minimálně. Mají svá mobilní zařízení, využívají přístup přes wifi anebo si jen tak povídají, svačí, učí se. Podle četnosti využití soudíme, že jim vyhovuje neformálnost prostoru, v němž není knihovní fond a není nutné tolik dodržovat knihovní pravidla. Blízká kavárna nabízí možnost občerstvení a venkovní platforma prostor pro focení, jízdu na skateboardu, bruslích, tanec, cvičení nebo jen slunění. Prvek kulturní a vzdělávací do vstupní haly opatrně vkládáme formou výstav, tvůrčích dílen a programů při různých příležitostech.

Hlubocí čtenáři, čtenáři, nečtenáři

Tzv. „digitální generace“ starších dětí a studentů preferuje užívání moderních komunikačních technologií, obraz, hudbu, video atd. Pro knihovny není snadné v konkurenčním mediálním prostředí mladé čtenáře zaujmout a nabídnout jim své služby, hovořit tak říkajíc jejich jazykem – ať už máme na mysli jakoukoli formu vyjádření. Pro starší děti jsme zvolili formu komunikace prostřednictvím samostatného profilu facebooku – Zlín v knihovně (Zlinteen), jako alternativu „Zlínské knihovničky“ (webových stránek oddělení pro děti, kterou hojně navštěvují především mladší děti a jejich rodiče). Profil má po dvou letech 79 fanoušků a širší skupinu dospívajících neoslovuje. Domníváme se, že by měl větší úspěch, pokud by se na jeho tvorbě přímo sami podíleli.

Starší děti (11 – 15 let) tvoří 42 % z celkového počtu 2 364 registrovaných čtenářů v oddělení pro děti. Zastoupení děvčat a chlapců je téměř stejné, děvčata tvoří 53 % čtenářů, chlapci 47 %. Děvčata realizují 63 % a chlapci 37 % výpůjček z celkového počtu v této věkové kategorii, počet návštěv dívek za rok byl o třetinu větší než u chlapců. Zatímco počet registrovaných čtenářů do 15 let od roku 2012 postupně mírně klesá (celkový počet čtenářů mírně roste), pokles výpůjček knih je v této věkové kategorii velmi razantní – především v oblasti naučné literatury. V roce 2016 poklesly výpůjčky naučné literatury oproti roku 2012 o 54 %. Ve věku 16 – 19 let bylo v roce 2016 v KKFBZ registrováno 1 606 čtenářů, z toho 1 009 dívek a 597 chlapců. V celkovém počtu 14 646 registrovaných čtenářů v KKFBZ je věková skupina 11 – 19 let zastoupena téměř 18 %.

Jedním z nejoblíbenějších žánrů našich mladých čtenářů jsou literatura sci-fi a fantasy a také komiks. Podstatnou část výpůjček tvoří tzv. doporučená četba. V současnosti už naštěstí nejde o striktní seznam, ale o poměrně široký okruh autorů a děl, ze kterého si mohou teenageři sami vybrat. Z naší knihovní praxe se jeví, že děvčata jsou vyspělejšími čtenáři, neboť chlapci ve stejném věku jako dívky čtou často triviálnější literaturu. Náctiletí hoši někdy chodí půjčovat doporučenou literaturu v doprovodu svých matek, pro „nečtoucí“ mladé chlapce rodiče preferují zkrácené či zjednodušené verze klasických děl, případně formu zvukového dokumentu. Z většiny takto „donucených“ čtenářů pravděpodobně hlubocí čtenáři, nevyrostou. Naučí se však využívat služby knihovny a budou ji umět najít i v dospělosti.

Knihovní praxe potvrzuje klíčovou roli vlivné trojice rodina – škola – přátelé. V prostředí, které považuje četbu za samozřejmou a atraktivní, vznikají čtenářské návyky postupně a pevně, a přestože děti v určité fázi svého vývoje chodí málo do knihovny a s hračkami odloží i knihy, v dospělosti se k četbě vracejí. I dnes samozřejmě mezi dospívajícími existují vášniví čtenáři. Ne vždy potřebují k tomu, aby se dostali k četbě, knihovnu. Pro tyto čtenáře je knihovna atraktivní tehdy, pokud má kvalitní akviziční politiku (tištěných i netištěných zdrojů), historicky hluboký fond nezávislý na módních trendech, atraktivní variabilní prostor a kvalifikované knihovníky, se kterými je možno o knihách debatovat, vzájemně si doporučit.

Škola základ čtenářského života?

Nedílnou součástí naší práce je bohaté spektrum programů pro školy, které se snažíme neustále rozšiřovat a aktualizovat. Z celkové nabídky 47 programů bylo v roce 2016 pro žáky 2. stupně ZŠ určeno 7 typů lekcí systematické výchovy k práci s informacemi a 20 programů s literární tematikou. V loňském roce se zúčastnilo 1 076 starších žáků 50 vzdělávacích programů. Žáci posledních ročníků ZŠ je nenavštěvují se svými třídami příliš často. Nebude to ani tak vinou nezájmu ze strany pedagogů, ale spíše problémy spojenými s nutností si hodiny českého jazyka vyměňovat s jinými vyučujícími (potřebný je navíc čas na přesun do knihovny a zpět). „Výhodu“ mají v tomto případě ti učitelé, kteří ve třídách vyučují zároveň český jazyk a dějepis. Snažíme se v našich lekcích literární témata představovat v kontextu historických událostí, což právě tito pedagogové oceňují (nevyhýbáme se ani závažným tématům jako je holocaust apod.).

Autory klasické literatury přibližujeme žákům netradičním způsobem, na základě zajímavých biografických informací a historických souvislostí. Při přípravě programů a následné realizaci vycházíme vstříc také požadavkům vzdělávacích programů v oblasti občanské nauky. Věnujeme se tématům netikety, bezpečného internetu, kyberšikany, ale i klasické etikety nebo tématům spojeným s regionem. Naším dlouhodobým specifikem je práce s handicapovanými uživateli ze speciálních škol (klienty starší 15 let nevyjímaje). Jsou našimi pravidelnými návštěvníky, v loňském roce se 8 programů zúčastnilo téměř 90 těchto dětí a dospívajících.

Od školního roku 2015/2016 připravujeme samostatnou nabídku programů pro střední školy. Tato nabídka je prezentována pedagogům na začátku školního roku společně s nabídkou edukačních programů Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně a Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, které mají také sídlo ve 14|15 Baťově institutu. Je připraven informační materiál, který je rozeslán elektronicky do škol, vytištěny jsou informační letáky a k propagaci využíváme i portál pro školy, který provozuje Zlínský kraj – zkola.cz. Spolupracujeme s muzeem a galerií a témata koordinujeme. Vycházíme vstříc školám, pro které je někdy výhodnější absolvovat se studenty celodenní program a spojit návštěvu výstavy, výtvarné dílny, besedy nebo lekce v knihovně. V roce 2016 se uskutečnilo 18 speciálních akcí pro středoškoláky, které realizovali pracovníci informačních služeb a oddělení pro dospělé čtenáře. Z nabídky témat školního roku 2016/2017 vybíráme:

• Seznamte se s knihovnou,
• Svět informací,
• Obory na dlani, prohlubujeme oborové znalosti,
• Hravé bystření mysli,
• Co jste možná nevěděli o našem kraji.

Kromě vzdělávacích programů pro školy, které považujeme za velmi důležitou součást a doplnění školní výuky, se snažíme maximálně vycházet vstříc studentským a žákovským projektům – ať už jsou to literární soutěže, soutěže a prezentace školních časopisů, výtvarné, překladové nebo komiksové dílny, projekty mapující paměť národa, historii regionu, studentská setkání. Řadu z nich iniciujeme a organizujeme. Naším cílem je, aby dospívající vnímali knihovnu jako bezpečný, užitečný, přátelský a inspirativní prostor – ať už ji navštěvují individuálně, s kamarády nebo školním kolektivem. Aby knihovnice a knihovníci pro ně byli nikoli dohledem, ale partnery a průvodci ve světě umění a poznání. To klade velké nároky na celoživotní vzdělávání a osobní růst každého z nás. Rádi bychom se proto v budoucnu ještě více věnovali vzdělávání knihovníků v této oblasti a vytváření kvalitního lektorského týmu.

Fotografie: 

IMG_7177.JPG

Komiksovy_workshop.JPG

Beseda_se_spisovatelem_Martinem_Vopenkou_v_ramci_literarni_zony_filmoveho_festivalu.JPG