Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
Duha ISSN 0862-1985 (Print)
Duha ISSN 1804-4255 (Online)
Podpořil
Autor:
Rubrika:
Číslo časopisu:
Vydáno:
2017-06-09 (All day)
Autoři citace:
PAVELKOVÁ, Jindra
Fond rajhradské klášterní knihovny převzala Moravská zemská knihovna v Brně (tehdejší Státní vědecká knihovna Brno) do správy v roce 1950, v roce 1973 byl fond z důvodu plánované rekonstrukce knihovního sálu uložen v náhradních prostorách. O dvacet let později byla knihovna vrácena zpět benediktinskému řádu, na svůj fyzický návrat do Rajhradu však musela počkat až do roku 2004, protože od roku 1999 probíhala rekonstrukce a obnova sálu a knihovního mobiliáře. MZK také začala s digitalizací nejvzácnějších rajhradských rukopisů. V roce 2005 se správy rajhradské knihovny ujalo Muzeum Brněnska – Památník písemnictví na Moravě.
Přesto se MZK na zpracování a zpřístupnění knihovních fondů podílí i nadále. V letech 2012-2015 byly všechny knihy uložené v tzv. historickém sále, část rukopisného fondu, grafická a část archivní sbírky kláštera, zpracovány v rámci projektu NAKI - Benediktinský klášter Rajhrad jako kulturní fenomén, jehož byla MZK hlavním řešitelem. V současné době je zpracování rajhradských fondů součástí projektu NAKI II – Brána moudrosti otevřená. Barokní kulturní dědictví klášterů Broumov a Rajhrad: ochrana, restaurování, prezentace, na kterém MZK participuje jako spoluřešitel vedle Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové (hlavní řešitel) a Fakulty restaurování Univerzity Pardubice.
Jak sám název projektu napovídá, rajhradský fond a historie jsou zkoumány v souvislosti s benediktinským klášterem v Broumově. Práce jsou zacíleny zejména na výzkum proveniencí dřívějších majitelů knih a také na typografii moravských a českých tisků raného novověku. V obou oblastech jsou pro rajhradský fond jako výstupy plánovány zejména specializované mapy, které představí dřívější církevní a šlechtické vlastníky, od kterých klášter knihy získal, a také produkci moravských tiskáren. Typografické prvky budou dále prezentovány prostřednictvím speciální databáze. V oblasti typografie a výzkumu moravských klášterních tiskáren navazuje na projekt programu NAKI II rovněž jeden z interních grantů řešených v rámci Institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace, který se věnuje brněnské tiskárně Jana Silvestra Siedlera.
V současné době probíhá zejména elektronické zpracování prvotisků obou klášterů. V Rajhradě obsahuje fond 155 prvotisků ve 126 svazcích a jedná se o část původně téměř dvojnásobné sbírky, která vzala za své v 1. polovině 20. století, kdy si klášter v obtížné hospodářské situaci vypomáhal rozprodejem knihovny. V Broumově se dnes podle literatury nalézá 182 položek. I zde se jedná jen o část většího fondu, který ještě čeká na knihovědný výzkum.
Oba fondy samozřejmě výrazně poznamenalo 20. století. Zatímco v Rajhradě zaznamenala knihovna úbytky zejména do roku 1950, v Broumově došlo k citelným ztrátám po tomto roce. Část výzkumu je proto zaměřena právě na toto období v dějinách obou klášterů. Poznatky zde získané tak umožňují doplnit informace vlastního knihovědného výzkumu a pomáhají vytvořit ucelený obraz obou knihoven a jejích fondů.
Fotografie:
Váha článku:
30