Jarmila Urbánková – knihovnice v obci Hostěrádky-Rešov

Paní Jarmila Urbánková pracuje v místní knihovně Hostěrádky-Rešov již dlouhých 35 roků. V roce 1982 se knihovna nacházela v malých a nevyhovujících prostorách obecního úřadu. V roce 2004 byla přestěhována do bývalého učitelského bytu. Původně holé a strohé místnosti začala paní Urbánková krůček za krůčkem s elánem jí vlastním proměňovat. Postupem času se jí podařilo, za podpory zřizovatele i díky vlastní invenci, vytvořit útulné až domácké prostředí, které je i bezbariérové a do kterého se dospělí i dětští návštěvníci velmi rádi vracejí. Interiéry jsou příjemné, světlé, barevně vymalované, vždy pěkně vyzdobené a je to bezesporu nejhezčí knihovna v našem regionu. Během let které v knihovně strávila, šla paní Jarmila vždy s dobou. V roce 2006 za pomoci projektu VISK3 začala ukládat knihy do knihovního systému ARL. V dalším roce již půjčovala jako jedna z prvních v regionu čtenářům knihy v knihovním systému a uživatelé měli k dispozici webové stránky a on-line katalog.

Marně bychom v okrese Vyškov hledali knihovnici, která sama pořádá tak velké množství kvalitních akcí pro dospělé i dětské čtenáře. Tradiční je její spolupráce s místními občany v pořádání výstav rukodělných výrobků, květinová aranžmá a výtvarných děl dětí. Velikou oblibu si získaly besedy se spisovateli, ilustrátory, mimo jiné Petrou Braunovou, Kamilou Moučkovou, Adolfem Dudkem nebo Irenou Fuchsovou, dále vzdělávací akce na různá témata: výchova dítěte, rodičovství nebo oblíbené cestopisné přednášky. Významná je její spolupráce se školami, pořádá besedy a knihovnické lekce jak pro mateřskou školku, tak i pro základní školu. Zvýšenou měrou se věnuje prvňáčkům a kromě předčítání v knihovně a dalších aktivit s nimi pořádá novoroční a prvomájové výšlapy. Za zmínku stojí i setkání babiček a vnoučků, kdy babičky předčítaly dětem pohádky. Čtenáři jsou lákáni i na netradiční akce typu Jablíčkové mlsání, Palačinkování a podobně.

Ke každému návštěvníkovi přistupuje jako k osobnímu hostu s nevšední vstřícností. Na přání čtenářů neváhá zajistit konkrétní tituly z výměnného fondu, fondu pověřené knihovny, prostřednictvím služby MVS nebo i dovézt přímo z Městské knihovny ve Slavkově, kde také pracuje na poloviční úvazek.

V roce 2010 nastoupila do knihovny Slavkov a začal nekončící proces pozitivních změn. Jako první proběhla rozsáhlá aktualizace fondu, jeho reorganizace, vhodnější uspořádání nábytku a doplnění knihovny o dekorace. V následujících letech iniciovala kompletní přestavba vstupní místnosti včetně pořízení nového výpůjčního pultu, bylo zřízeno posezení pro uživatele a přibyly nové regály. Také velmi brzy navázala spolupráci s místními školami a začala s pořádáním prvních akcí pro veřejnost. V následujících letech tuto činnost stále rozvíjela, za všechny vzpomeňme setkání se spisovatelkami Petrou Braunovou, Simonou Monyovou, Vlastimilem Vondruškou, literární povídání s Jiřinou Šlampovou a PhDr. Vítem Závodským. Úspěch mělo trénování paměti se Zdeňkou Adlerovou a ve výčtu zdařilých akcí bychom mohli dlouho pokračovat. Její aktivity přivedly do knihovny nové čtenáře, což se velmi rychle promítlo do výpůjček a statistik. Jen pro ilustraci: v roce 2009 evidovala knihovna Slavkov 12 232 výpůjček, v roce 2016 již pěkných 18 475, což v době, kdy statistiky v knihovnách vykazují poklesy je skvělý výsledek.

Knihovna v Hostěrádkách, kterou paní Urbánková vede, patří dlouhodobě mezi nejlepší v našem regionu. V roce 2009 získala ocenění Nejlepší knihovna regionu Vyškov a v roce 2011 ji byla udělena cena Nejlepší obecní knihovna JMK v Moravské zemské knihovně v Brně. Spolupracovat s takovou knihovnicí je pro nás metodičky velmi příjemné a vidíme, že naše práce má smysl. Dobře víme, že oběma knihovnám a jejich uživatelům věnuje obrovskou spoustu práce a energie. Nabízí se tedy otázky: co ji na knihovnické práci nejvíce těší, jak se jí daří skloubit práci ve dvou knihovnách s rodinou, jestli jí zbývá čas na nějaké koníčky a kde paní Jarmila čerpá energii, kterou tolik vydává pro druhé? Říká: „Mým snem bylo pracovat s malými dětmi jako učitelka v mateřské škole. Bohužel jsem nehrála na žádný nástroj a tak knihovnická škola byla druhá volba. Ráda jsem vždy četla, ale taky jsem se chtěla vyhnout matematice. Nelitovala jsem, knihovnictví a práce s lidmi mě velmi baví. Nejlepší je ta zpětná vazba, kterou dostávám, když jsou lidi v knihovně spokojení a rádi se do ní vrací, i třeba si jen se mnou popovídat.“

Jako metodičky dobře víme, že práce v obou knihovnách jí zabírá mnohem více času, než jsou její pracovní úvazky. Kde bere čas na svoje radosti – hlídání a potěšení se s vnoučkem a pejsky, zahrádku, smažení palačinek, procházky a výlety s rodinou je pro nás doslova záhadou a zde je její odpověď. „Já vím, že to zní hloupě, ale ze sluníčka,“ říká s úsměvem a my jí to snadno věříme. Čas s ní strávený je naplněn pohodou, úsměvy a energií.

Fotografie: 

Deti_ze_skolky_na_akci_v_knihovne.jpg

Deti_ze_skolky_na_akci_v_knihovne_2.jpg

Deti_ze_skolky_na_akci_v_knihovne_3.jpg