Národní seminář informačního vzdělávání 2017 – co vám ještě může nabídnout?

V polovině června 2017 proběhl již 6. ročník Národního semináře informačního vzdělávání (NASIV). Stejně jako v předchozích letech se skládal z odborných přednášek a praktických workshopů a snažil se nabídnout knihovníkům ze všech typů knihoven inspiraci pro lekce informačního vzdělávání. Tentokrát se soustředil na témata spojená s hodnocením a tvorbou informací v kontextu standardu mediální a informační gramotnosti, který od roku 2012 podporují organizace jako například UNESCO, aby podpořily informační gramotnost v kontextu celoživotního učení nejširší veřejnosti. Standard je spojený s kompetencemi, které by měli podpořit kvalitu činností v osobním, profesním i občanském působení jedince.

Tato zpráva z konference se sice soustředí na představení vybraných příspěvků, které byly prezentovány již v červnu, řada z nich ale po souhlasu lektorů byla zaznamenána ve formátu videí, které jsou zpřístupněny na stránkách konference jako videokurz. Vedle videí zde najdete také autoevaluační testy spojené s konferenčními příspěvky (všechny testy budou zpřístupněné na začátku listopadu 2017). Můžete si tak ověřit své znalosti v prezentovaných tématech a případně i na základě testu se rozhodnout, která z videí chcete zhlédnout. Videa jsou dostupná také na YouTube KISKu.

Kontext, souvislosti a inspirace

Konference byla zahájena představením standardu mediální a informační gramotnosti a především subtémat, která pokrývá a který řada knihoven nezačleňuje do své nabídky vzdělávacích aktivit. Přesto je patrná jejich návaznost na každodenní činnost knihoven a služby definované v knihovním zákoně, jako například zajištění přístupu k informacím z veřejné správy. Příspěvek se také stručně zaměřil na elektronické služby, které mohou usnadnit práci s informacemi v různých fázích.

Přehled toho, čím se mohou knihovny inspirovat, byl tématem jednoho z konferenčních bloků. Hana Landová nabídla zajímavé podněty získané z konference ACRL 2017, zatímco Michal Černý nabídl rovnou obsah nově zpracovaného Kurzu práce s informacemi, který mohou knihovny využívat díky licenci Creative Commons. Pokud by knihovny chtěly využít starší verzi obsahu kurzu, stále jsou přes službu SlideShare dostupná skripta, která během čtyř let od zpřístupnění zaznamenala přibližně 24 000 zhlédnutí. Inspiraci ze zcela jiné oblasti pak nabídla Zuzana Pařízková, která představila zkušenosti SVKUL se spoluprací se zahraničními dobrovolnicemi. Pomocí dobrovolnictví může být pro všechny zajímavým způsobem realizováno neformální vzdělávání knihovníků.

Hodnocení informací, tedy jedno ze základních témat letošního NASIVu, je tradičně rozvíjeno ve školách v rámci mediální výchovy. Knihovny se zde proto mohou inspirovat, navázat a využít řady volně dostupných materiálů a zkušeností. Právě ty představovali přednášející Michal Kaderka, který prezentoval své zkušenosti s otevřeným vzděláváním ve výuce mediální výchovy, a Karel Strachota, který nejdříve poukázal na problematické výsledky výzkumu výuky mediální výchovy na středních školách a následně představil audiovizuální materiály vzdělávacího programu Jeden svět na školách a možnosti jejich využití v knihovnách. Velmi konkrétní inspiraci pro knihovny nabídla také Pavla Holmanová, která v rámci svého workshopu s účastníky prošla svou lekci k tvorbě Petra Nikla pro 6.-7. ročníky základní školy. Spolu s jednotlivými aktivitami se podělila i o své zkušenosti s reakcemi žáků.

Letošní ročník zahrnoval také diskuzní panel, ve kterém se sešli zástupci různých skupin, pro které je důležité vzdělávání knihovníků. Vedle pedagogů ze střední, vyšší odborné (Božena Děcká) a vysoké školy (Martin Krčál) z oborů knihovnictví v panelu zasedla také Zlata Houšková, která je dlouhodobě aktivní ve formování celoživotního vzdělávání knihovníků, Hana Landová, která reprezentovala vysoké knihovnické školy i zaměstnavatele knihovníků, stejně jako Martina Wolna. V rámci panelu byly diskutovány otázky ohledně role jednotlivých stupňů vzdělávání i témat, na která by se měly soustředit, ale také možnosti lepší přípravy na působení v knihovnách formou vhodného nastavení praxí. Každý panelista přinesl do diskuze vlastní jedinečný pohled, který poukázal na řadu problémů i ochotu spolupracovat pro jejich řešení.

Hodnocení informací a jejich zdrojů

Hodnocení informací představuje klíčovou aktivitu pro efektivní využití informace. Problémy můžeme vidět jak v odborné práci při nevhodném zhodnocení důvěryhodnosti informací, ale i v běžném životě. Jistě dlouhodobě se při hodnocení informací a dezinformací uvažuje v politických tématech, ať už se bavíme o propagandě nebo třeba předvolebních slibech. Právě na politických příkladech se mohli účastníci seznámit s postupy hodnocení informačních zdrojů i jednotlivých informací, které byly ilustrovány řadou příkladů. Tato témata byla předmětem prezentace Vojtěcha Bruka, který představil studentský projekt Zvol si informace a jeho současné výstupy a úspěchy, mezi které patří i publikace Surfařův průvodce po internetu aneb jak se nestát loutkou propagandy, a workshopu Petra Gongaly a Jana Tvrdoně, kteří účastníky provedli mírně upraveným školením, které pořádají v rámci iniciativy Demagog.cz, aby podpořili dovednosti v ověřování výroků politiků. Praktický workshop nabídla také Hana Pietrová, která v něm ale prezentovala svou lekci, kde žákům ukazuje, že i krátká videoreklama nabízí hodně podnětů, nad kterými by se měli zamyslet.

Hodnocení informací z jiného pohledu se ujal Jiří Stodola v příspěvku Trolling a hodnota diskuze. Jeho cílem bylo poukázat na to, že trolling není jen problém, který nestojí za investovaný čas, ale může sloužit i jako podnět pro hodnotnou diskuzi, otázka je, co právě je ona hodnota. Další pohled na analýzu informací, tentokrát ve vysokoškolském prostředí, nabídli Lukáš Plch a Jiří Kratochvíl, kteří představili jednu ze služeb KUK pro akademické pracovníky, a to analýzu časopisů a vydavatelství z hlediska predátorských znaků. Poukázali na výsledky svého hodnocení i postupy, které při něm používají a kterými se mohou inspirovat ostatní akademické knihovny. Predátorské časopisy a vydavatelství zneužívají myšlenky otevřeného přístupu, to ale neznamená, že by otevřený přístup byl ve vědeckém publikování špatný nebo zavržený. Právě naopak, stále sílí tendence ho podporovat, jak ukázala ve své prezentaci Jela Steinerová. Knihovníci přitom mohou podporovat infrastrukturu pro zpřístupnění mediálního obsahu. To je také jedním z důvodů, proč Michal Lorenz se snažil knihovníkům přiblížit, jak mohou svou odbornost využít jako mediátoři digitálního obsahu.

Publikování a jeho příprava

Třetí z tematických bloků směřoval k vytvoření vlastní publikace na základě již vyhledaných a zpracovaných informací. Při přípravě libovolné publikace je důležité orientovat se ve svých podkladech, proto se účastníkům konference mohl hodit praktický workshop Drahomíry Dvořákové, která představila řadu online nástrojů, které v tom mohou pomoci, ať už se jedná o odbornou publikaci, nebo třeba jen poznámky k přípravě soukromé akce. Pro vydání odborné i umělecké práce se mohou hodit služby self-publishingu, které mohou být vhodnější než tradiční publikační proces nejen pro začínající autory, o které tradiční nakladatelství mají malý zájem, ale i pro uznávané autory, kteří se nechtějí podrobovat nastaveným procesům, ale chtějí mít více možností o svém díle sami rozhodovat. Právě tyto služby představil Martin Krčál ve svém příspěvku Self-publishing jako nástroj pro šíření digitálního obsahu. Určitým druhem self-publishingu může být i využití Wikipedie. Její použití není příliš složité a dopad je poměrně vysoký, což patřilo mezi důvody vzniku projektu Senioři píší Wikipedii. Tento projekt podporují formou lekcí pro seniory i knihovny, zkušenosti s těmito lekcemi prezentoval Martin Ďurkáč z Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně.

Vzhledem k náročnosti se ale více příspěvků orientovalo na odborné texty. Už při formování jejich obsahu lze využít možností, které výzkumníkům přináší občanská věda, kdy jsou do některých činností při realizaci výzkumu zapojeni lidé z široké veřejnosti. Tato spolupráce má svou historii spojenou zejména s ornitologií, kde zapojení lidé umožnili shromáždění kvantitativně většího množství dat, nad kterými byl výzkum realizován. Pokud už je obsah připraven, ještě ale není vyhráno. Aby byl publikován s co největším dopadem, autoři by se měli soustředit na řadu oblastí, od vyhledání vhodného periodika, přes tvorbu kvalitního abstraktu po vědomí, jak postupovat v případě negativního výsledku recenzního řízení. Praktické tipy a řadu odkazů nabídla ve svém workshopu Radka Křivánková ze společnosti Emerald. Vzhledem k tomu, v čem všem je dobré se orientovat pro publikační činnost, snaží se je v tom podporovat nejen knihovna VUT. Právě její zkušenosti s výukou doktorandů a akademiků prezentovala Hana Janečková.

Práce se specifickými skupinami uživatelů

Při vzdělávání je vždy nutné myslet na to, koho vlastně učíme. I když jsme to my sami, nebo je to někdo jiný, každý má své potřeby, které je vhodné reflektovat pro zvýšení efektivity vzdělávání. I v rámci těchto individuálních potřeb je ale možné najít určité společné prvky pro některé skupiny uživatelů. Knihovny se snaží podporovat vzdělávacími aktivitami všechny své uživatele, aby tím naplnily svou vizi rovného přístupu k informacím. To je vede k potřebě orientovat se v tématech sociálního vyloučení a možných opatření pro inkluzi takto znevýhodněných uživatelů, což bylo jádro příspěvku Pavlíny Mazáčové. Mezi skupiny ohrožené vyloučením, se kterými knihovny intenzivně pracují, patří senioři. Iva Zadražilová představila výsledky svého výzkumu, jehož cílem bylo zjištění vzdělávacích potřeb seniorů se zaměřením na práci s internetem. Zkušenosti s aktivitami pro tuto cílovou skupinu představila také Klára Masařová ze Střední odborné školy Luhačovice, která ukázala, jak lze do práce se seniory využít středoškolské studenty.

Specifický přístup je ale vhodné zvážit i při zaměření vzdělávacích aktivit na tematicky specifické oblasti. Jako příklad, kdy je vhodné využít specializované, i když související postupy, které jsou tradičně předmětem lekcí informační gramotnosti, sloužila prezentace Tomáše Pruši, který ukázal postupy hodnocení informací v oblasti medicíny. Ty mohou využít nejen lékařské, ale i základní knihovny, jak bylo patrné na uvedených příkladech, kdy jsme viděli třeba omezení doplňků stravy pro léčbu onemocnění močových cest. Knihovny také dle knihovního zákona mají zpřístupňovat informace z veřejné správy. V ní jsou již řadu let patrné různé tendence otevřeného přístupu a někdy i možnosti participovat na státní samosprávě s využitím elektronických služeb. Možnosti, které v této oblasti nabízí Nové město na Moravě, představil Zbyněk Grepl, vedoucí oddělení informatiky v tomto městě. V rámci všech služeb je dobré sledovat jejich dopad pro případné úpravy a zkvalitňování. Vzhledem k tomu, kolik lidí se v současnosti vyjadřuje k různým tématům na sociálních sítích, jejich monitoring může být dobrým zdrojem zpětné vazby i pro knihovny. Adam Tomeček se ve svém příspěvku snažil upozornit na to, co vlastně monitoring sociálních sítí znamená a v čem by mohl být přínosný i pro knihovny nebo jiné informační instituce.

Závěr

Národní seminář informačního vzdělávání je sice již několik měsíců za námi, stále nám ale má co nabídnout. Letošní příspěvky nabídly účastníkům řadu podnětů k zamyšlení, ale také praktických tipů k vyzkoušení. S řadou z nich se stále můžete seznámit díky aktuálně zpřístupněnému e-kurzu. Věříme, že takto inspiračně tato již tradiční akce působí nejen na nás a uvidíme se s dalšími zájemci o témata informační gramotnosti a informačního vzdělávání znovu v červnu 2018, abychom opět diskutovali o svých zkušenostech, vizích a zajímavých tématech.