Podzimní odborné akce v MZK

Od lidmila

Vytvořeno 2017-11-03 14:46

Autor:

Jindra Pavelková

Soňa Šinclová

Rubrika:

Z činnosti MZK

Číslo časopisu:

4/2017

Vydáno:

2017-11-10 (All day)

Autoři citace:

PAVELKOVÁ, Jindra; ŠINCLOVÁ, Soňa

Kolokvium českých, moravských a slovenských bibliografů

Ve dnech 8.-10. října 2017 se v Moravské zemské knihovně v Brně uskutečnilo dvacáté setkání českých, moravských a slovenských bibliografů. V rámci slavnostního zahájení kolokvia předala JUDr. Kateřina Kalistová, náměstkyně ministra kultury pro řízení sekce živého umění, ocenění za celoživotní přínos a práci v oblasti česko-slovenské spolupráce na poli knihovnictví a bibliografie doc. Jaromíru Kubíčkovi a doc. Miloši Kovačkovi.

Tradice pořádání kolokvií byla založena v roce 1997, kdy se v Diviakoch u Turčianských Teplic uskutečnilo ve dnech 9.–10. září první setkání a od té doby se bibliografové scházejí každoročně. Při pořádání se pravidelně střídají paměťové instituce z Čech, Moravy a Slovenska.

Každý ročník kolokvia byl tematicky zaměřen a sloužil jako informační platforma pro dění v oboru. Dvacet příspěvků letošního dvacátého kolokvia bylo tematicky věnováno srpnu 1968, hříšným lidem měst českých, moravských a slovenských, historii a vlastivědě Moravy, heraldice, vexilologii a bibliografii a bibliografii české/slovenské literatury a exilové literatuře. První a dopoledne druhého dne setkání byly věnovány poznávání významných památek Brna a okolí, účastníci konference měli možnost navštívit Památník Mohyla míru, Památník písemnictví na Moravě v Rajhradě a vilu Tugendhat. Pondělní večerní program zpestřil koncert z díla Otto Zweiga a Gustava Mahlera v podání Kateřiny Alexandry Šťastné (klavír) a Eleny Knápkové (zpěv).

Libri speculum vitae. Knížky naučení všelikého jako živá díla minulých dob

Ve dnech 16.–20. října 2017 proběhl v Moravské zemské knihovně v Brně již sedmý ročník konference K výzkumu zámeckých, měšťanských a církevních knihoven, tentokrát na téma Knížky naučení všelikého jako živá díla minulých dob. Předchozí ročníky konference byly více zaměřeny na představení výzkumu v románských zemích, případně románské knižní kultury v českých knihovnách. Díky spolupráci s Vídeňskou univerzitou se v letošním roce více témat zaměřilo na německé prostředí, které je pro knižní kulturu střední Evropy velmi významné, neboť němčina se postupně stala nejen úředním jazykem, ale také jedním z komunikačních prostředků na území střední Evropy a většina knih věnovaných vzdělanému obyvatelstvu byla tištěna právě německy či latinsky. Jazyková spojitost zemí střední Evropy se podílela na formování vzdělanostní vrstvy. Díky propojenosti knižního trhu a centralistickým tendencím habsburské monarchie se čeští čtenáři běžně setkávali s publikacemi tištěnými ve Vídni či některém z německých a polských měst (Augsburg, Norimberk, Vratislav...) a také zahraniční čtenáři měli k dispozici knihy vydávané v Praze či Brně. Díky mezinárodnímu obsazení konference bude tematická i čtenářská propojenost zemí střední Evropy ještě více zviditelněna.

Program konference (přiložen) zahrnoval 3 dny přednášek zaměřené na roli knihy v životě člověka od středověku do 19. století (potřeba čtenáře nacházet užitečné informace v knihách a budovat vlastní knihovny); knihu jako prostředek vzdělání (vědecká pojednání, teze aj.); knihu jako prostředek pro rozvoj duchovního života (náboženská literatura, literatura o posledních věcech člověka atd.); roli knihy v oblasti komunikace mezi lidmi (jazykové či jiné normativní příručky, výchovná literatura, učebnice, cestopisy, texty relací, deníky, záznamy atd.). Tyto byly doplněny odbornými exkurzemi. Vzhledem k tomu, že Moravská zemská knihovna v Brně, v jejíchž prostorách se letos konference koná, se dlouhá léta zaměřuje na zpřístupnění fondů moravských klášterních knihoven, byly dvě z exkurzí věnovány dvěma největším jihomoravským klášterním knihovnám – knihovně augustiniánského kláštera v Brně a knihovně benediktinského opatství Rajhrad. Konference se v letošním roce účastnili odborníci z České republiky, Slovenské republiky, Maďarska, Rakouska, Německa, Polska, Itálie, Vatikánu a Rumunska.

Konference Pocta Jiřímu Levému – Ad translationem

V polovině října spolupořádala Moravská zemská knihovna mezinárodní konferenci Ad translationem, kterou tradičně pořádá Masarykova univerzita. Letošní ročník konference byl věnován Jiřímu Levému k jeho nedožitým 90. narozeninám. Jiří Levý (1926–1967) byl významný překladatel a literární teoretik, jehož rozsáhlé dílo dodnes inspiruje a motivuje humanitní vědce. Mezi jeho nejvýznamnější přínos patří zdůrazňování mezioborových vazeb a uplatňování exaktních metod v humanitních vědách.

Konference se konala ve dnech 26. – 27. 10. a ve čtyřech souběžných blocích bylo představeno více než padesát příspěvků v šesti jazycích. Témata příspěvků přitom variovala od hodnocení přínosu Jiřího Levého pro literární vědu, přes překladatelské a případové studie až k překladu a aplikaci kulturních konceptů. Konference byla zahájena přednáškou profesorky Dilek Dizdar z Johannes Gutenberg Universität, na niž navázal profesor Milan Suchomel, který mimo jiné zavzpomínal na Levého jako na svého akademického kolegu. Plenární přednášky pokračovaly i druhý den konference, kdy vystoupila nejprve profesorka Lavinia Heller s příspěvkem ke kritické debatě nad internacionalizací překladatelské vědy, po níž představil doktor Vratislav Slezák situace a postupy při překládání děl již dříve v češtině publikovaných. Výstupy konference budou publikovány v kolektivní monografii a v tematických číslech příslušných oborových periodik.

Fotografie: