Osmdesát let Jaromíra Kubíčka

Dlouhý by byl výčet knihovnických a bibliografických aktivit Jaromíra Kubíčka. Knihovníci jej znají nejen jako ředitele Moravské zemské knihovny v Brně, ale i jako pracovitého a důsledného bibliografa, spoluzakladatele největší knihovnické konference Knihovny současnosti, zakladatele a dlouholetého předsedu Sdružení knihoven České republiky i jako pedagoga na Masarykově univerzitě v Brně a Slezské univerzitě v Opavě.

Jaromír Kubíček se narodil v Lysicích 5. ledna 1938. V roce 1957 absolvoval tehdejší Osvětovou školu v Brně, kde studoval knihovnictví. Následujícího roku byl přijat k dálkovému studiu knihovnictví a češtiny na Katedře knihovnictví a vědeckých informací Fakulty sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy. Studia ukončil v roce 1962, v prosinci 1968 po složení rigorózních zkoušek dosáhl titulu doktora filozofie. V roce 1973 byl přijat na externí vědeckou aspiranturu na katedře vědeckých informací a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy ve specializaci knihovnictví a vědecké informace – teorie bibliografie a roku 1980 ji ukončil složením kandidátských zkoušek a obhajobou kandidátské dizertační práce Český politický tisk na Moravě a ve Slezsku v letech 1918–1938. Jako přední specialista pro obor knihovnictví a bibliografie se v roce 2001 habilitoval na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Jak bylo už řečeno, vysokoškolská studia absolvoval Jaromír Kubíček dálkově při zaměstnání. Po ukončení střední školy nastoupil jako vedoucí půjčovny pro dospělé čtenáře v Krajské knihovně v Jihlavě a od roku 1958 zde zastával funkci metodika a bibliografa. V následujícím roce však odešel z Jihlavy do Brna, kde pracoval na pozici odborného knihovníka (od roku 1962 vysokoškolského knihovníka) ve Státním archivu v Brně (dnes Moravský zemský archiv v Brně) a podle jeho slov se jednalo o nejlepší praxi, kterou mohl ve svých začátcích absolvovat, neboť se dostal do přímého kontaktu s archiváři a historiky, měl k dispozici velkou odbornou knihovnu a mohl pracovat s archivním materiálem. Mimořádným způsobem se zasloužil o to, že se knihovna archivu rozrostla během poměrně krátké doby ze 150 tisíc na přibližně 200 tisíc svazků. Stalo se tak nejrůznějšími svozy, především z knihovny zemského úřadu v Brně, knihovny Krajského soudu v Brně, knihovny Zemědělsko-lesnického archivu v Bučovicích a po roce 1960 pak byly do archivní knihovny začleněny fondy knihoven zrušených Státních oblastních archivů v Telči a Uherském Hradišti.

Dne 28. prosince 1969 přešel Jaromír Kubíček ze Státního archivu do Státní vědecké knihovny v Brně na pozici samostatného bibliografa. V roce 1971 byl pověřen dočasným a od října 1972 trvalým vedením Univerzitní knihovny v Brně, jedné ze tří složek Státní vědecké knihovny. O pět let později se stal náměstkem ředitele Státní vědecké knihovny pro odborné věci a zástupcem ředitele, roku 1983 náměstkem ředitele pro hlavní činnost. K 1. dubnu 1986 se stal ředitelem Státní vědecké (od roku 1993 Moravské zemské) knihovny v Brně. Tuto pozici zastával do února 2009. Během jeho působení v čele knihovny došlo k automatizaci knihovnických procesů – začal být používán knihovnický systém ALEPH, byla navázána mezinárodní spolupráce knihoven a vybudovány zahraniční studovny a došlo k rozmachu bibliografického oddělení. Zásluhou doc. Kubíčka začal v březnu 1987 vycházet knihovnický časopis Duha, který redakčně vedl až do roku 2009. Jeho velkou zásluhou je návrat knihovny k původnímu názvu odkazujícímu na dlouholetou tradici. V roce 1994 obnovil myšlenku výstavby nové budovy Moravské zemské knihovny plánované na její současné adrese na ulici Kounicova 65a již od 20. let 20. století. Knihovna se do budovy, která je chloubou moderní architektury města Brna a jedním z nejmodernějších knihovnických pracovišť střední Evropy, stěhovala po necelých sedmi letech stavebních prací v roce 2001. Přestěhováním do nové budovy skončila sloučením oddělená činnost dřívější Univerzitní knihovny, Pedagogické knihovny a Technické knihovny. Zároveň rok 2001 přinesl povýšení statutu Moravské zemské knihovny a v nově vydaném knihovním zákonu jsou jí přiděleny podobné funkce, jako má Národní knihovna. O pár let později se Jaromíru Kubíčkovi podařilo pro knihovnu zajistit v jejím těsném sousedství další budovu, a tak pro ni vytvořil příležitost expandovat v centru města, aniž by knihovna po rozšíření fondu musela řešit nedostatek místa vzdáleným depozitářem.

Jaromír Kubíček stál i u založení Sdružení knihoven České republiky ustaveného v prosinci 1992 nejprve jako nadace a v roce 1998 transformovaného v zájmové sdružení právnických osob. Formálně k tomuto ustavení došlo po projednání stanov na valné hromadě konané 21. října 1998 v Seči. První registrace proběhla 1. listopadu 1999 v Brně. Primárně šlo o vytvoření nástroje, který by koordinoval národní práci krajských a vědeckých knihoven a současně reprezentoval české knihovnictví i na mezinárodní úrovni. Zakládajícími členy bylo devět státních vědeckých knihoven – v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Kladně, Liberci, Olomouci, Ostravě, Plzni a Ústí nad Labem. V roce 1993 se připojilo dalších dvanáct vědeckých a odborných knihoven. Předsedou SDRUK byl Jaromír Kubíček do roku 2009 a pod jeho vedením byly v rámci SDRUK založeny i odborné sekce – pro bibliografii, akvizici, historické fondy, regionální funkce a pro informační technologie. Jaromír Kubíček byl rovněž iniciátorem udělování ocenění Medaile Zdeňka Václava Tobolky, ceny, kterou za celoživotní práci v knihovnách a rozvoj českého knihovnictví každoročně uděluje Sdružení knihoven ČR a Nadace knihoven. Ostatně jejím nositelem se on sám stal v roce 2000.

Na počátku 90. let se Jaromír Kubíček zasloužil společně s profesorem Miroslavem Flodrem také o založení knihovnického vysokoškolského studia na Masarykově univerzitě v Brně a do roku 2001 v jeho rámci rovněž aktivně působil jako pedagog. Do té doby bylo knihovnické vysokoškolské studium pouze v Praze. Z počátku se jednalo o pětileté studium při zaměstnání, odborné knihovnické předměty učili externisté a poměrně dlouhou dobu trvalo, než se vyučující stali zaměstnanci univerzity. Od roku 2006 byl Jaromír Kubíček členem vědecké rady Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a od roku 2014 působí na Oddělení knihovnictví Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě.

Jaromír Kubíček je po desetiletí svými četnými aktivitami spjat rovněž s dalšími oblastmi kulturního dění na Moravě. To platí zejména pro jeho dlouholetou spolupráci s Muzejní a vlastivědnou společností v Brně (MVS), jejímž členem je od roku 1965. O sedm let později se stal členem jejího výboru a v letech 2006–2014 zastával post předsedy společnosti. Dnes působí jako její místopředseda. Čtenářům Vlastivědného věstníku moravského je dobře znám prostřednictvím pravidelné rubriky Moravika, která je od roku 1965 obsahem každého ročníku. V rámci redakční činnosti MVS je se jménem Jaromíra Kubíčka neodmyslitelně spojena edice Bibliografie a prameny k vývoji Moravy. Jako součást této řady vycházely pod jeho vedením Nemovité kulturní památky jednotlivých okresů jižní Moravy a on sám je autorem 39. svazku řady s názvem Noviny a časopisy na Moravě a ve Slezsku do roku 1919. První svazek vyšel v roce 1974 a byl věnován dějinám knihtisku na Moravě, posledním svazkem tohoto čtyřicet let trvajícího projektu je sv. 55 Bibliografie Dačicka a Slavonicka, vydaný v roce 2013 Moravskou zemskou knihovnou v Brně. Další redakční činnost Jaromíra Kubíčka během jeho působení v MVS souvisí s novou řadou Vlastivědy moravské Země a lid. Od roku 1990 redigoval dvanáct svazků této odbornou i širokou veřejností vysoce oceňované řady.

Celoživotním zájmem Jaromíra Kubíčka byla, je a bude bibliografie, především bibliografie novin a časopisů českých zemí. Svoje první bibliografie začal zpracovávat na počátku 60. let a za vůbec první je možno považovat Bibliografii k dějinám dělnického hnutí a KSČ v Jihomoravském kraji (Brno: Státní archiv, 1961). Když byl Filozofickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci vypracován projekt historického místopisu Moravy a Slezska v letech 1948–1960 navazující na historický místopis Ladislava Hosáka, byl Jaromír Kubíček pověřen zpracováním druhého svazku, který pod názvem Bibliografie historicko-vlastivědné literatury z období let 1848–1960 na Moravě a ve Slezsku vyšel v roce 1968. Jaromír Kubíček je zároveň spoluautorem a redaktorem Bibliografie československého archivnictví 1957–1966 a podílel se i na učebním materiálu určeném zejména posluchačům archivnictví – Přehled vývoje ústavních a správních institucí v Československu od r. 1945. Velkou pozornost věnoval bibliografiím novin a časopisů. Jeho rozsáhlá práce na bibliografii periodik započala v 70. letech nad Bibliografií periodik Jihomoravského kraje 1945–1965 (Brno: Universitní knihovna, 1975), na níž navázala Bibliografie periodik Jihomoravského kraje 1966–1985 (Brno: Muzejní a vlastivědná společnost a Státní vědecká knihovna, 1990). Nezbytnou pomůckou pro badatele zabývající se 20. stoletím je pak Bibliografie novin a časopisů na Moravě a ve Slezsku v letech 1948–1945 (Brno: Státní vědecká knihovna, 1989). Jím iniciovaná Sekce pro bibliografii, nejdéle pracující sekce SDRUK, pod jeho redakcí připravila v letech 2000–2010 rozsáhlý jedenáctisvazkový titul, Česká retrospektivní bibliografie – soupis novin a časopisů vydávaných v ČR v letech 1890–1945. Podzimní zasedání sekce se od roku 1997 pořádají jako mezinárodní Kolokvia českých, moravských a slovenských bibliografů střídavě v ČR a SR. Za práci na poli bibliografie získal Jaromír Kubíček již v roce 1999 pamětní medaili Ľudovíta Vladimíra Ríznera.

V poslední době zabírají v odborném záběru Jaromíra Kubíčka velké místo novější dějiny knihoven. Dle jeho slov je ve zpracování doby mezi národním obrozením a vydáním prvního knihovnického zákona, ve které knihovny sehrály při prosazování rovnoprávnosti českého jazyka a v osvětě venkova základní úlohu, ještě mnoho bílých míst. Publikace o českých knihovnách v kontextu vývoje společnosti 18., 19. a 20. století připravovaná na rok 2019 by to měla napravit. Na cestě do tisku je rozsáhlá edice Zvláštní čísla, která vznikala ve spolupráci s Radkou Chlupovou a která prostřednictvím studie o polozapomenutých a jen obtížně dohledatelných vydáních periodik z období srpnové okupace zpřítomňuje klíčové okamžiky roku 1968 z pohledu regionálních redakcí. Její vydání se chystá na rok 2018. Na samém počátku jsou práce nad bibliografií české překladové literatury v zahraničí, která by měla být materiálovou základnou pro další bádání komparatistů.

Jak je z předchozího patrné, plány Jaromíra Kubíčka jsou velkolepé a proto mu přejeme do dalších let mnoho zdraví, štěstí a životního elánu.