Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
Duha ISSN 0862-1985 (Print)
Duha ISSN 1804-4255 (Online)
Podpořil
Autor:
Rubrika:
Číslo časopisu:
Vydáno:
2018-03-12 (All day)
Autoři citace:
ORAVOVÁ, Monika
Na přelomu října a listopadu loňského roku proběhla studijní cesta Sdružení knihoven ČR do francouzských knihoven. Ředitelé a další zástupci krajských knihoven navštívili knihovny v Lyonu a Štrasburku.
První navštívenou knihovnou byla Městská knihovna v Lyonu. Její ústřední budova, postavená již v roce 1972, se nachází v rušné části města poblíž nádraží. I přes poměrně neútulné prostory bývá zcela zaplněna čtenáři a slouží jako skutečné komunitní centrum. Celkově má knihovna (i s 15 pobočkami) okolo 150 000 registrovaných čtenářů a jejich počet neustále roste. Její rozvoj je umožněn velmi dobrou spoluprací s městem Lyon – nové klienty přivedl do knihovny například projekt "karta kultury" (společná karta pro knihovnu, muzea, divadla apod.). Velký důraz je kladen na digitální služby – hojně využívána je kupříkladu služba Guichet du Savoir („vy se ptáte, my máme odpověď“), což je obdoba českého systému Ptejte se knihovny, jde však o vlastní projekt knihovny v Lyonu. Na celostátní úrovni nic podobného nefunguje, proto dostává knihovna dotazy i z jiných oblastí (průměrně 400-500 otázek za měsíc).
Velmi zajímavá a inspirativní byla návštěva jedné z poboček Městské knihovny v Lyonu. Pobočka Clémence Lortet byla otevřena teprve v červnu 2017 a představuje zcela nový koncept toho, jak by měla moderní knihovna vypadat. Na celkové ploše cca 1 000 m2 je umístěno pouze 20 000 knihovních jednotek. Všechny tyto dokumenty (kromě knih je velký důraz kladen na CD, DVD či hry) byly nakoupeny nově před otevřením, žádný starý fond se do pobočky nestěhoval. Díky tomu bylo hned v červnu 2017 realizováno 20 000 výpůjček, což představuje 100% obrat fondu. I nyní, po několika měsících provozu, jsou dvě třetiny fondu vypůjčeny a regály jsou poloprázdné (zejména v dětském oddělení).
Další návštěva vedla do Mediatéky André Malraux ve Štrasburku, která zaujme návštěvníky již na první pohled. Celá budova (původně přístavní objekt) je designována jako kombinace betonu a výrazné červené barvy. Typické jsou průhledy do pater a zrcadlové stěny opticky zvětšující plochy studoven. Veřejnosti slouží celkem 6 podlaží, zajímavostí je, že pro navigaci čtenářů a orientační systém jsou využívány především podlahy. Knihovnu navštíví denně zhruba 2 500 lidí, k dispozici je 1 000 míst k sezení. Klienty jsou především obyvatelé Štrasburku a pracovníci institucí Evropské unie. Původně bylo nakupováno hodně vysokoškolských učebnic a odborných knih, ale o ty nebyl zájem, dominuje proto populárně naučná literatura. Důraz je kladen také na evropskou beletrii, ovšem pouze ve francouzských překladech, a také na knižní ilustrace a grafiku. Téměř třetinu fondu pak tvoří netištěné dokumenty (CD, DVD, Blue-ray disky).
Jako poslední byla navštívena Národní a univerzitní knihovna ve Štrasburku. Ta sídlí již od roku 1895 ve starém centru města v historické budově, která však byla v letech 2011‑2014 kompletně renovována. Veškeré vnitřní (už nepůvodní) vybavení bylo odstraněno a nahrazeno novým. Knihovna je zřizována státem. Jde svým způsobem o hybridní organizaci, která je zároveň národní i univerzitní. Nespadá však pod žádnou konkrétní univerzitu, spolupracuje se všemi ve Štrasburku. Knihovna má otevřeno 7 dní v týdnu (vždy do 22 hodin), v neděli v ní bývá zcela plno. Disponuje 900 místy k sezení, ne vždy je však tato kapacita dostatečná. Knihovna musí občas vyhlásit stop-stav a pouštět dovnitř už pouze ty, kteří si jdou jen vyzvednout publikace. Přestože je v knihovně několik týmových studoven, stále chybí více prostoru pro klidné studium, naopak volný výběr o 150 000 svazcích by dle dosavadních zkušeností mohl být méně rozsáhlý. V knihovně funguje významné historické muzeum, které má např. zajímavé starověké sbírky (druhá největší sbírka papyrů ve Francii po Louvru), sbírku prvotisků apod.
Jednotlivé navštívené knihovny jsou velmi rozdílné – liší se svým historickým zakotvením, skladbou fondu, cílovými skupinami i velikostí. Co je však spojuje, je jejich pevné zakořenění v životě města. Ve všech případech byly knihovny zcela zaplněné návštěvníky – ti sice ne vždy využívali přímo knihovní fond, ale studovny a půjčovny se pro ně staly místem, kde mohou příjemně a smysluplně trávit svůj čas. V tom nás mohou francouzské knihovny velmi inspirovat.
Fotografie:
Váha článku:
20