Akademické pohledy na téma budoucnost knihoven

Dvanáctý ročník tradiční česko-slovensko-polské knihovnické konference Kniha ve 21. století proběhl na půdě Slezské univerzity v Opavě v areálu Hradecká dne 7. 2. 2018. Cílem konference byla jak reflexe současného stavu knihovnictví u nás, na Slovensku a v Polsku, tak nárys možných scénářů budoucího vývoje. Konferencí organizátoři chtěli vyvolat širokou diskusi, zda současný stav knihoven odpovídá potřebám společnosti a kam je nutné knihovny dlouhodobě směrovat. Formou panelové diskuse organizátoři zprostředkovali interaktivní výměnu názorů a zkušeností od velkých osobností českého, slovenského a polského knihovnictví.

Řečníci panelové diskuse

Prof. PhDr. Dušan Katuščák, PhD. – je vyučujícím na univerzitě Komenského v Bratislavě. Byl dlouholetým ředitelem Slovenské národní knihovny v Martině. Profesně se věnuje zejména bibliografii a knihovnickému vzdělávání. Hovořil o svém celoživotním díle v příspěvku, který nazval: „Strastiplná cesta od katalogu k digitálním repozitářům na Slovensku.“ Martin Luther King (1963 - Mali sme sen...), přirovnal svůj profesní život k románu autora Miguela de Cervantese: Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha jako zápas s větrnými mlýny. Stejně tak nahlížel na svoji práci i pan profesor Katuščák. Popisoval projekty týkající se digitalizace, zpracoval jako první v Evropě strategii digitalizace, zřídil vysoce profesionální pracoviště ve Vrútkách při Slovenské národní knihovně v Martině, kde začal s intenzívní masovou digitalizací. Neměl příležitost všechny projekty dokončit. Konstatoval, že skutečnost je tristní. Z původních plánů zdigitalizovat 253,8 miliónů stran se realizovalo pouhých 40,3 miliónů. Zdigitalizovat se mělo 700 tisíc knih, ale cíl se snížil na 100 tisíc knih. Podle něj by knihovny měly více pracovat s posláním: strategický rámec tvoří poslání, vize a hodnota knihovny. Ředitel knihovny je nositelem vize a pro ni musí získat zřizovatele, zaměstnance a čtenáře.

Prof. Ing. Milan Konvit, PhD. – je vyučujícím ÚBK FPF SU v Opavě. Založil knihovnické studium na Žilinské univerzitě v Žilině, které zaměřil na mediamatiku. Má bohatou publikační činnost a věnuje se zejména otázkám kyberprostoru knihoven. Nezklamal svou pověstnou humornou nadsázkou. Zamýšlel se nad fenoménem čtení, nad knihou, nad člověkem, nad společností a kulturou. Do tohoto zamyšlení vložil pověstnou vyšší moc (Force majeure). Trendy čtení procházejí vývojem – čtení s porozuměním, surfování, čtení textů, obrázků a dnes čtení dat. Hovoří se o digitálním čtení, které mění čtenáře knihoven, a knihovny by měly tyto změny reflektovat. Přednesl i variace na téma kniha: e-kniha, audiokniha, video, foto – produkty online živného roztoku. Mění se i člověk/čtenář v surféra, v člověka, který se stává součástí virtuálního stáda. Společnost přechází od společnosti hodnot ke společnosti konzumní; od společnosti vzdělanců ke společnosti klikačů; od společnosti lidí ke společnosti spektáklu. Trendy v kultuře rovněž ovlivňují budoucnost knihoven. Své úvahy profesor shrnul do tří možných scénářů budoucnosti knihoven:

1. knihovny se stanou jakýmsi anglickým elitním klubem;
2. knihovny se stanou veřejným prostorem přátelským k člověku;
3. také se knihovny mohou stát domy duchů.

Záleží na nás knihovnících, jak si poradíme s výzvami, které stojí před námi, a jak si dokážeme udržet přízeň lidí.

Doc. PhDr. Jaromír Kubíček, CSc. – je vyučujícím ÚBK FPF SU v Opavě, předsedou Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně, založil knihovnické studium na Masarykově univerzitě v Brně, postavil novou Moravskou zemskou knihovnu v Brně. Má bohatou publikační činnost, věnuje se zejména otázkám bibliografie. Vystoupil s velmi zajímavou přednáškou „Fenomén zvláštních vydání novin ze srpnových dnů okupace ČSSR 1968.“ Připravil přehled tisků se zvláštními vydáními v moravských krajích Tatrovák, Svobodný strojař aj. Hovořil i o šéfredaktorech v roce 1968 v moravských krajích. Svůj podnětný příspěvek zakončil slovy: „Už tomu je 50 let.“ Knihovny by neměly zapomínat na svou podstatu.

Prof. Ryszard Nowicki – je vyučujícím na Uniwersytetu Kazimierza Wielkiego, Katedra Informacji Naukowej i Bibliologii, Bydgoszcz, Polsko. Zajímá se o historii knih z poválečných let (1947–1955). V tomto duchu se odvíjí jeho bohatá publikační i výzkumná činnost. Věnuje se kritické analýze archiválií. Za svou práci dostal řadu ocenění a vyznamenání. V referátu představil své dílo, věnuje se dlouhodobé ochraně knihovního fondu, zejména fondům zničeným během druhé světové války. Představil knihovnictví a čtenářství v Polsku. V mnohém jsou nám polští kolegové podobní a řeší stejné problémy jako kolegové na Slovensku a jako my.

PhDr. Vít Richter – je ředitelem Knihovnického institutu Národní knihovny České republiky a předsedou Ústřední knihovnické rady. Má bohatou publikační činnost a spolupracuje na řadě celostátních průzkumů zaměřených na problematiku knihoven, čtenářství dětí a dospělých. Jako jediný připravil neakademický pohled na budoucnost knihoven.

Úvodní referát nazval výstižně „Perspektivy a trendy rozvoje knihoven.“ Hovořil o pěti trendech, které mění informační prostředí knihoven (vycházel z dokumentu IFLA Trend Report 2013 – 2017).

1. Nové technologie rozšiřují i omezují přístup k informacím. Knihovny mají obrovský potenciál, aby účinně bojovaly s digitální propastí. Pomyslné nůžky mezi lidmi, kteří umějí či neumějí pracovat s informacemi, se otvírají čím dál šířeji. Patří sem i informační etika a vůbec výuka informační, digitální aj. gramotnosti, kterým se veřejné knihovny věnují a mnohdy tak suplují školní knihovny.
2. Online vzdělávání umožňuje demokratizaci a globalizaci vzdělávání. Novým trendem je „otevřené vzdělávání“, což je pro knihovny (zvláště specializované) velká výzva. Existují online vzdělávací zdroje, Open Access, eLearningové kurzy aj. možnosti, kterými mohou knihovny obohatit své služby a prospět tak nejen neformálnímu vzdělávání, ale i formálnímu a informálnímu.
3. Ochrana osobních údajů – hranice pro soukromí. GDPR je nový způsob, jak vnímat soukromí uživatelů, právo na zapomnění atd. Je potřeba, aby knihovny implementovaly GDPR do svých služeb uživatelům, změnily knihovní řád, upravily webové stránky a další náležitosti.
4. Hyperkonektivita celé společnosti. Sem patří konvergence mobilních služeb, autorství, překlady, transparentnost, zranitelnost, dezinformace.
5. Informační ekonomie se vlivem nových technologií rychle proměňuje. Knihovny musejí designovat své služby tak, aby obstály ve světě globalizace informací, reagovaly na bariéry dnešního světa, aby byly konkurenceschopné ve smyslu sdílené ekonomiky. 

Z těchto pěti trendů vyplývá, že pokud chtějí knihovny v budoucnu uspět, měly by zejména rozvíjet tyto oblasti svého zájmu: digitalizace a zpřístupňování děl nedostupných na trhu (v této souvislosti je nutné dořešit dlouhodobé uchování digitálních dokumentů), digitální služby, integrace tradiční a digitální služby, migrace do virtuálního prostředí – Centrální portál knihoven. S tím vším souvisí nová role knihovníků, kteří se stávají navigátory ve virtuálním světě a poradci. Sebelepší služby jsou k ničemu, když o nich lidé nevědí. Knihovny by měly zejména pracovat na svém zviditelňování, propagovat nejen své služby, ale i profesi knihovníka a knihovny jako takové. Marketing má hodně druhů a vybrat ten vhodný a umět ho použít je umění, kterému by se knihovny měly učit. Marketingově se v knihovně musí chovat všichni, je to filozofie, která se časem vyplatí.

Dnešní knihovny i ty specializované usilují o to stát se komunitními, vzdělávacími, kulturními a kreativními centry, kde lidé rádi a smysluplně tráví svůj čas. Knihovny jako jiné alternativy než hypermarkety. Knihovny by měly zejména rozvíjet čtenářskou gramotnost a další gramotnosti – informační, digitální, finanční, občanskou aj. Ze všech průzkumů vyplývá, že lidé stále považují knihovny za spolehlivý zdroj informací, a na této skutečnosti se dá stavět. Knihovny deklarují, že slouží všem bez rozdílu. Vytvářejí specializované služby pro skupiny ohrožené vyloučením, což je velmi potřebná věc. Nesmíme zapomínat, že knihovna je především místem setkávání – nabízí kvalitní a bezpečný prostor, kde se můžou realizovat celé rodiny, senioři, mládež, děti i dospělí. Na tyto trendy navazuje Koncepce rozvoje knihoven ČR 2017 – 2020, která přímo uvádí oblasti pro správný rozvoj.

Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D. – je vyučujícím ÚBK FPF SU v Opavě. Byl dlouholetým ředitelem ÚISK na Univerzitě Karlově v Praze. Má bohatou publikační činnost a věnuje se zejména rešeršní strategii, ale i technikám rychlého čtení a technikám práce s informacemi. Zamýšlel se nad moderním pojetím informační profese v příspěvku „Budoucnost informační profese.“ Zmiňoval i EBM (Evidence based medicine) a její vliv na činnost lékařských knihoven a informačních středisek. Zmiňoval, jak důležité je, aby knihovny učily své uživatele pracovat s informacemi a zmírňovaly tak obrovskou informační propast mezi lidmi. Knihovny by podle něj měly klást důraz na dokumentovou komunikaci. Vstup knihoven do kulturních oblastí je sice žádoucí, rovněž pěstování sociálních dovedností, ale knihovny by neměly zapomínat na tvrdé dovednosti, jako je zejména profesionální práce s informacemi (vyhledávání a hodnocení informací). Budoucnost knihoven vidí hlavně ve vzdělaných knihovnících.

Závěr

Co dodat závěrem. Změnit by se měl zejména management knihoven. Nutné je implementovat marketing do stylu řízení knihovny (strategické řízení). Zviditelňování knihoven není nikdy dost. Management nastavuje pravidla hry, shání finance a hlavně motivuje zaměstnance, aby využívali při práci všechen svůj potenciál. Je velké umění vládnout dobře a rozumně. Sebelepší knihovníci sami nic nedokážou, stejně jako sebelepší vedoucí je bez podpory zaměstnanců ztracený. Musí jít o vzájemnou spolupráci a pocit důvěry. Hledět do budoucnosti a poučit se z minulosti, tak zní odkaz letošní konference.

Oficiální stránky konference: Kniha ve 21. století
Film: zde
Mediální partneři:
Knihovna – knihovnická revue – vydává Národní knihovna ČR
DUHA – Informace o knihách a knihovnách z Moravy – vydává Moravská zemská knihovna v Brně
Čtenář – měsíčník pro knihovny – vydává Středočeská vědecká knihovna v Kladně
Pořadatelé:
Slezská univerzita v Opavě Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, příspěvková organizace
SKIP 10 – Svaz knihovníků a informačních pracovníků 10 pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj

Fotografie: 

DSC04749.JPG

DSC04788.JPG

DSC04796.JPG

logo.jpg

logo2.jpg

logo3.jpg

logo4.jpg