Rozhovor s Mgr. Zdeňkou Dohnálkovou

Proměny vysokoškolských knihoven

Většinu profesního života jste zasvětila univerzitním/vysokoškolským knihovnám. Nyní jste čerstvě v důchodu, a když se ohlédnete zpět, jak vnímáte postavení vysokoškolských knihoven v sítí knihoven ČR? Jak vidíte jejich vývoj?

Myslím, že postavení vysokoškolských knihoven v síti knihoven ČR je stejně jako postavení ostatních typů knihoven silně ovlivněno resortismem, který jim nedává moc možností spolupracovat s jinými typy knihoven. Přesto si myslím, že se vysokoškolské knihovny během posledních dvaceti let staly nositelkami nejnovějších oborových trendů, zejména v práci s elektronickými zdroji informací nebo v práci s uživateli, čímž narážím na rozvoj vzdělávání uživatelů. Je to samozřejmě různé v rámci jednotlivých univerzit, které mají vysokou míru samostatnosti v řízení a přistupují často dost odlišně ke zřizovaným knihovnám.

Jakou roli hrají vysokoškolské knihovny v rámci vysoké školy/univerzity? Jsou na okraji zájmu, nebo centry vysokých škol, kde pulzuje vysokoškolský život?

Domnívám se, že je to skutečně dosti odlišné na jednotlivých vysokých školách. Samozřejmě pro uživatele hrají knihovny roli důležitou a potřebnou, někde je limitující přístup zřizovatele, který pak plnění té role brání. Když vezmeme do úvahy, že ověřené informace, potřebné k solidnímu vzdělávání, jsou zejména v knihovních fondech a že jsou to většinou právě knihovny, které přístup k těmto zdrojům zajišťují, je jasné, že nemohou být na okraji zájmu. Takže jak si vzpomínám, ve většině VŠ knihoven to opravdu pulzovalo. Dále je to také ovlivněno i prostorem knihovny, vybavením, ale nejdůležitější je kvalitní fond a personál, aby uživatelé měli důvod knihovnu navštěvovat. U vysokoškolské knihovny musí být samozřejmě fond cíleně budován podle oborových potřeb té které konkrétní školy.

Řada vysokoškolských knihoven slouží i veřejnosti a není pro zájemce problém zaregistrovat se a využívat všechny služby. Do jaké míry by se měly podle Vás vysokoškolské knihovny „otevřít“ veřejnosti?

Já osobně jsem vždy byla stoupenkyní co nejvyšší míry otevřenosti i pro nejširší veřejnost, v případě méně dostupných fondů alespoň v digitální podobě nebo prezenčním režimu. Vždyť svobodný přístup k informacím patří k základním právům, a v knihovních sbírkách českých vysokoškolských knihoven jsou vynikající zdroje. Odhlížím nyní od speciálního přístupu k informacím ze státní správy, mám na mysli přístup k informacím v obecném smyslu.

Jako ředitelku vědecké knihovny mě zajímá, jak vnímáte vztah vědeckých a vysokoškolských knihoven? Velkou část cílové skupiny uživatelů (studenti a pedagogové) máme společnou. Potkáváme se i ve vybraných odborných činnostech. Jistě záleží na místních podmínkách a na lidech, přesto bych ráda znala Váš názor.

Já osobně jsem měla často dojem, že vědecké knihovny příliš o spolupráci s VŠ knihovnami nestály, že měly dost svých úkolů a dávaly někdy najevo, že jsou prostě „vědecké“ a nemají s námi moc styčných aktivit. Paradoxně s těmi vědci a vědeckými informacemi pracovaly mnohem více vysokoškolské knihovny. Prostě ten vztah mi připadal jen jako vzájemná existence vedle sebe, i když možnosti ke spolupráci určitě byly a v některých krajích, myslím třeba v Západočeském, fungovaly a fungují. Snad se to nyní díky spolupráci při nákupech elektronických zdrojů nebo při dalších činnostech mění.

Asociace knihoven vysokých škol ČR funguje již 16 let a pro vysoké školy a vysokoškolské knihovny je nepostradatelná. SDRUK plánuje memorandum o spolupráci, které chce uzavřít nejen se SKIP, ale i s AKVŠ ČR. Jak vnímáte roli asociace a v čem by asociace mohla přispět v rámci spolupráce se SDRUK a SKIP?

Považuji roli AKVŠ pro VŠ knihovny za trochu nedoceněnou, když si vzpomenu, jakou práci AKVŠ odvedla v oblasti zajišťování elektronických zdrojů, v koncepci informačního vzdělávání uživatelů nebo při lobbingu vůči státní správě. Role AKVŠ je nadále potřebná, jak vidím ze směřování v posledních letech, kdy se zabývá standardy, měřením výkonnosti, kvality a efektivity či aktuálně novým tématem sdílení. To je podle mne cesta správným směrem. Domnívám se, že by v rámci spolupráce se SDRUK a SKIP mohla AKVŠ přispět svými zkušenostmi právě z těchto oblastí.

Jak vidíte budoucnost vysokých škol (v souvislosti s novelizací vysokoškolského zákona) a tím pádem i budoucnost vysokoškolských knihoven? Vysokoškolské knihovny jsou nositelkami trendu a v mnohém určují směr rozvoje pro ostatní knihovny. Do jaké míry podle Vás plní tuto důležitou roli?

Neznám nyní detaily novely vysokoškolského zákona, ale pokud budou vysoké školy chtít připravovat své absolventy jako kriticky myslící odborníky ve svých oborech, a také i morální a aktivní občany, řádně citující ve svých absolventských pracích, tak se o budoucnost knihoven neobávám. K budoucnosti vysokých škol: snad se podaří udržet, nebo raději zvýšit kvalitu absolventů. Co se týče trendů rozvoje pro ostatní knihovny, to nejsem schopna příliš posoudit, neboť málokterá knihovna uvádí, kde se inspirovala pro nějaké změny či zlepšení, co ji ovlivnilo, zdali to byla nějaká tuzemská VŠ knihovna nebo třeba zahraniční knihovna.

Co by podle Vás pomohlo vysokoškolským knihovnám v lepším rozvoji a co je naopak v rozvoji brzdí?

Pokud odhlédneme od té základní podmínky pro kvalitativní rozvoj, nebo spíše pro kvalitní existenci, což je samozřejmě dostatečně velký rozpočet, a to nejen na nákup a správu fondů, ale i na dobré platy pro knihovníky, pak myslím, že nejlepší pomocí jsou osvícení nadřízení, děkani, prorektoři a rektoři, kteří chápou důležitou roli knihovny na vysoké škole. Brzdou v rozvoji jsou pak titíž, pokud jsou povahy omezené či přímo nepřející knihovnám.

Děkuji Vám za Váš čas a za rozhovor.
Libuše Foberová

Mgr. Zdeňka Dohnálková vystudovala obor Vědecké informace a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Propagátorka metody information commons v ČR, metod měření výkonu knihoven (zapojení první české knihovny do německého benchmarkingového systému BIX) a informačního vzdělávání. Podílela se na výstavbě tří knihoven, dvou vysokoškolských (budova ÚK Přírodovědecké fakulty MU v Brně a Knihovna univerzitního kampusu MU v Brně) a jedné velké veřejné knihovny (Knihovny Jiřího Mahena v Brně). Především jsou ceněny interaktivní podpory, vytvořené knihovníky KUK, zejména tutoriály a e-publikace z oblasti citování a hodnocení kvality publikační činnosti (Cena Inforum 2011 za e-publikaci Metodika tvorby bibliografických citací). V r. 2011 se Mgr. Zdeňka Dohnálková stala nositelkou Čestné medaile Zdeňka Václava Tobolky, která je udělována za významný přínos pro rozvoj českého knihovnictví Sdružením knihoven ČR a Nadací knihoven.