Současná britská literatura v českých překladech

Současná britská literatura nemá žádné vyhraněné ústřední téma, ani žádný směr či hnutí, jež by určovaly její další vývoj, a tak lze mluvit pouze o dlouhodobých okruzích, případně o nejrůznějších žánrových, geografických či kulturních kategoriích. Zřejmě nejznámější žánr v oblasti kvalitní britské prózy je historický román, obvykle se zaměřující na slavné období britské historie, tedy dobu alžbětinskou a viktoriánskou. Dále je třeba zmínit kulturní dědictví Britského impéria, tedy značné zastoupení autorů ze zemí Commonwealthu, kteří ve svých dílech reagují na složitou kulturní situaci své vlasti, jež se musí vyrovnat s přetrvávajícím vlivem britského kolonialismu. Zvláštní místo v této skupině zaujímají autoři z indického subkontinentu.

Patrný je také rozmach fantasy literatury primárně určené dětskému čtenáři a zástupcům skupiny YA (Young Adult) a dále stabilní proud detektivní literatury, navazující na tradici britské školy a zároveň reagující na boom obliby severských autorů. Stálicí tohoto segmentu je mimo jiné Joanne K. Rowlingová, jež se po uzavření potterovské ságy zaměřila na detektivní sérii s Cameronem Silkem, kterou vydává pod pseudonymem Robert Galbraith. Autorčině proslulosti notně napomohly filmové adaptace jejích děl, což je další z faktorů, které s rozvojem globální populární kultury ovlivňují čtenost jednotlivých děl. Filmové zpracování podpořilo vysoký prodej například thrilleru Dívka ve vlaku od Pauly Hawkinsové, na níž je zajímavá především skutečnost, že mimořádného úspěchu dosáhla až se svou v pořadí šestou vydanou knihou.

Zřetelný je též vliv sociálních médií a self-publishingu. Nejvýraznějším příkladem je erotická trilogie E. L. Jamesové Padesát odstínů šedi, již autorka začala sepisovat na mobilním telefonu při dojíždění do práce, jednotlivé kapitoly publikovala na svém blogu, a když bylo patrné, že o její knihu je zájem, vydala ji vlastním nákladem. Teprve poté se titulu chopil nakladatel a učinil z něj globální fenomén. Jiným příkladem self-publishingu je detektivní thriller Když Anna zmizela anonymního autora Alexe Lakea; i ten nejprve vznikl jako e-kniha.

Jinak se na britském knižním trhu prosazují především literární celebrity typu Salmana Rushdieho, Iana McEwana, Juliana Barnese či nedávného laureáta Nobelovy ceny za literaturu (2017) Kazua Ishigura. Specifikem britského trhu je čtenářská orientace na literární debuty. Zřejmě nejznámější debutantkou posledních dvaceti let zůstává nyní již zavedená autorka Zadie Smithová, jejíž debut Bílé zuby v roce 2000 šokoval výší zaplacené zálohy mnoha stovek tisíc liber ještě dříve, než byla kniha vůbec napsána. Jména nadějných autorů se objevují na seznamu agentury Granta, jenž vychází vždy po deseti letech a v minulosti dokázal úspěšně odhadnout nástup autorů, kteří dnes patří již ke střední, úspěšné generaci (například právě Zadie Smithové, která byla zařazena do seznamu v letech 2003 a 2013, v dřívějších seznamech vydaných ještě před nástupem slávy figurují i zmínění Ishiguro, McEwan, Barnes či Rushdie).

Přesto je třeba doplnit, že hledisko prodejního úspěchu není ani zdaleka rozhodující pro zařazení jednotlivých titulů do kánonu moderní britské literatury. Není zde řeč o bestsellerech pochybných literárních kvalit, jejichž příklady jsme zmínili výše, ale o titulech, k nimž se pozornost kritiky a čtenářstva obrátila až poté, co byly zařazeny do užšího výběru jednoho z prestižních britských literárních ocenění, případně tato klání vyhrály. Literární ceny totiž mají především marketingový vliv, po vyhlášení vítěze se obvykle dramaticky zvednou prodeje a velmi rychle bývají rozebrána také práva na překlad do jiných jazyků. Nejprestižnější britskou literární cenou zůstává Man Booker Prize, jež je v posledních letech udělována ve dvou kategoriích, tedy kromě nejlepší prózy z pera anglofonního autora také v kategorii mezinárodní, otevřené všem autorům, jejichž dílo bylo přeloženo do angličtiny. Poslední laureátkou International Man Booker Prize se tak v roce 2018 stala polská autorka Olga Tokarczuková.

Co se týče situace na trhu českých překladů ze současné britské literatury, je třeba úvodem uvést skutečnost, že anglicky psaná literatura zde požívá výsadního postavení. Téměř polovina všech překladových titulů, které jsou v daném roce vydány, pochází právě z této jazykové oblasti. Nadto má anglicky psaná literatura na rozdíl od literatur jiných jazykových oblastí vpravdě globální publikum, a tudíž i dosah, a je jí věnován značný prostor v médiích. Je tedy nutné mít na paměti, že jakkoli složitá, nepřehledná a nutně subjektivním výběrem několika lidí ovlivněná tato situace může být, je pořád diametrálně odlišná od stavu, v němž se nacházejí překlady z jiných literatur.

Stav, v němž se překlady z oblasti současné britské literatury v současnosti nacházejí, je poplatný podmínkám, za nichž česká nakladatelství volí jednotlivé tituly. Takřka jediným kritériem je ekonomická návratnost investice nakladatelství, neboť systém podpory konkrétních titulů ze strany britských institucí typu British Council se před několika lety zcela rozpadl a výše grantů MŠMT ČR v této oblasti (a vlastně literatury obecně) je spíše symbolická, ač se v posledních letech podpora zvedá a počet podpořených titulů neustále roste.

Výsledkem je, že mnohé knihy, které by si překlad do češtiny zasloužily, zůstávají nepřeloženy, neboť nenaplňují předpokládané podmínky. Naopak jiní autoři jsou překládáni hojně, ačkoliv kvalita jejich děl je kolísavá, či přímo pochybná. Nakladatelé se při zařazování jednotlivých děl do svých edičních plánů řídí především všeobecnou známost autora či díla v českém kontextu. Je prakticky jisté, že jakýkoli nový literární počin hvězd typu Salmana Rushdieho, Iana McEwana a dalších bude v co nejkratší době kvalitně přeložen, podpořen nějakou formou reklamy a dosáhne uspokojivých prodejů. Pokud jakýkoli autor přijede do České republiky v rámci nějakého knižného festivalu či veletrhu, prodeji jeho knih to samozřejmě hodně napomůže, neboť se o něm díky médiím dozvědí i ti, kteří se jinak o novinky ze světa literatury tolik nezajímají.

Dalším z  faktorů, kterými se český nakladatel řídí ve výběru překladového titulu, je existence či budoucí možnost filmové adaptace díla. Někdy film jen podpoří prodej knihy, jindy však stojí za jejím komerčním úspěchem. V takovém případě bývá dílo vydáno s „filmovou“ obálkou, která potenciálního čtenáře upozorňuje na skutečnost, že příběh je mu už dostatečně znám z jiného média, a svou volbou tudíž neriskuje zklamání. Důvodem pro vydání titulu v českém překladu může být i skutečnost, že kniha už byla přeložena do vícera evropských jazyků, tudíž lze předpokládat, že je komerčně úspěšná i jinde. Tento faktor se nicméně uplatňuje především v menších literaturách.

Konečně posledním důvodem pro vydání může být prostý fakt, že nakladatel na knihu dostane tip od autority, které důvěřuje. Může to být publicista, který mu napíše tzv. nakladatelský posudek, překladatel, který si autora oblíbil, agent, který mu takto již doporučil několik jmen a jehož tipy se osvědčily. Takto se do českého překladu dostal britský prozaik Michel Faber, jehož román Kvítek karmínový a bílý zaznamenal i přes značný rozsah a velký časový odstup od vydání originálu velký prodejní úspěch.

Zapomenout nemůžeme ani na dílo nejslavnějšího dramatika všech dob, Williama Shakespeara. Vedle překladů Martina Hilského, jenž v rámci své popularizační činnosti napsal také řadu knih o světě alžbětinského divadla, zmiňme také převody nedávno zesnulého Jiřího Joska, které vycházely v jeho vlastním nakladatelství Romeo.

Následující seznam literárních děl, který zde předkládáme, nemá ambici definovat kánon, jedná se spíše o osobní výběr autora tohoto textu, který určily jeho zájmy, znalosti a orientace na knižním trhu. Jednotlivá díla jsou členěna do větších celků, zmiňujeme zde i podle našeho názoru důležitá díla odborné literatury, která se problematikou moderní britské literatury zabývají. Anotace jednotlivých titulů jsou částečně převzaty s veřejných dostupných zdrojů.

Seznam děl s anotacemi:

Reedice v nových, či upravených překladech

James Joyce: Odysseus (Argo, 2012, překlad Aloys Skoumal)

Jeden z nejslavnějších, nejvlivnějších a nejpodnětnějších románů západních literárních dějin. Ve všedním příběhu jednoho dne jako by ožívaly všechny příběhy světa, včetně mýtu o Odysseovi. Skoumalův překlad byl pro toto vydání nově zredigován.Další díla: Portrét umělce v jinošských letech, Dubliňané

Edice Knihovna klasiků nakladatelství Odeon

Klasická díla světové literatury v této edici vycházejí v novém, případně nově zredigovaném překladu.

• Oscar Wilde: Obraz Doriana Graye (2011 a 2018, překlad Kateřina Hilská)
• Emily Brontëová: Na větrné hůrce (2013, překlad Kateřina Hilská)
• Charles Dickens: David Copperfield (2015, překlad Petra Diestlerová)
• Arthur Conan Doyle: Baskervillský pes (2016, překlad Richard Podaný)
• Virginia Woolfová: K majáku (2018, překlad Kateřina Hilská)

George Orwell: Devatenáct set osmdesát čtyři (Argo, 2014, překlad Petra Martínková)
Strhující utopistický román světoznámého autora o vzpouře jednotlivce proti usurpující moci státu.
Další díla: Farma zvířat, Farářova dcera, Nadechnout se, Barmské dny, Cesta k Wigan Pier, Bože chraň aspidistru, Hold Katalánsku, Uvnitř velryby a jiné eseje

Arthur Koestler: Tma o polednách (Odeon, 2016, překlad Eva Kondrysová a František Jungwirth)
Děj románu se odvíjí na pozadí velkých moskevských procesů z let 1936–1938 s bývalými čelnými představiteli levé i pravé opozice.

Anthony Burgess: Mechanický pomeranč (Odeon, 2016, překlad Ladislav Šenkyřík)
Úspěšný kultovní román z 60. let 20. století zobrazuje na světě blízké budoucnosti šílenství individuálního i společenského násilí.
Další díla: Všechno, jen slunce ne, 1985

Kingsley Amis: Šťastný Jim (Plus, 2011, překlad Kateřina Hilská)
Prvotina slavného britského prozaika se okamžitě po svém vydání v roce 1954 zařadila mezi nejoblíbenější a nejčtenější humoristické romány. Klasický univerzitní román kombinovaný s milostným příběhem.
Další díla: Manuál každodenního pijáka, Konečná, Jake má problém

John Fowles: Mág (Kniha Zlín, 2014, překlad Josef Línek)
Příběh Nicholase Urfa se odehrává z větší části na řeckém ostrově Fraxos. Nuda, odloučenost a jisté zvláštní okolnosti ho přivedou do domu místního usedlíka, který ho upoutá kouzlem své osobnosti a postupně zapojí do zvláštní psychologické hry, v níž mu přisoudí hlavní roli, jež mu znemožní ze hry vystoupit a případně opustit ostrov.
Další díla: Aristos, Mantisa, Francouzova milenka, Sběratel

„Zlatá“ generace

Ian McEwan: Mlsoun (Odeon, 2013, překlad Ladislav Šenkyřík)
Strhující špionážní příběh z dob Studené války. Mladá pohledná žena nastoupí hned po studiích v Cambridge do britské tajné služby a je jí přidělen první úkol – v rámci operace Mlsoun navázat kontakt se začínajícím spisovatelem. Autorův mistrný styl udrží čtenáře v napětí až do samého konce.
Další díla: Pokání, Betonová zahrada, Dítě v pravý čas, Nevinný, Na Chesilské pláži, Sobota, Solar, Amsterdam, Skořápka

Martin Amis: Zóna zájmu (Plus, 2016, překlad Kateřina Klabanová)
Poslední román Martina Amise je tradičně vyprávěný příběh o holokaustu z prostředí koncentračního tábora Osvětim o tom, kdo vlastně dal do pohybu soukolí nejstrašnějšího stroje na smrt moderních dějin.
Další díla: Londýnská pole, Věnováno Ráchel, Těhotná vdova, Peníze, Šíp času, Úspěch

Julian Barnes: Flaubertův papoušek (Odeon, 2016, překlad Miloš Urban)
Román-esej seznamuje čtenáře s dosud neznámými podrobnostmi z Flaubertova života.
Další díla: Než potkala mě, Vědomí konce, Žádný důvod k obavám, Arthur&George

Salman Rushdie: Děti půlnoci (Paseka, 2012, překlad Pavel Dominik)
Sálim, dítě půlnoci, narozený současně s nezávislostí Indie, je vypravěčem rodinné ságy tří generací a zároveň přibližuje Indii 20. století.
Další díla: Zlatý dům, Dva roky, osm měsíců a osmadvacet nocí, Hanba, Zběsilost, Klaun Šalímar, Čarodějka z Florencie, Joseph Anton

Kazuo Ishiguro: Pohřbený obr (Argo, 2016, překlad Lenka Sobotová)
Děj románu zasadil autor do počátků raného středověku, kdy se Británie, kterou dávno opustili Římané, nezadržitelně mění v trosky. Příběh začíná rozhodnutím starých manželů Axla a Beatrice vydat se krajem mlhy a deště v naději, že se shledají se synem, kterého léta neviděli. Jímavý příběh o ztracených vzpomínkách, lásce, pomstě, válce a síle zapomnění.
Další díla: Soumrak dne, Malíř pomíjivého světa, Neopouštěj mě, Když jsme byli sirotci, Nokturna

Další autoři:

David Mitchell: Hybatelé (Mladá fronta, 2016, překlad Lenka Pavlovská)
Devět různých příběhů, devět různých rovin vyprávění. Jednotlivé příběhy na sebe často až s téměř nepostřehnutelnou jemností navazují a vzájemně se překrývají. Složitá struktura, komplikovaný čtenářský zážitek.
Další díla: Atlas mraků, Třináct měsíců, sencislo9, Tisíc podzimů Jacoba de Zoeta

Simon Mawer: Pražské jaro (Kniha Zlín, 2018, překlad Lukáš Novák)
V létě roku 1968, v roce Pražského jara a studené války, se dva studenti Oxfordu, James Borthwick a Eleanor Pike, rozhodnout projet stopem Evropu. Tím si zkomplikují právě se rodící přátelství, které by mohlo přerůst v něco většího. Jakmile dorazí do jižního Německa, zrodí se v jejich hlavách nápad navštívit Československo – zemi, ze které se Dubčekův „socialismus s lidskou tváří“ usmívá na svět kolem.
Další díla: Skleněný pokoj, Mendelův trpaslík, Pád, Dívka, která spadla z nebe

Irvine Welsh: Porno (Argo, 2017, překlad Kamila Lederová-Crooks)
Hrdinové Trainspottingu se vracejí na místo činu, do Edinburghu: Mark Renton z Amsterdamu, Simon Williamson z Londýna, Frank Begbie z vězení...
Další díla: Trainspotting, Acid House, Lepidlo, Porno, Svinstvo, Extáze

Nick Cave: A uzřela oslice anděla (Argo, 1994, překlad Tomáš Hrách)
Jazyk plný biblických metafor a sevřený příběh vyprávěný na pomezí snu a šílenství.
Další díla: King Ink, Smrt Zajdy Munroa

Michel Faber: Kvítek karmínový a bílý (Argo, 2014, překlad Viktor Janiš)
Michela Fabera porůznu přirovnávali k Ianu McEwanovi, Paulu Austerovi či Roaldu Dahlovi. Osou románu je vztah osmnáctileté prostitutky Sugar a dědice voňavkářského impéria Williama Rackhama. Je to panoramatický portrét viktoriánského Londýna se všemi jeho společenskými vrstvami, bildungsroman s nečekaně katarzním vyzněním a hlavně silný příběh.
Další díla: Fahrenheitova dvojčata, Pod kůží, Někdy prostě prší, Evangelium ohně

Zadie Smithová: Severozápad (BB art, 2013, překlad Petra Diestlerová)
Nový román Zadie Smithové sleduje osudy čtyř Londýňanů – Ley, Natalie, Felixe a Nathana –, kteří by si v dospělosti rádi vybudovali novou existenci mimo Caldwell, chudinské sídliště jejich dětství. V soukromých domech i ve veřejných parcích, v práci i při zábavě se jejich Londýn jeví jako složitý organismus.
Další díla: Bílé zuby, Sběratel autogramů, O kráse

Margaret Atwoodová: Příběh služebnice (Argo, 2018, překlad Veronika Lásková)
Proslulý román kanadské spisovatelky vykresluje pochmurnou vizi blízké budoucnosti Spojených států amerických, které se z demokratických výšin propadly do všeobjímajících hrůz totalitního režimu.
Další díla: Kus temnoty, Z hlubin, Alias Grace, Slepý vrah

Hilary Mantelová: Wolf Hall (Argo, 2010, překlad Michala Marková)
Anglie v šestnáctém století stojí jen krůček od katastrofy. Zemře-li král bez mužského potomka, zemi zpustoší občanská válka. Jindřich VIII. proto hodlá zrušit své dvacetileté manželství s Kateřinou Aragonskou a oženit se s Annou Boleynovou. Papež i většina Evropy ovšem stojí proti němu. A právě v tomto okamžiku na scénu vstupuje Thomas Cromwell.
Další díla: Předveďte mrtvé, Za temnotou, Zavraždění Margaret Thatcherové

Sara Baume: Jasno lepo podstín zhyna (Odeon, 2016, překlad Alice Hyrmanová McElveen)
Elegický příběh o ničivých následcích izolace a hojivé síle soucitu, blízkosti a náklonnosti se právem stal mimořádnou událostí nejen na irském literárním nebi, ale v celém anglicky mluvícím světě.

Chimamanda Ngozi Adichieová: Amerikána (Host, 2017, překlad Petr Štádler)
Výjimečný počin vzkvétající imigrantské literatury poslední generace. Příběh o lásce, rasových otázkách a identitě. Ifemelu a Obinze jsou mladí a zamilovaní, ale nespokojení se životem v Nigérii ovládané vojenskou diktaturou.

Odborná literatura

Martin Hilský: Modernisté (Argo, 2017)
Hilský v úvodním eseji objasňuje všechno, co vedlo ke vzniku velkého myšlenkového a estetického zvratu v anglické literatuře a podává jeho podrobnou charakteristiku. Čtyři eseje přinášejí portréty čtyř nejvýznamnějších modernistických autorů: Jamese Joyce, Virginie Woolfové, Thomase Stearnse Eliota a D. H. Lawrence.

Martin Hilský: Rozbité zrcadlo (Plus, 2009)
Rozbité zrcadlo je výborem z esejistické tvorby Martina Hilského, profesora anglistiky na FF UK a předního českého překladatele. Ve třech částech, postupně věnovaných obecným literárním otázkám, americké a britské literatuře, předvádí profesor Hilský, proč je obecně považován za jednoho z našich největších anglistů.

PhDr. Richard Olehla, Ph.D. (1976) absolvoval doktorské studium anglické filologie na FF UK. Vyučuje na VŠ a píše o moderní britské a americké literatuře. V minulosti absolvoval studijní pobyty v Portugalsku a v USA. V současnosti spolupracuje s Městskou knihovnou v Praze na projektu E-knihovna