Konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě

Před osmnácti lety, 6. prosince 2000, se poprvé z iniciativy Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR uskutečnila první konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě (dále AKM). Byla to doba, kdy se v českých knihovnách intenzivně nasazovaly automatizované knihovní systémy, probíhala retrokonverze tradičních lístkových katalogů, knihovny se připojovaly k internetu a také se naplno rozvíjela digitalizace knihovních fondů, se kterou Národní knihovna začala již v roce 1992. Důležitým impulsem pro využití informačních technologií v oblasti knihoven a zejména pro digitalizaci byl od roku 2000 grantový program Ministerstva kultury VISK - Veřejné informační služby knihoven[1], který zahrnoval celkem devět podprogramů zaměřených na využití informačních technologií v oblasti knihoven. Typické pro toto období byly především snahy Národní knihovny ČR o standardizaci dílčích procesů, aby mohlo dojít k vzájemnému propojení všech zdrojů, kterými knihovny disponovaly. Situace v oblasti archivů a muzeí byla v té době značně odlišná. Objevovaly se první autonomní projekty, diskutovalo se o tom, jak digitalizace může ovlivnit budoucí rozvoj, zda je smysluplné zabývat se standardy.

Byla to také doba, kdy se stále častěji projevovala idea vzájemného propojení paměťových institucí, tj. archivů, knihoven, muzeí či institucí památkové péče v digitálním světě. Cílem bylo, aby uživatel či návštěvník na svůj dotaz našel v prostředí webu všechny dokumenty, informační zdroje, které jsou uloženy v knihovnách, archivech, muzeích a dalších institucích, nezávisle na tom, zda se jedná o knihy, periodika, fotografie, obrazy a trojrozměrné předměty a další dokumenty. Právě tato myšlenka byla impulsem pro vznik konference AKM. První konference v roce 2000 se konala v malém sále Městské knihovny v Praze a zájem byl tak velký, že pro třetí ročník bylo nezbytné hledat větší prostor. Našli jsme ho nakonec v nové budově Národního archivu v Praze na Chodovci, který tuto konferenci hostí doposud. Národní archiv a Národní knihovna se staly stálými partnery konference. Zájem nebyl jenom ze strany jejích účastníků – knihovníků, archivářů, muzejníků, IT pracovníků, ale také ze strany přednášejících. První tři ročníky byla konference pouze jednodenní, ale od roku 2004 bylo nutné přidat další den, protože nabídka příspěvků byla velmi široká. Od té doby se každý rok na konferenci schází nejméně 300 účastníků, kteří během dvou velmi intenzivních dnů vyslechnou přibližně 30 příspěvků.

V prvních ročnících konference převažovaly příspěvky s knihovnickou tematikou, ale od té doby se situace výrazně změnila a příspěvky jsou rovnoměrně rozprostřeny mezi všechny paměťové instituce. V posledních letech se stále častěji objevují příspěvky z oblasti památkové péče, nově jsou uváděna témata z oblasti prezentace kulturního dědictví pro širokou veřejnost, ale také z oblasti trvalého uchování digitálních dokumentů. Konference se také stala významnou platformou pro zveřejnění výsledků z oblasti výzkumu a vývoje. Akce je výrazně zaměřena na domácí prostředí, ale neměli bychom také opomenout určitý mezinárodní rozměr – je pravidlem, že na konferenci každý rok participuje řada kolegů ze Slovenska a někdy i ze širšího zahraničí. Prostory Národního archivu umožňují i prezentaci firem, které spolupracují s paměťovými institucemi, a z tohoto hlediska bychom neměli pominout podporu firmy CEIBA, která je od samého začátku spolehlivým partnerem konference.

Všechny příspěvky přednesené na konferenci AKM od jejího vzniku do současnosti je možné nalézt na stránkách konference[2]. Důležitou součástí podpory spolupráce pracovníků paměťových a jiných institucí, kteří se zabývají problematikou uchování a zpřístupnění kulturního dědictví v digitální podobě, je společná elektronická diskusní konference AKM, která propojuje minulé i současné účastníky konferencí.

Program letošní konference (28. a 29. listopadu 2018) je již připraven, ze zajímavých témat můžeme doporučit například:

• Informace o velkých projektech Ministerstva kultury financovaných ze strukturálních fondů EU, projektech Národního archivu a Národní knihovny;
• Příprava nové evropské směrnice o autorském právu;
• Využívání wikidat;
• Několik příspěvků z oblasti dlouhodobého uchování dat;
• Téma virtuálního muzea, nové služby knihoven „Získej,“ archivní projekty České televize.

Podrobné informace o konferenci a registrační formulář (do 22. 11. 2018) je k dispozici zde.

[1] VISK veřejné informační služby knihoven: Program Ministerstva kultury [online]. NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR - KNIHOVNICKÝ INSTITUT. Národní knihovna ČR [cit. 2018-10-20]. Dostupné z: http://visk.nkp.cz/

[2] Příspěvky ze všech ročníků jsou k dispozici prostřednictvím těchto dvou adres:
11. konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2010. SKIP [online]. [cit. 2018-10-20]. Dostupné z: http://skip.nkp.cz/akcArch10.htm
19. konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2018. Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR [online]. [cit. 2018-10-20]. Dostupné z: https://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/akce-skip/archivy-knihovny-muzea-v-digitalnim-svete.