Dejte o sobě vědět!

Když se řekne výroční zpráva, člověk si představí obsáhlý dokument plný statistických údajů, grafů a čísel. Řekněme si to otevřeně, nikomu se do toho moc nechce, a to nejen psát, ale ani číst. Zejména jsem-li dobrovolná knihovnice, která vede knihovnu v malé obecní knihovně ve svém volném čase a vše stíhám tak tak. Upustíme-li však od výrazu Výroční zpráva, pojďme to nazvat třeba Co se dělo u nás v knihovně v uplynulém roce, hned to zní veseleji.

V současné době se trend (a knihovnické zákony, standardy a koncepce) stále více kloní k tomu, aby se i malé obecní knihovny staly aktivním členem komunity a nabízely mimo klasické výpůjční služby i další aktivity, spolupracovaly s organizacemi a spolky v místě a snažily se otevřít dveře všem skupinám obyvatel. Jenže na to, aby knihovna mohla takto aktivně působit, je většinou potřeba i podpora obce, a to nejen finanční. A jak lépe udělat na pana starostu dojem, než že se pochlubíme, co děláme a co umíme, co jsme zatím dokázali.

Nebojme se toho. Dejme o sobě vědět a pochlubme se! Co se dělo u nás v knihovně v uplynulém roce nemusí mít spoustu stránek a obsáhlé tabulky. Co tedy do takové zprávy napsat?

• Pochlubme se, kolik lidí do knihovny chodí, uveďme počet registrovaných čtenářů, počet návštěvníků.
• Kolik máme knih? Kolik knížek jsme si vypůjčili z výměnného fondu?
• Kolik knížek jsme nakoupili? Vypíchněme nějaký zajímavý přírůstek.
• Co jsme uspořádali za akce? Kdo přišel, jaké jsme měli hosty? Přidejme i fotografie, obraz často řekne více než slova.
• S kým spolupracujeme? Kdo nám pomáhal? Byly u nás děti ze školy? Nabízíme škole spolupráci?
• Co je nového v knihovně? Máme nějaké nové vybavení? Opravili nebo vyměnili jsme něco? Proběhla rekonstrukce? Máme nové prostory, služby a jiné novinky?
• Dostali jsme nějaké dotace? Pochlubme se, že umíme najít peníze na vylepšení služeb či vzhledu knihovny.
• Přidejme nějaká zajímavá čísla – jaká byla nejpůjčovanější kniha? Kdo byl nejaktivnější/nejmladší/nejstarší čtenář?

Zpráva o tom, co knihovna vše dělá, nemusí být obsáhlá. Stačí pár stránek, méně někdy znamená více. Nebojme se fotografií a jiných obrázků. Přitáhnou pozornost. Zpráva by určitě měla být umístěna na webových stránkách knihovny, ale tištěná verze může mít zejména v menších obcích větší dopad. Může mít podobu dvojstránky, letáčku či malé brožurky, kterou můžeme ke kafíčku přinést panu starostovi, vyvěsit na obecní vývěsku, vhodit občanům do schránek, položit v obchodě na mrazák. Zdá se to pořád složité? Neumíme zprávu na počítači vytvořit? Můžeme se zúčastnit nějakého školení (větší knihovny nabízejí vzdělávací akce počítačové gramotnosti pro knihovníky) nebo poprosit syna/vnuka/šikovného kamaráda, ať nám s tím pomůže.

Vytvořit zprávu o tom Co se dělo u nás v knihovně v uplynulém roce nakonec nemusí být takový problém. Řada knihoven je velice aktivní, ale kromě úzkého kruhu místních občanů často o její činnosti nikdo jiný neví. Natož například knihovnice z jiné knihovny, která by se chtěla třeba inspirovat. Podívejme se, jak se svojí činností pochlubily některé knihovny.

• Obecní knihovna Ratíškovice se kromě čísel prezentuje hlavně ve fotografiích, které mluví za vše. Jak je vidět, knihovna je aktivní a lidé se do ní rádi vracejí.
• Ve Ždánicích se zaměřili na chronologický výčet aktivit doprovázený fotografiemi. Zpráva je krátká, stručná a výstižná.
• Jinačovická knihovna si zprávy pečlivě vede, a je to příjemné počtení, jako pohádka.

Na závěr připojuji šablonu, která by mohla posloužit malým obecním knihovnám jako vzor či inspirace pro tvorbu vlastní zprávy o tom, co se dělo v jejich knihovně v uplynulém roce.