Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
Duha ISSN 0862-1985 (Print)
Duha ISSN 1804-4255 (Online)
Podpořil
Autor:
Rubrika:
Číslo časopisu:
Vydáno:
2018-11-10 (All day)
Autoři citace:
BĚHALOVÁ, Štěpánka
Příspěvek stručně přibližuje historii muzejních knihoven na našem území a popisuje jejich současnou situaci. Zdůrazněna je jedinečnost jejich fondů a péče o národní kulturní dědictví. Pozornost je věnována také spolupráci na národní i mezinárodní úrovni a činnosti oborové komise Asociace muzeí a galerií ČR, která pořádá každoroční semináře.
Bohatá historie muzejních knihoven úzce souvisí se založením svých mateřských institucí a zpravidla se odvíjí již od jejich vzniku. V letošním roce vrcholí několikaleté oslavy dvoustého založení našich nejstarších muzeí (v roce 1814 bylo založeno Slezské zemské muzeum v Opavě, v roce 1817 Moravské zemské muzeum v Brně a o rok později Národní muzeum v Praze), a tak se i jejich knihovny mohou pyšnit dvousetletou tradicí. Následovalo zakládání regionálních muzeí a jejich knihoven, a tak se i jejich knihovny řadí k nejstarším dosud fungujícím knihovnám v řadě míst. Cíl muzeí – sbírat a uchovávat památky – se navíc odrazil i v unikátním složení fondů knihoven muzeí a galerií, které jsou dodnes jejich specifikem a výrazně ovlivňují jejich současnou činnost.
Specifické postavení muzejních knihoven bylo právně ukotveno již v knihovnickém zákoně č. 53/1959 Sb., který definoval i samostatnou síť muzejních knihoven. Její definici a založení ovlivnila zásadně sekce muzejních knihoven fungující již od poloviny 50. let při Ústřední knihovnické radě. Práce muzejních knihovníků nabyla svou konkrétní podobu v 70. letech v souvislosti s chystaným vyhlášením sítě muzeí a galerií. V roce 1973 se konalo v Teplicích historicky první setkání muzejních knihovníků, které svolal tehdejší ředitel Knihovny Národního muzea PhDr. Jaroslav Vrchotka. Zde byla definována hlavní témata pro společnou práci knihovníků muzeí a galerií, k nimž patřilo zajištění organizační platformy pro spolupráci a metodickou činnost, organizační začlenění knihoven v mateřských ústavech a vypracování písemných pokynů pro správu, evidenci a využití knihy v muzejních a galerijních knihovnách. Následně byla při Ústředním muzeologickém kabinetu Národního muzea ustavena knihovnická komise, která založila tradici pravidelného setkávání knihovníků muzeí a galerií. Po zrušení Ústředního muzeologického kabinetu pracovala komise od roku 1991 pod Knihovnou Národního muzea a od roku 1997 se stala řádnou oborovou komisí Asociace muzeí a galerií České republiky. Nový impuls do práce knihoven muzeí a galerií přinesl zákon o knihovnách č. 257/2001 Sb., podle něhož se téměř všechny fungující muzejní a galerijní knihovny přihlásily do evidence knihoven na Ministerstvu kultury ČR a podařilo se tak upevnit jejich postavení uvnitř vlastních institucí a nalézt místo mezi ostatními knihovnami.[1]
Knihovny muzeí a galerií jsou sdruženy v Knihovnické komisi AMG ČR (komise má 119 členů ze 70 institucí a 13 individuálních členů)[2], která je zastupuje nejen v AMG ČR, ale též ve Svazu knihovníků a informačních pracovníků a v Ústřední knihovnické radě.
Podle současných statistik uchovávají knihovny muzeí a galerií nezanedbatelný počet 8 676 000 knihovních jednotek.[3] Patří mezi ně Knihovna Národního muzea, která je podle počtu dokumentů druhou největší knihovnou v ČR, významné fondy jsou též v knihovnách Moravského zemského muzea, Národního technického muzea, Slezského zemského muzea, Vojenského historického ústavu, Uměleckoprůmyslového muzea, Národní galerie a Památníku národního písemnictví. Jmenované knihovny jsou součástí muzeí zřizovaných Ministerstvem kultury ČR a uchovávají dohromady 5 618 000 knihovních jednotek. Dalších 101 veřejně přístupných významných muzejních a galerijních knihoven se nachází v institucích zřizovaných kraji, převážně v krajských a bývalých okresních městech. Také tyto knihovny disponují bohatými a hodnotnými regionálními i speciálními fondy v celkovém počtu 2 336 000 knihovních jednotek. Menší skupinu pak tvoří 53 veřejně přístupných knihoven muzeí a galerií zřizovaných městy, které uchovávají 442 000 knihovních jednotek. Větší profesionální knihovny se nacházejí v Muzeu hlavního města Prahy, Muzeu města Brna, Muzeu města Ústí nad Labem a v Ostravském muzeu. Z muzeí jiných zřizovatelů disponuje mimořádně významnou a rozsáhlou knihovnou se 130 000 svazky Židovské muzeum v Praze.
Knihovnická komise AMG ČR si v roce 2016 připomněla nepřetržitou čtyřicetiletou tradici pořádání seminářů.[4] Jubilejní seminář uspořádaný ve spolupráci s Muzeem východních Čech v Hradci Králové byl důstojnou připomínkou tradic i bohaté a smysluplné spolupráce knihovníků z muzeí a galerií celé republiky i důvodem k bilancování dosavadní činnosti a hledání východisek a perspektiv pro nadcházející léta.[5]
Ambicí Knihovnické komise při AMG ČR je poskytovat etické a odborné zázemí knihovníkům muzeí a galerií, klade důraz na spolupráci s paměťovými institucemi – muzei, galeriemi a knihovnami, rozvíjí kontakty s oddělením knihoven MK ČR, Ústřední knihovnickou radou, Svazem knihovníků a informačních pracovníků, Sdružením knihoven ČR, Souborným katalogem ČR a Centrálním portálem knihoven. Hlavním cílem činnosti komise je upevňování postavení muzejních knihoven uvnitř vlastních institucí i mezi ostatními veřejnými knihovnami, zohledňování specifik knihoven muzeí a galerií při tvorbě zákonů a vyhlášek, celoživotní vzdělávání svých členů a propagace činnosti knihoven odborné i laické veřejnosti.
Muzejní knihovny při své činnosti propojují dva typy paměťových institucí – muzea a knihovny. Tradiční uspořádání knih do odborného (studijního) a sbírkového fondu dělí jejich činnost na odbornou knihovnickou, která respektuje nové požadavky na zpracování fondů a jejich zpřístupnění, a činnost týkající se péče o sbírkové fondy. S tím souvisí jejich legislativní zakotvení v zákonu č. 257/2001 Sb., o poskytování knihovnických služeb i v zákonu č. 122/2000 Sb., o sbírkách muzejní povahy.
Dosud málo akcentovaný přínos knihoven muzeí a galerií spočívá především v existenci jejich specializovaných sbírkových fondů a pozůstalostních knihoven. Jedinečnost fondů knihoven muzeí a galerií dokládá též skutečnost, že z celkového počtu více než půl milionu záznamů z muzejních knihoven zaslaných do Souborného katalogu CASLIN je polovina záznamů unikátních – tedy tyto knihy nejsou uloženy v žádné další knihovně. Téměř 70 % knihoven muzeí a galerií uchovává soubory starých tisků a rukopisů, dále knihovny disponují bohatými fondy regionální literatury. Speciální fondy tvoří prvotisky, drobné tisky – kramářské písně, svaté obrázky, kalendáře, gymnazijní ročenky, aj. a ostatní typy souborů budované podle formálního hlediska (knižní vazba, bibliofilie, výstavní katalogy, vzorníky apod.). Řada fondů se vztahuje k zajímavým osobnostem nebo institucím, často se jedná o pozůstalostní knihovny, a to osobnostní, rodové, klášterní, zámecké nebo jednotlivých korporací (např. školní a spolkové). Národní kulturní dědictví v těchto fondech vyžaduje přiměřený způsob péče a trvalé ochrany těchto knižních fondů. To je také důvodem zapojení členů komise do pracovní skupiny Trvalé uchování tradičních knižních dokumentů, která byla ustavena při Ústřední knihovnické radě v souvislosti s realizací Koncepce rozvoje knihoven 2017-2020.
Právě problematika ochrany historických a speciálních knižních fondů je knihovnám muzeí a galerií vlastní a tyto knihovny se tak stávají dobrým partnerem ostatním knihovnám s podobnými fondy. V rámci práce této pracovní skupiny již byla učiněna řada konkrétních kroků směřujících k mapování problematiky a zlepšení stavu dokumentů. Skupina se spojila s AMG ČR a s Mezinárodním komitétem Modrý štít ICBS (International Committee of the Blue Shield), který koordinuje činnost výkonných orgánů ICOM (Mezinárodní rada muzeí), ICOMOS (Mezinárodní rada pro památky a sídla), IFLA (Mezinárodní federace knihovnických asociací) a ICA (Mezinárodní rada archivů v oblasti ochrany kulturního dědictví ohroženého válkou a přírodními katastrofami, iniciovala vznik vzorového Krizového plánu pro řešení situací, záchranu osob a sbírek a vytištění Metodiky průzkumu fyzického stavu novodobých knihovních fondů.[6] Zajímavé výsledky přinesla dotazníková akce Ochrana fondů v knihovnách, kterou pracovní skupina uspořádala v první polovině roku 2018. Ze 148 došlých odpovědí patřilo celých 62 knihovnám muzeí a galerií, které uvedly, že vlastní celkem 1 179 000 speciálních jedinečných dokumentů s vysokými nároky na uchování. Úkolem koncepce, ale především samotných knihoven muzeí a galerií a dalších institucí uchovávajících tradiční tištěné dokumenty je zohlednit zmíněné unikátní fondy (sbírkové, speciální a regionální) a zajistit jim adekvátní péči v oblasti metodiky, uložení a následné ochrany dokumentů, především jejich konzervace a restaurování.
[1] VRCHOTKA, Jaroslav, Semináře pro muzejní knihovníky. Část 1. Čtenář, 58, 2006, č. 7-8, s. 248. Týž, Semináře pro muzejní knihovníky. Část 2. Čtenář, 58, 2006, č. 9, s. 296-298. OKROUHLÍKOVÁ, Jarmila, Semináře pro muzejní knihovníky. Část 3. Čtenář, 58, 2006, č. 2006, s. 373 – 375.
[2] http://www.cz-museums.cz/web/amg/organy-amg/komise/knihovnicka-komise
[3] Muzea ČR v letech 2012-2014 ve světle statistiky. Praha 2015, s. 30-33. ISBN 978-80-70068-300-2. Publikace zároveň uvádí, že celkem 205 knihoven mělo statut evidované specializované knihovny.
[4] BĚHALOVÁ, Štěpánka – PETRUŽELKOVÁ, Alena, Od Teplic do Hradce Králové (1973-2016). Čtyřicet let setkávání knihovníků muzeí a galerií. Čtenář, 69, 2017, č. 3, s. 94-98; Běhalová, Štěpánka, Bilance knihovnické komise muzeí a galerií. Bulletin SKIP, 25, 2016, č. 4, s. 40-42.
[5] BĚHALOVÁ, Štěpánka, Knihovny muzeí a galerií v České republice. Čtenář, 66, 2014, č. 9, s. 312-315; CHRÁSTOVÁ, Lucie, Moderní technologie v knihovnách muzeí a galerií. Čtenář, 67, 2015, č. 1, s. 9-11; KUČEROVÁ, Jarmila, Knihovna Národního muzea a vědecko-výzkumné projekty. Čtenář, 66, 2014, č. 12, s. 438-440, 3. str. obálky; OKROUHLÍKOVÁ, Jarmila, Speciální sbírky v muzejních knihovnách. Čtenář, 66, 2014, č. 11, s. 401-402, 3. str. obálky; PETRUŽELKOVÁ, Alena, Sbírkové fondy v knihovnách muzeí a galerií. Čtenář, 66, 2014, č. 10, s. 361-362, 3. str. obálky.
[6] VÁVROVÁ, Petra a kol., Metodika průzkumu fyzického stavu novodobých knihovních fondů. Praha: Památník národního písemnictví: Národní knihovna České republiky, 2018, 43 s.
Fotografie:
Váha článku:
20