Seminář IVIG 2018

Seminář IVIG pořádá každoročně Odborná komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách, která působí při Asociaci vysokoškolských knihoven. Účastníci letošního ročníku si mohli odnést celou řadu užitečných rad a informací, které lze aplikovat při vzdělávání uživatelů knihoven i knihovníků v praxi.

Letošní ročník semináře IVIG proběhl 6. září 2018 v aule Filozofické fakulty Univerzity Karlovy na nám. Jana Palacha v Praze. Moderovala ho Lenka Bělohoubková, předsedkyně výše uvedené komise. Nyní si shrneme základní informace z jednotlivých příspěvků.

Helena Ferklová z UK pohovořila o hospitacích na vzdělávacích akcích a při výuce. Návštěvník na lekci pozoruje výuku, sleduje lektora i reakci posluchačů. Jeho připomínky mohou být užitečné pro zlepšení výuky a profesní rozvoj vyučujícího. Pozorování výuky cizího lektora přispívá i k rozvoji hospitanta. Hodnotící pedagog či lektor se může utvrdit ve správnosti svých postupů a poučit se z chyb kolegy, učení nápodo bou přináší dobré výsledky. Vyučující by měl vést v patrnosti, že k lepšímu zapamatování informací přispívají emoce a kontext. Při hospitaci se sleduje obsah výuky, řeč, pohyb, gesta a mimika lektora, hospodaření s časem a prezentace na slidech. Ve snaze o profesní růst je rozumné si klást raději malé než velké cíle a postupovat po malých krůčcích. Kolegiální hospitace jsou efektivním nástrojem k osobnímu rozvoji a prevence syndromu vyhoření. V závěru přednášky zdůraznila H. Ferklová tyto momenty: nebát se dělat chyby, experimentovat a čerpat podněty od ostatních lektorů, zamýšlet se nad tím, proč něco při výuce nefunguje. L. Bělohoubková upozornila účastníky na možnost požádat o hospitaci prostřednictvím AKVŠ.

Marek Picha z Katedry filozofie FF MU se podělil o své zkušenosti z e-learningového kurzu z oblasti metodologie pro studenty prvních ročníků. Při výuce mnoha posluchačů musejí pedagogové řešit problém, jak zvládnout ohodnotit úkoly od velkého počtu studentů. M. Pícha zkoncipoval e-learningový kurz tak, aby tato práce hodnocení zadaných úkolů přešla na jiné lidi. Studenti mají za úkol vypracovat dle zadání nějaký text, sami mezi sebou si pak anonymně hodnotí tyto výtvory. Účastníci kurzu mohli ještě přepracovat úkol dle připomínek a získat tak více bodů. Tutor musí dohlížet na kvalitu, např. aby si studenti nevytýkali malichernosti. Je nutné nastavit studentům předem určitá pravidla. Na začátku kurzu by se mělo účastníkům naznačit, že při nesplnění některého úkolu tu ještě existuje možnost zadání dodatečného úkolu, ale ne pro všechny. Je zapotřebí pracovat se studentem tak, aby vytrval v kurzu. Bylo nutné předem stanovit podmínky, za kterých mají posluchači šanci na přidělení dodatečného cvičení. Je dobré také vypracovat předem etický kodex pro komunikaci mezi tutory a studenty.

Alexandra Vančurová z UK a Michaela Marysková z ČVUT se s námi podělily o své poznatky ze zahraničních seminářů LILAC a Icepops. Na těchto akcích učí zkušení vyučující informační gramotnosti, jak obohatit výuku, a to zejména o hry. V zahraničí jsou hodiny informační gramotnosti nedílnou součástí výuky na univerzitách. Forma hry se zde běžně využívá. A. Vančurová a M. Marysková přinesly na seminář příklady různých pomůcek k hrám, mnohé z nich lze zdarma stáhnout na internetu. Na semináři jsme měli možnost si prakticky vyzkoušet zapojení stavebnice LEGO do výuky citací. Studenti při práci se stavebnicí více poslouchají, nesledují mobil. LEGO je vhodné použít na začátku lekce k probuzení zájmu či na konci k fixování znalostí. Byli jsme také upozorněni na dokument CILIP Definiton of Information Literacy 2018, který se týká celoživotního informačního vzdělávání. Lektorky doporučily podívat se na aktivity Lanchaster Library na University of Coventry, jež jsou velmi zajímavé a podnětné. Na univerzitě funguje celoškolské zařízení Disruptive Media Learning Lab, které je vybaveno vzdělávací a další technikou a také hrami. Přítomní si zde mohou hrát a spolupracovat na různých aktivitách.

Psycholožka Petra Rohlíková se zabývala stresem a zejména tím, jak se ho zbavit, protože tato zátěž může negativně ovlivnit vystoupení lektora. Stres představuje reakci organismu na zátěž. Rozlišují se dva typy stresu: eustres (pozitivní) a distres (nepříjemný). Stres s sebou nese nepříjemné fyzické příznaky, kterých se snažíme zbavit. Vzniku stresu je dobré předcházet. Člověk si má klást malé cíle a postupovat po drobných krůčkách. Při srovnávání s jinými lidmi bychom měli být k sobě laskaví. Myšlenky ovlivňují náš mentální stav. Je třeba rozlišovat fakta a domněnky. Půl úspěchu každé prezentace spočívá v přípravě na vystoupení. Při stresu je dobré se vydýchat, projít se na čerstvém vzduchu, napít se neperlivé vody (odplaví škodliviny z těla) či rozcvičit mluvidla. Někomu pomáhá promluvit si s někým. Není dobré odkládat příchod na místo přednášky. Je nutné pracovat na odbourávání stresu preventivně a delší dobu, někdy je nezbytné požádat o pomoc psychologa.

V závěru semináře vedla Kristýna Paulová ze ZČU workshop věnovaný problematice zpětné vazby. Ta slouží především k dalším zlepšování výuky a k profesionálnímu rozvoji lektora. Názory účastníků mohou potvrdit stávající postupy, přinést podněty a témata k dalším vzdělávacím akcím. Je nutné s ní zacházet jako s dárkem, který je dáván na vyžádání. Je třeba vždy za něj poděkovat, ať už je hodnocení akce a školitele negativní čí pozitivní. Na začátku kurzu je vhodné upozornit účastníky na to, že budou požádáni o vyplnění dotazníku. Předem si musíme uvědomit, jaké informace od posluchačů potřebujeme a jak s nimi naložíme. Můžeme sbírat informace z důvodu posunu kurzů a růstu lektora, ale také lze získávat marketingová data, pokud se např. chceme pochlubit výsledky. Otázky na oba typy průzkumů by se neměly prolínat, dochází pak ke snížení účinnosti obou typu dotazníků. Marketingová data se mohou používat např. pro nadřízené orgány.

Před přípravou dotazníků je dobré si jasně předem definovat produkt a stanovit mantinely, za které nepůjdeme, i když se objevují připomínky u dotazníků zpětné vazby. Není vhodné stále upravovat produkt na základě připomínek uživatelů. Lektor by měl mít srovnané emoce, musí se smířit i s negativním hodnocením. Zpětnou vazbu lze získat několika formami: elektronický a papírový dotazník, rozhovor, Focus Group, volně formulovaná reflexe, anketa (opověď ano – ne), vzkazovník (např. lístečky na nástěnkách), kniha přání a stížností, hospitace. Z přítomných knihovníků používá nejvíce kolegů elektronický dotazník, který přináší četné výhody (snadné úpravy, rozesílání a vyhodnocení, časová flexibilita posluchačů pro vyplnění, časový odstup od vzdělávací akce – možnost promyslet si odpověď). V marketingu je nízká návratnost (asi 20 %), přítomní knihovníci hovořili o návratnosti až 40 % a 50 %. U otázek s posuzovací škálou není dobré používat škálování od jedničky do pětky jako ve škole, je rozumné pracovat se škálou např. od jedničky do deseti. Pokud se často vyskytuje spokojenost účastníků se vším na 100 %, je to znamení chybně postaveného dotazníku, pravděpodobně se ptáme špatně. Každá otázka v dotazníku by měla být vybrána a naformulována tak, aby odpovědi přispěly ke zvýšení úrovně akce, není vhodné zatěžovat účastníky zbytečnými otázkami.

Seminář považuji za velmi zdařilý po organizační i obsahové stránce. Podklady k jednotlivým vystoupením jsou k dispozici zde (viz záložka Program a prezentace).