Ing. Martin Lhoták

Je velmi těžké najít knihovníka, který by neznal Martina Lhotáka. Jeho jméno je spjato nejen s Knihovnou AV ČR, ale i s řadou projektů a aktivit, které pomáhají nejen rozvoji českých knihoven, ale jsou stejně jako Martin sám známé i v zahraničí.

Martin nastoupil do Oddělení automatizace Knihovny AV ČR v roce 1997 a vedl toto oddělení téměř 10 let, během kterých došlo k zásadní technologické transformaci knihovny. Pravděpodobně nejvýznamnějším počinem z tohoto období, který také předznamenal jeho další aktivity, bylo vybudování Digitalizačního centra Knihovny AV ČR v Jenštejně v reakci na povodně z roku 2002. Význam tohoto centra spočíval nejen v tom, že se podílelo a stále podílí na digitalizaci ohrožených fondů. Bylo také vzorem pro další knihovny, protože ukázalo, že je digitalizace vlastními zaměstnanci v knihovně dlouhodobě udržitelná a konkurenceschopná – díky poskytování digitalizačních služeb jiným knihovnám přispělo i k rozšíření nabídky služeb digitalizace knihovních fondů na našem trhu.

Současně s rozvojem digitalizace se Martin začal aktivně zabývat i problematikou digitálních knihoven a jejich standardů. Zasloužil se o vznik Digitální matematické knihovny DML-CZ a samozřejmě i Digitální knihovny Akademie věd ČR, postavené na systému digitální knihovny Kramerius. Podílel se také na vzniku služby, kterou nám závidí v řadě zemí – Registru digitalizace. Ten umožňuje českým knihovnám koordinovat výběr dokumentů pro digitalizaci a snížit tak riziko, že dvě knihovny budou nezávisle na sobě digitalizovat identické svazky.

V roce 2007 došlo k transformaci Knihovny AV ČR na veřejnou výzkumnou instituci a Martin byl na dvě po sobě jdoucí pětiletá období jmenován jejím ředitelem, během kterých posiloval roli této knihovny v národním i mezinárodním měřítku. Ani ve funkci ředitele se však Martin nepřestal věnovat problematice digitalizace a digitálních knihoven. Byl a je hlavním řešitelem mnoha výzkumných a vývojových projektů zaměřených zejména na vývoj open source nástrojů, jejichž cílem je podpora digitalizace, dlouhodobé ochrany a zpřístupnění fondů knihoven. Za zmínku stojí i jeho aktivity v oblasti digital humanities, kde se ve spolupráci s dalšími institucemi podílí na budování infrastruktury pro badatele v humanitních oborech. Je proponentem otevřeného přístupu jak v oblasti softwarového vývoje, tak v oblasti publikování vědeckých prací. Při založení institucionálního repozitáře AV ČR inicioval politiku otevřeného přístupu v AV ČR. Již řadu let koordinuje vývoj systému digitální knihovny Kramerius a provoz a rozvoj České digitální knihovny. Zasloužil se také o vznik Centrálního portálu knihoven, jehož řídicímu výboru předsedá.

Martinovy aktivity však nejsou omezeny jen na úzce odborná technická témata. Je členem Ústřední knihovnické rady a významnou měrou se podílí na přípravě a řešení úkolů Koncepce rozvoje knihoven. V Akademii věd se podílí na přípravě bibliometrické části pravidelného hodnocení vědeckých ústavů AV ČR, přičemž stejnou roli zastával i při řešení národního projektu IPN Metodika, jehož výstupem bylo doporučení pro vytvoření hodnocení výzkumných organizací v celé České republice. Zapojen je také do projektu CzechELib zaměřeného na vytvoření národního centra pro zajištění elektronických informačních zdrojů pro výzkum a vývoj, kde je za AV ČR členem Řídícího výboru. Nezanedbatelná je jeho role při přípravě konferencí CASLIN nebo přednášková činnost doma i v zahraničí. V roce 2014 byl za významný přínos k rozvoji českého knihovnictví oceněn Medailí Z. V. Tobolky.

V současnosti je Martin zástupcem ředitelky pro výzkum, vývoj a technologie a vedoucí odboru informačních technologií a digitalizace KNAV. Jak ho znám, určitě v nadcházejících desetiletích posune české knihovnictví o notný kus dopředu.