Třikrát o německé literatuře s Julií Miesenböck

Čím je pro Vás německá literatura výjimečná?

Myslím, že pokrývá poměrně rozsáhlou oblast, díky čemuž je celkem rozmanitá. Přitom každá země – Německo, Rakousko i Švýcarsko – má ještě svou vlastní literaturu.

Objevují se v této literatuře aktuálně nějaká silná témata?

V rakouské literatuře najdeme určitou tradici nešťastného člověka. Německý autor W. G. Sebald o tom napsal několik studií, které vyšly knižně pod názvem Die Beschreibung des Unglücks. Zároveň se v této literatuře vyskytuje velmi kritický postoj vůči chybějící reflexi k období nacismu. Mladší autorky a autoři píšou odlišně. Mám dojem, že se spíše věnují tématům, které se týkají buď celé společnosti, nebo jedince.

Který současný titul by podle Vás neměl chybět ve fondech našich veřejných knihoven?

Velmi podivuhodnou knihou je román Roberta Menasse Die Hauptstadt. Jedná se o autentický vhled do bruselského světa Evropské unie, kde autor sám nějakou dobu žil. Za knihu obdržel loni i Německou knižní cenu (Deutscher Buchpreis). Dále vřele doporučuji romány Marion Poschmann, např. Die Kieferninseln, jehož český překlad brzo vyjde, a básně Geliehene Landschaften. Její díla charakterizují vypilovaným jazykem cizí země a kultury.

Julia Miesenböck je rakouskou bohemistkou, která překládá českou literaturu do německého jazyka.