Třikrát o švédské literatuře s Marií Voslářovou

Čím je pro Vás švédská literatura výjimečná?

Asi v ničem; jako všude jinde je potřeba po výjimečných autorech a knihách pátrat v záplavě globalizovaného hlavního proudu. Švédská literatura má ale výhodu v tom, že Švédsko aktivně podporuje její export do světa.

Objevují se v této literatuře aktuálně nějaká silná témata?

Dál se rozvíjí tradice progresivní literatury pro děti a mládež, která se často věnuje nezvyklým tématům, o kterých by mnozí řekli, že se pro děti nehodí. Připadá mi také, že stále více prostoru získávají komiksy a značná pozornost je věnována spisovatelům s kořeny v nejrůznějších zemích mimo Švédsko, kteří přinášejí do literatury nová témata a přístupy. Aktuální zůstává téma rovnoprávnosti, a to nejen mužů a žen.

Který současný titul by podle Vás neměl chybět ve fondech našich veřejných knihoven?

Z dětské literatury bych upozornila například na tituly Fridy Nilsson (Vránova neobyčejná dobrodružství aj.), z komiksů na Ovoce poznání od Liv Strömquist, které představuje podle mého důležitý osvětový počin, ale čtenáře zároveň pobaví. Realitu dnešního multikulturního Švédska poutavě líčí román Všechno, co si nepamatuju Jonase Hassena Khemiriho. Z literatury faktu jistě bude zajímavý připravovaný titul Mých prvních 54 000 let Karin Bojs.

Marie Voslářová překládá do češtiny švédskou literaturu.