PhDr. Jana Kalousková

Jana Kalousková vystudovala obor Vědecké informace a knihovnictví na Filozofické fakultě UK v Praze; knihovnicí se tedy stala z přesvědčení. Absolvovala v roce 1985, tři roky nato získala titul PhDr. V rigorózní práci se sice věnovala historickému tématu (rozvoj knihovnictví na Pardubicku od spolkové činnosti 19. století do roku 1945), nastoupila však na pracoviště výsostně současné – do Výzkumného ústavu endokrinologického. Praxe ve specializované knihovně, přestože trvala pouze 5 let, jí pravděpodobně ale zásadně ovlivnila v tom, že nadále už vždy věnovala velkou pozornost informačním službám a vzhledem k jejich bouřlivému rozvoji i souvisejícím technologiím.

V roce 1991 nastoupila do Okresní, dnes Městské knihovny v Ústí nad Orlicí, již vede dosud. Vypočítat všechny její zásluhy o rozvoj a dobré jméno této knihovny v odborné komunitě by vydalo na mnohem delší příspěvek. Některé věci je však dobré připomenout. Například, že ústecká knihovna byla jednou z těch veřejných knihoven, které se velmi brzy a velmi intenzivně začaly věnovat vzdělávací činnosti v oblasti ICT.

Kromě kurzů pro veřejnost se v knihovně ale soustředili především na kurzy počítačové a informační gramotnosti pro starosty a představitele veřejné správy. Souviselo to i s grantem nově vzniklého Pardubického kraje, který umožňoval obcím získat počítače i pro obecní knihovny. A tak Jana psala a kontrolovala obcím žádosti o dotace, pomáhala starostům se získáním počítačové gramotnosti a rozhledu v této oblasti, s vytvářením webů pro jejich knihovny. V nezvykle velké míře se také věnovala zveřejňování informací pro veřejnou správu na webu ústecké knihovny. Ten si už od roku 1998 v knihovně vytvářeli sami (pro knihovny srovnatelné velikosti tehdy spíše ojedinělý jev) a budovali ho jako výsostně komunitní, tj. prezentovali (a prezentují stále) informace pro představitele veřejné správy, pro celý neziskový sektor regionu, pro sdružení lidí se zdravotním postižením působící v Ústí a samozřejmě pro obecnou veřejnost (vedle katalogu regionálních osobností dnes web nabízí např. plné texty zákonů ČR, e-knihy z Městské knihovny v Praze, což představuje např. pro studenty možnost stahování plných textů knih, u kterých skončila autorská práva, souborný katalog okresu atd. atd.). Protože jedním z hlavních zájmů dr. Kalouskové byl a je adekvátní výkon regionálních funkcí a spolupráce mezi knihovnami, měly již v r. 2005 všechny obecní knihovny okresu počítač a vlastní webovou stránku.

Jana se ale po celou dobu věnovala také jedné z nejdůležitějších (a nejtěžších) oblastí manažerské práce v knihovně, a to personálnímu managementu a budování kvalitního a kooperujícího týmu. Nebylo to vždy jednoduché, ale je to jedna z věcí, která se v ústecké knihovně také plně zúročila. Je to vidět např. na zmíněném webu knihovny. Jeho koncepce byla od počátku založená na Janině přesvědčení, že musí jít o "informační portál", tj. nikoli jen o OPAC či propagační „nástěnku“. Dnes se to může jevit jako samozřejmost, ale počátkem tisíciletí to tak ve srovnatelných (i větších) knihovnách ani zdaleka nebylo. O této koncepci bylo třeba přesvědčit kolegy v knihovně a zainteresovat je ve větší či menší míře do tvorby webu. A to se opravdu podařilo. Knihovna si web nejen sama tvoří, ale celý tým také přispívá, pravidelně připomínkuje a hodnotí jeho obsah. Co to pro web ústecké knihovny znamená, víme všichni: knihovna se poprvé zúčastnila soutěže Biblioweb v roce 2002 a zvítězila v ní již devětkrát (naposledy v roce 2017). Je samozřejmé, že za tu dobu se web poměrně významně změnil – vždy ku prospěchu věci a s reflektováním nových trendů a potřeb.

Systematická a koncepční personální práce a budování týmu opravdu schopných profesionálů stojí de facto i za tím, čím se ústecká knihovna ocitla v popředí zájmu v posledních letech: tamní systémový knihovník je nejen výborným specialistou v oblasti IT, ale také opravdu knihovníkem, a tak zadání najít alternativu k současným, knihovně nevyhovujícím, komerčním automatizovaným knihovním systémům, pojal opravdu důkladně. Dlouhodobě a pečlivě zkoumal světové AKS a nakonec vyhodnotil jako nejzajímavější novozélandský systém KOHA. Co se dělo dál, je obecně známé. Ve spolupráci s další knihovnou regionu, Městskou knihovnou v České Třebové, byl systém "přeložen" a upraven pro české podmínky (např. se musela doprogramovat statistika) a od roku 2015 se v ústecké knihovně používá v ostrém režimu. Počet jeho implementací v knihovnách v ČR stále roste. Pro knihovnu je to v mnoha ohledech náročná situace, ale zdá se, že opět s dobrým výsledkem. Sama ředitelka je nadšenou propagátorkou systému: „Já, coby starý knihovník, jsem čím dál víc se systémem a jeho propojitelností funkcí spokojená; je logický knihovnicky, cenově dostupný a splňuje všechny odborné standardy…“

Mohlo by se zdát, že mluvíme o jednom výborném pracovníkovi knihovny, ale ne, řeč je opravdu o dobrém týmu. Ústecká knihovna může být totiž vzorem i v dalších oblastech – například ve vzdělávání seniorů (v oblasti využívání IT, jak jinak). Mají tam mladou šikovnou, zapálenou a novátorskou pracovnici – lektorku, spojte se s ní, ukáže vám, jak na to! Zajímá vás kvalitní katalog? Podívejte se na ústeckoorlický! A služby? Spokojenost uživatelů je jednoznačná…

A co na to ředitelka? Za největší úspěch své dosavadní kariéry nepovažuje ani vítězství v Bibliowebu, dokonce ani úspěšné „tažení“ KOHA našimi knihovnami: „Za největší úspěch své kariéry považuji to, že jsme v knihovně tým. Máme se rádi (dokonce spolu slavíme i narozeniny!), věříme si a společně nám jde o blaho knihovny – od perfektní paní uklízečky a stejně perfektního údržbáře, který umí opravit úplně všechno, přes báječné kolegyně ve službách a fondech, až po našeho úžasného ajťáka a ekonomku, tak z toho se raduji úplně nejvíc!“

Čím nás obohatí ústeckoorlická knihovna a její ředitelka Jana Kalousková v budoucnu, zatím nevím. Předpokládám, že to bude (opět) promyšlené, koncepční a systematické, perfektně zpracované, podložené, spolehlivé, profesionální. Nebude to pravděpodobně mediální bomba a trhák pro bulvár; spíš něco, co prospěje profesionální kvalitě v našem oboru a důstojně, elegantně, byť ne prvoplánově nápadně, i image knihoven jako spolehlivých, důležitých a potřebných institucí. Taková je totiž i Jana Kalousková. Že by to bylo třeba něco v oblasti její další srdeční záležitosti, tedy jmenných autorit? Nechme se překvapit!