Nová metodická příručka pro práci se sociálně vyloučenými je na cestě k vám

BUREŠOVÁ, Jarmila a Miroslava SABELOVÁ. Rovný přístup. Knihovny a skupiny ohrožené sociálním vyloučením. Metodická příručka pro práci knihoven se sociálně vyloučenými a sociálním vyloučením ohroženými skupinami uživatelů. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2018. ISBN 978-80-7050-706-3.

Příručka Rovný přístup, tentokrát určená pro práci se sociálně vyloučenými a sociálním vyloučením ohroženými uživateli veřejných knihoven, vznikla v Knihovně města Ostravy a vychází z mnohaletých praktických zkušeností knihovnické práce ve svérázném a jedinečném regionu.

Text uvádí kapitola Definice sociálně vyloučených obyvatel podle Zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, následují Oficiální postoje a stanoviska s knihovní legislativou, standardy a doporučeními. Dále příručka respektuje strukturu prvních dvou Rovných přístupů Standard handicap Friendly a Knihovna přátelská k seniorům.

I. Obecné požadavky – knihovny mají vytvářet podmínky pro rovný přístup ke službám a informacím, registrace do knihovny a doporučení v této oblasti.

II. Personál – kvalifikace pracovníků v přímých službách v odděleních pro dospělé a adekvátním způsobem v oddělení pro děti je pravidelně rozšiřována o problematiku práce s osobami sociálně vyloučenými či sociálním vyloučením ohroženými.

III. Fond a služby – knihovna využívá prostředků vzdálené komunikace, nabízí dálkové služby, poskytuje donáškovou službu svým registrovaným uživatelům, pracuje také se specifickými knihovními fondy.

IV. Technické a materiální podmínky – knihovna splňující podmínky metodických příruček Knihovna přátelská k seniorům a Standard Handicap Friendly vytváří vhodné fyzické a technické podmínky pro všechny typy sociálně vyloučených uživatelů.

V. Webové stránky – knihovna vytváří své webové stránky v souladu s pravidly přístupnosti podle metodiky WCAG 2.0.

VI. Spolupráce a propagace – knihovna propaguje služby, fondy a akce pro sociálně vyloučené, kapitola je doplněna o informace možné  spolupráce s jinými organizacemi.

VII. Akce – služby – služby a akce, které knihovna pořádá, jsou primárně určeny všem uživatelům bez zvýhodňování jednotlivých skupin. Po zjištění situace v místě a čase může knihovna přistoupit ke specializované nabídce na základě poptávky podpořené průzkumem mezi uživateli.

Pravděpodobně nejdůležitější pro praxi je výčet skupin sociálně vyloučených spolu s ukázkami dobré praxe českých, moravských a slezských knihoven a možnými doporučeními respektujícími specifické potřeby:

• služby pro nezaměstnané, služby reagující na chudobu a bezdomovectví
• služby pro děti a rodiny, rodiče na mateřské či rodičovské dovolené
• služby pro rizikové děti a mládež
• služby pro stárnoucí populaci 60+ a seniory
• služby pro etnické menšiny
• služby pro jazykové menšiny, cizince
• služby pro uprchlíky
• služby pro lidi s postižením
• služby reagující na krize a služby pro lidi trpící duševními nemocemi
• služby pro nemocné
• služby pro lidi se závislostmi
• služby související s výkonem spravedlnosti.

VIII. Ochrana zaměstnanců a spolupracovníků knihovny – součástí kapitoly je kromě ukázky vhodné úpravy knihovního řádu také souhrn doporučení k prvnímu kontaktu s možným sociálně vyloučeným uživatelem.

Dovětek Krize sociální soudržnosti na půdě veřejné knihovny socioložky Mgr. Kateřiny Sidiropulu Janků, Ph.D. přináší další úhel pohledu na tuto problematiku.

Příručka může být inspirací k novému způsobu práce, ke spolupráci s neknihovními organizacemi, k začleňování dobrovolníků do přátelského kolektivu – a to vše k prospěchu všech čtenářů, návštěvníků a uživatelů. Byla vydána Knihovnickým institutem Národní knihovny České republiky v prosinci 2018. Kniha byla připomínkována Mgr. Zlatou Houškovou, za její revizi textu děkujeme. Přejeme bezproblémové skloubení teorie s praxí. Text příručky je dostupný on-line na stránkách Národní knihovny ČR.

Jarmila Burešová
Působí v Knihovně města Ostravy, kde pracovala s romskými dětmi, dětmi ze sociálně vyloučených rodin a dalšími členy těchto komunit. Od roku 2014 vede projekt Paměť Ostravy, připravuje vzpomínkové akce, metodicky vede práci se seniory v rámci KMO. Věnuje se tematice sociálního vyloučení a občanské společnosti s přesahem pro komunitní knihovnictví.