Oči Brna v první polovině roku 2019 a Vladimír Renčín… nejen duhový

Cyklus Oči Brna přináší v první polovině roku zajímavosti, fotografie, příběhy, ale především mnohá setkání se zajímavými osobnostmi současného kulturního života města Brna. Únor je věnován oslavám 77. narozenin sympatického a v brněnském prostředí velmi oblíbeného hudebního skladatele, muzikologa a pedagoga Miloše Štědroně. V březnu nám o svých zajímavých počinech, jimiž mění pohled mnoha lidí na současnou podobu našeho moderního světa, přijde blíže povyprávět výtvarnice Kateřina Šedá, mladá dáma věnující se sociální architektuře. Oslavíme také životní jubileum jednoho z největších brněnských spisovatelů – Milana Kundery. A protože knihovníci mají letos také své krásné výročí – 100 let od ustanovení prvního knihovního zákona – připomeneme slavného brněnského knihovníka Jiřího Mahena. Více informací sledujte na: www.mzk.cz/oci-brna

Vladimír Renčín… nejen duhový

Kreslíř a ilustrátor Vladimír Renčín (6. prosince 1941 – 4. října 2017) publikoval své kresby v letech 1988 – 2009 také do knihovnického časopisu Duha, který pravidelně vydává Moravská zemská knihovna v Brně. Rádi tuto zajímavou osobnost našim čtenářům a návštěvníkům proto připomínáme výstavou Vladimír Renčín… nejen duhový v Galerii MZK přinášející nejen již zmiňovaný časopis Duha, ukázky z dalších časopisů, do nichž Renčín pravidelně přispíval, ale především originály jeho kreseb, které jsou i dnes naprosto aktuální. Výstava potrvá od 25. února do 27. března 2019.

„Víte, na lidech si vážím velkorysosti, shovívavosti, tolerance, čestnosti a poctivosti. I proto je mi nepříjemné vyjadřovat se k něčemu, čemu nerozumím, případně neznám motivy protihráče. Je mi stejně nepříjemné, jako jsou kupodivu často kladené otázky ze světa politologie, třeba jaký je můj vztah k vesmíru. Co na to říct, jedině že snad kladný.“

Ve vzpomínkách Vladimíra Renčína najdeme doznání, že ho jako mladíka vůbec nenapadlo své kresby publikovat. A tak možná, že nebýt kamaráda Petra Krula, studenta novinařiny a praktikanta v Zemědělských novinách, zůstaly by jeho kresby navždy doma v šuplíku. První Renčínova kresba vyšla 23. května 1959. „Poprvé jsem pocítil takovou nedefinovatelnou radost. Později jsem si schovával celá čísla časopisů a novin, ve kterých se moje kresby objevily.“ Přesto, že se Renčín stal propagačním pracovníkem a výtvarníkem v Pramenu v Hradci Králové, po večerech doma kreslil. V roce 1965 v něm uzrálo rozhodnutí živit se kresleným humorem. Odešel tedy na „volnou nohu“, a to i přes protesty svých nejbližších. „Začínal jsem tak, že jsem třeba do Prahy přivezl 30 kreseb a v novinách jsem udal tři, čtyři. Pak jsem si ve vlaku říkal, že se takhle neuživím.“ Roku 1965 byl Vladimír Renčín přijat do Svazu výtvarných umělců. O čtyři roky později ilustroval první knihu, kterou napsal s Rudolfem Křesťanem – Kos a kosinus. „Základ mojí práce, která mne popravdě také živí, vidím v denících a časopisech, na druhou stranu daleko příjemnější a smysluplnější jsou knížky, kde se mohu uceleněji vyjádřit k tomu, jak vidím svět.“

„Rok 1968 jsem prožíval v euforii asi jako každý (…) Reagoval jsem na tehdejší události a myslím, že poměrně tvrdě. Až do jara roku 1969, kdy všechno skončilo.“ Tato otevřenost se Renčínovi vymstila. Po čase na něj bylo podáno trestní oznámení a následoval zákaz publikování po celé republice. Finančně ho zachraňovalo jen dočasné publikování v zahraničí. Od roku 1974 následovala řada výslechů, domovních prohlídek, soupisů majetku, odebrání cestovního pasu. „Na několik let jsem si odpočinul od kreslení. Pokusy kreslit do šuplíku se ukázaly jako marné. Když člověk nemá diváky, práce se nedaří. Bylo to psychicky velmi náročné, ale daleko horší byl mrtvý zvonek u dveří. Známí i přátelé zmizeli. Telefon byl němý, žádná redakce se neozvala. Naštěstí pár kamarádů zůstalo. Na jejich odvahu nikdy nezapomenu.“  

V roce 1970 však oslovilo Vladimíra Renčína Klicperovo divadlo v Hradci Králové. Vzniklo libreto k muzikálu Nejkrásnější válka (inspirováno Aristofanovou Lysistratou). Muzikál měl premiéru 22. května 1971 a představení sklidilo takový úspěch, že se ho následně dočkali diváci např. v Liberci, Jihlavě, Mostě, Ostravě nebo v Praze v Divadle ABC. V letech 1976/77 přišla zajímavá nabídka na tvorbu dětského seriálu O zvířátkách pana Krbce.

Výstavy nikdy Vladimír Renčín neodmítal, vystavoval často, rád sledoval reakce návštěvníků. „Nejšťastnější jsem byl na výstavě na Staroměstské radnici v roce 1982, byl jsem tak ohromen reakcí diváků, že jsem doslova šokován utekl.“ 28. října 2011 udělil Vladimíru Renčínovi prezident republiky Václav Klaus státní vyznamenání Za zásluhy o stát v oblasti umění.

Fotografie: 

Milos_Stedron_2018._Foto_Romana_Machackova.jpg

Katerina_Seda._Foto_Vit_Klusak.jpg

R_1.jpg

R_2.jpg

R_3.jpg