Dotazník pro obsluhované knihovny – regionální funkce v Jihomoravském kraji

Oddělení vzdělávání a krajské metodiky MZK připravilo dotazníkový průzkum s cílem podpořit další rozvoj a fungování regionálních funkcí v Jihomoravském kraji a získat podklady pro přípravu aktualizace Koncepce rozvoje regionálních funkcí v Jihomoravském kraji do roku 2020. Dotazník byl koncipován jako anonymní a rozeslán na všechny obsluhované knihovny v Jihomoravském kraji, přičemž návratnost dotazníku byla 44 %.

Otázky byly rozděleny do pěti tematických oblastí:

• Kulturní a vzdělávací akce v knihovně
• Vzdělávání knihovníků
• Metodické návštěvy a konzultace
• Výměnné soubory
• Spolupráce s obcí

Otázky v dotazníku byly uzavřené (ANO/NE), odpovědi na tyto otázky byly koncipovány pro respondenty jako povinné. Pro získání dalších informací následovaly otevřené otázky, které byly nepovinné. Na závěr každé tematické oblasti byl vyčleněn prostor pro komentář. Oddělení vzdělávání a krajské metodiky připravilo celkem sedm totožných dotazníků, pro každý region zvlášť, s cílem zmapovat situaci v regionech a umožnit regionálním oddělením pověřených knihoven získat přehled o aktuálních potřebách svých obsluhovaných knihoven.

Výsledky dotazníku

První oblastí dotazování byly kulturní a vzdělávací akce v knihovně. Na otázku Pořádáte kulturní nebo vzdělávací akce pro čtenáře/občany ve své knihovně? odpovědělo ANO necelých 59 % knihoven. Mezi důvody, proč kulturní nebo vzdělávací akce nepořádají, uváděly:
Nedostatečná prostorová kapacita.
Obecní knihovna je otevřena pouze 3 hodiny týdně. Pro knihovnici je to brigáda/vedlejší zaměstnání.
Naše knihovnice jsou ženy po 70, jsme rádi, že nám provedou půjčování knih, nechceme na ně přehazovat další iniciativy a tím je ztratit.
Téměř nikdo v obci do knihovny nechodí, nemám na pořádání akcí moc času. Knihovna má 25 m².
Malý počet čtenářů.
Nejsou lidi, kteří by byli ochotni něco takového zorganizovat.

Spolupráci se základní nebo mateřskou školou potvrdilo necelých 64 % dotázaných knihoven, přičemž necelých 20 % uvedlo, že v obci základní ani mateřská škola nejsou. Spolupráci s pověřenou knihovnou při pořádání kulturních a vzdělávacích akcí potvrdilo 40 % knihoven. Spolupráce nejčastěji probíhá využitím nabízených akcí, získáváním kontaktů na přednášející, radou, konzultací, pomocí pověřené knihovny při zajišťování spisovatelů či ilustrátorů. Při organizaci kulturních, případně vzdělávacích akcí by knihovny uvítaly nabídky akcí, sdílení nápadů, propagační materiály. Mezi důvody nespolupráce uváděly:
Nenapadlo mě to.
Naše knihovna je otevřena 1x týdně 4 hodiny, pracuji na dohodu, nemám prostor pro akce.
Nevím, že se spolupracovat dá.
Nenapadlo mě je pořádat.
Nemáme personální kapacitu na pořádání takovýchto akcí.
Nic nepořádáme.
O kulturní a vzdělávací akce není zájem.

V rámci tematické oblasti Vzdělávání knihovníků byl zjišťován počet navštívených vzdělávacích akcí. Většina respondentů (34,6 %) nenavštívila ani jednu vzdělávací akci za rok. Na druhém místě (24,3 %) se umístila návštěvnost jedné akce, dvě akce navštívilo 19, 3 %, 13,3 % navštívilo tři akce a 8,4 % navštívilo čtyři a více akcí.

Na otázku Jaká témata vzdělávacích akcí postrádáte? knihovny uvedly:
Nepostrádám, Knihovna Karla Dvořáčka je perfektní.
Žádná témata nepostrádám, nabídka je dostačující.
Motivace čtenářů ke čtení kvalitní literatury.
Obalování knih, nabídka akcí.
Současná dětská literatura.
Co doporučit čtenářům ze současné literatury.
Něco novátorského, nové možnosti a aktivity v práci knihoven. Komunitní role knihoven.

V tematické oblasti Metodické návštěvy a konzultace projevilo zájem o metodické návštěvy v podobě, v jaké probíhají více jak 91 % knihoven. 14 % knihoven nevykázalo žádnou metodickou návštěvu za rok.

Většina knihoven konzultuje knihovnické problémy se svojí pověřenou knihovnou (94,3 %). Jako velmi vyhovující ohodnotilo úroveň a kvalitu konzultací s pověřenou knihovnou 71,3 % knihoven. Pozitivní zpětná vazba byla potěšující:
Příjemné a ochotné pracovnice.
Výborná spolupráce, ochota vyjít vstříc a vyřešit problém.
Vždy se dočkám vstřícnosti a ochoty při řešení jakéhokoli problému.
Všichni zaměstnanci pověřené knihovny jsou vždy velmi ochotně nakloněni konzultaci.
Nikdy jsem neměla pocit, že bych někoho obtěžovala.

Mezi preferovanou formu konzultace patří osobní setkání, na druhém místě se umístil e-mail a následně telefonické konzultace. Porad pro knihovníky se zúčastňuje takřka 80 % knihovníků, jako důvod neúčasti ostatní nejčastěji uváděli:
Nedostatek času.
Nemožnost uvolnit se ze zaměstnání.
Doba začátku porad koliduje s hlavním pracovním poměrem.

Potěšující byla zpětná vazba na již tradičně pořádané výjezdní porady, které připravují pověřené knihovny a které bývají spojeny s exkurzí do vybraných knihoven. Těším se hlavně každoročně na výjezdní poradu, při které nasbírám mnoho inspirace z ostatních knihoven. Škoda, že se nemůžeme podívat za hranice, např. do Rakouska nebo Slovenska.

V tematické oblasti Výměnné soubory byly položeny otázky týkající se využívání výměnných fondů a spokojenost s jejich množstvím i obsahovým složením. Většina knihoven si v roce 2017 vypůjčila 3 až 4 výměnné soubory, necelá dvě procenta nemá o výměnné soubory zájem. Jejich počet vyhovuje 94 %. Ovlivnit výběr knih do výměnných souborů může na 80 % knihoven. S nabídkou titulů je spokojeno 94 % knihoven. Knihovny, které nebyly s nabídkou titulů spokojeny, uvedly:
Uvítali bychom více novinek ve VF.
Některé tituly jsou už poměrně staré. Poslední roky chodí stále méně dětské a naučné literatury (dětská naučná už nechodí vůbec).
Více titulů, hlavně pro děti a mládež.
Malá obměna fondu.
Na některé tituly – převážně novinky, někdy čekám i půl roku.
VF by mohl obsahovat více knih s tematikou povinné četby pro žáky ZŠ.
Obsahují převážně méně kvalitní romány pro ženy a detektivky zahraničních autorů, většina čtenářů o ně nemá zájem. Na závěr této tematické oblasti byl prostor pro komentář:
Uvítali bychom více současných bestsellerů a klasických děl české i zahraniční literatury.
Vhodné by bylo zajistit někoho na tahání beden s výměnným souborem.
Vyzvedla bych práci paní Jalové, je vždy ochotná, milá, poradí, pomůže a pro nás neprofesionální knihovníky je hotovým pokladem.
Výměnné fondy jsou výborná věc. Naši čtenáři oceňují, že se knihy v knihovně pravidelně obměňují, takže jsou tu pořád nové a nové knihy. Máme omezený rozpočet a nemáme takové možnosti v nákupu.

Poslední tematická oblast byla zaměřená na spolupráci s obcí. První otázka cílila na zjištění dostatečné podpory ze strany zřizovatele. Tuto vyjádřilo přes 93 % knihoven. Zbývajících sedm procent uvedlo:
Obec upřednostňuje více jiné aktivity a projekty, knihovnu vnímá spíše jako nedůležitou věc.
Nejsou příliš nakloněni knihovně, není to jejich priorita.
Nedostatek financí na nové knihy a časopisy, nedostatečné prostory, nedostatečné finanční ohodnocení knihovníků – i zástupu (80,- Kč/hod.)
Nedostáváme žádné prostředky a nákup knih a periodik. Naše knihovna vypadá jako knihovna za první republiky – prostory, knihy, vybavení.

Propagaci věnuje pozornost takřka 83 % knihoven. Předkládání výroční zprávy zřizovateli potvrdilo přes 67 % knihoven. V závěru dotazníku byly položeny otázky, jejichž odpovědi umožnily zjistit, jak knihovníci vnímají svoje knihovny a jejich úlohu v rámci obce. Co může napomoci, aby se vaše knihovna stala komunitní knihovnou (místem setkávání a aktivit pro všechny)? U této otázky byla možnost více odpovědí. Graf níže naznačuje procentuální zastoupení jednotlivých možností v celkovém souhrnu odpovědí.

Druhá z otázek směřovala k tomu, zda mají knihovníci pro činnost knihovny nějakou vizi. Kladně odpovědělo 55 % respondentů. Potěšující byla v mnoha případech konkrétní představa knihovníků o tom, jakou roli by měla knihovna plnit, jaká očekávání samotných knihovníků by měla naplnit.
Chtěla bych přetáhnout děti od počítačů ke knihám. Proto pořádáme setkání rodičů a dětí nad knihou a čteme dětem před spaním v MŠ.
Snažíme se pořádat akce, které přivedou do knihovny další dospělé i děti a chceme zvětšit okruh našich čtenářů. Zmodernizovali jsme prostory a propagujeme knihovnu na webu i na facebooku. Snad to pomůže...
Rozšíření kulturních aktivit s Klubem seniorů přístav, být místním muzeem se zajímavými osobnostmi regionu.
Přilákat větší počet dětských čtenářů.
Místo, kde se může scházet místní komunita při vzdělávacích a kulturních akcích.
Myslím si, že každý dobrý knihovník by měl mít zájem na tom, aby se knihovna neustále zviditelňovala nejen půjčováním knih, ale i různými kulturními akcemi. Mou prioritou je obnovit zapomenuté staré zvyky, dále setkávání maminek a jejich dětí v knihovně, literární činnost, tvoření a návštěvy dětí ze ZŠ, ŠD a MŠ.
Přivést děti ke čtení.
Aby se knihovna stala srdcem obce.

Návratnost dotazníku podle velikosti sídla, kde knihovna působí, ukazuje přiložený graf.

Výsledky dotazníku poskytly podněty, které se stanou důležitým zdrojem pro přípravu aktualizace současné Koncepce rozvoje regionálních funkcí v Jihomoravském kraji pro období 2019 a 2020. Aktualizace bude společným výsledkem Moravské zemské knihovny ve spolupráci s pověřenými knihovnami a měla by se stát novým impulsem pro směřování regionálních služeb v Jihomoravském kraji zohledňujícím nové trendy v rozvoji veřejných knihoven.