Elektronické služby knihoven V.

Ve dnech 14. - 15. května 2019 se v Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně konal již pátý ročník konference Elektronické služby knihoven. Za dobu své existence si tato akce našla své publikum, o čemž svědčí i fakt, že její kapacita byla brzy vyčerpána. Konference se zaměřuje na technologie využitelné ve službách knihoven a sleduje aktuální trendy.

Konference byla zahájena úvodním příspěvkem Martina Krčála, který se snažil vysvětlit, proč knihovny potřebují centrální služby a jak je lze v knihovnách využít. Byl nastíněn princip hybridní knihovny, kdy jsou klasické služby doplněny online službami. V příspěvku zaznělo, že většina knihoven má velmi podobné služby a je třeba hledat postupy, jak je ještě více sjednocovat, aby mohlo dojít k propojování služeb na centrální úrovni. Přednášející dále definoval, jak by měl moderní centrální portál vypadat. Šlo zejména o možnost přístupu z jednoho místa ideálně ke všem službám knihoven, napojení na různé informační zdroje včetně kvalitních volně dostupných, řídit se trendy v oblasti vyhledávání nebo zohlednit zobrazování výsledků pro uživatele. Do budoucna bude pak důležitá tvorba oborových bran včetně digitálního kurátorství.

Integrací subsystémů do knihovny se zabýval druhý příspěvek prezentovaný ředitelkou Knihovny Jiřího Mahena v Brně Libuší Nivnickou a Gabrielou Obstovou, které se podělily o své zkušenosti se zaváděním nového knihovního systému, ekonomického systému a spisové služby do provozu své knihovny. Z pohledu technologií stojí za zmínku také implementace služby Brno iD do procesů knihovny.

V úvodním bloku pak Michal Indrák prezentoval aktuální stav a zejména nové uživatelské prostředí systému Kramerius. Kromě toho bylo popsáno technické řešení propojení Krameria na Seznam děl nedostupných na trhu a vlastní implementace celého řešení. Věnoval se i sjednocení vyhledávání s Knihovny.cz, což může pomoci uživatelům, kteří používají obě služby. Stejně jako Knihovny.cz do budoucna plánují tvorbu virtuálních sbírek založených na digitálním kurátorství.

Zapomínat nelze ani na přístupnost webových stránek. Této problematice se dlouhodobě věnuje Radek Pavlíček, který ve svém příspěvku poodhalil, co přinese nový Zákon o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací a o změně zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, jenž byl schválen PS ČR dne 20. 3. 2019. Z příspěvku vyplynulo, že zákon se drží pravidel WCAG 2.1 a oproti současnému zákonu přidává například institut nepřiměřené zátěže, vymezení právních subjektů a je aplikován na jakýkoliv obsah.

Následující program byl věnován automatizovaným knihovním systémům. Petr Štefan představil možnosti revize prostřednictvím nástrojů od společnosti KP-SYS a RFID technologie. Zajímavé bylo využití mobilního telefonu při revizích. Jana Šubová se zamýšlela nad tím, co vše by měl nabízet online katalog. Zuzana Kantová pak prezentovala zkušenosti se zaváděním systému Koha do neautomatizovaných poboček spadajících pod SVK Kladno. Zde je nutné říci, že knihovny se mohly zapojovat dobrovolně a toto řešení nevyužily všechny neautomatizované knihovny regionu Kladno.

Závěr prvního dne patřil programování v knihovnách. Příspěvek Veroniky Hyblerové Trachtové ukazoval možnosti Ozobotů a jak je využívají v Městské knihovně v Praze. Dana Calábková zase představila mezinárodní projekt CoderDojo a systém bezplatných klubů programování. Cílem je propojení programátorů a lidí, kteří se chtějí naučit programovat. Zde se jako vhodná platforma nabízejí právě knihovny, což bylo ukázáno na příkladu Vědecké knihovny v Olomouci. Obecně lze tyto programovací aktivity považovat za celosvětový trend, který by mohl do knihoven přivést mladou generaci. Oba tyto příspěvky zmiňovaly CodeWeek, což je mezinárodní kampaň na podporu programování, v rámci které lze např. otestovat zájem o výuku programování a navázat dlouhodobějšími kurzy.

Druhý den se zaměřil zejména na propagaci knihoven a e-zdrojů. Byl představen BookTube a možnosti využití videorecenzí knih ke zviditelnění knihoven a jejích fondů. Vojtěch Hamerský se podělil o své dlouholeté zkušenosti s natáčením videí a jejich šířením v prostoru Youtube.

Hana Hornychová z SVKHK popsala celoroční kampaň na propagaci rozhraní Promo, portálu Knihovny.cz, e-knih, regionálních zdrojů a článků a placených databází jak uživatelům knihovny, tak knihovnám v regionu. Součástí byly např. školení, publikační činnost a roadshow pro knihovny Královéhradeckého kraje. V menším rozsahu pak kampaň na e-zdroje realizovali v Knihovně Univerzity Palackého v Olomouci pod názvem I love e-zdroje, kdy v rámci jednoho týdne probíhaly akce nejen ve Zbrojnici, ale také na ostatních pobočkách. Romana Applová ve svém příspěvku srovnala dva ročníky, které na této univerzitě proběhly.

Proces implementace marketingové strategie do prostředí fakultní knihovny prezentovali Aneta Pilátová a David Humpolík z Ústřední knihovny Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Podělili se také o své zkušenosti s online marketingem, zejména pak na sociální síti Facebook. Zapomenout nelze ani na příspěvek Pavla Frčky věnovaný využití 3D tisku v Městské knihovně v Praze. Hlavní argument pro zakoupení 3D tiskárny do knihovny je určitě možnost představení této technologie veřejnosti, ale lze ji využít také v propagaci nebo pro tisk odměn do soutěží.

Na úplný závěr konference se Jan Kaňka ohlédl za dvaceti lety trvání soutěže Biblioweb. Přitom zmínil některé problémy při návrhu webů a zamýšlel se také nad tím, jak by weby měly v budoucnu vypadat. Nezajímavá nebyla ani jeho poznámka, že každá knihovna má svou stránku na portálu Knihovny.cz, kde se v položce Adresář zobrazují nejdůležitější informace o knihovnách. Data do této služby dodává portálu Souborný katalog ČR. Konferenci předcházel ještě workshop věnovaný přípravě změny knihovního systému, který vedli Vít Richter a Eva Cerniňáková. Výstupy budou publikovány v připravované příručce.

Pátý ročník konference Elektronické služby knihoven lze hodnotit jako podařený a plný inspirace. V oblasti trendů se nově objevila možnost výuky programování do knihoven. V tomto ohledu se nabízí spolupráce knihoven a základních i středních škol při realizaci programátorských klubů a dalších podobně zaměřených aktivit. Stále více je patrný trend propagace online služeb a online zdrojů knihoven. Inspirací mohou být kontaktní kampaně ve vybraných knihovnách. Jedním ze stěžejních témat, které se neslo celou konferencí, byly centrální služby a jejich význam. Zde je nutné si stále klást otázku, jak mohou pomoci zlepšit služby knihoven a spokojenost čtenářů s jejich službami.

Poznámka redakce: prezentace z konference jsou dostupné on-line na stránkách Krajské knihovny Fr. Bartoše ve Zlíně