PhDr. Jarmila Daňková

Jarmila Daňková se narodila 31. května 1958. V letech 1979 – 1983 studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obor knihovnictví a vědecké informace. 1. září 1983 nastoupila do tehdejší Okresní knihovny v Jihlavě, od roku 1984 pracovala jako samostatný odborný knihovník specialista vedoucí metodického oddělení. 1. května 1986 byla jmenována do funkce ředitelky okresní knihovny. V roce 1991 složila rigorózní zkoušky a získala titul PhDr. Když knihovna změnila zřizovatele, byla 1. března 1994 jmenována ředitelkou Městské knihovny Jihlava a úspěšně ji vede dodnes. Patří mezi zakládající členy SKIP Velká Morava, aktivně se zapojuje do jeho činnosti, od roku 1998 pracuje v regionálním výboru a od roku 2013 ve výboru výkonném. Jako vynikající osobnost českého knihovnictví obdržela v roce 2018 cenu Velkomoravský knihovník.

Pod vedením paní ředitelky jsem prožila v knihovně více než třicet let krásného knihovnického života. Obdivuji její životní elán a energii, s jakou se pustila do řešení každého problému a nejrůznějších mnohdy zapeklitých situací, které s sebou nesla doba a život. S entuziazmem sobě vlastním důstojně navázala na činnost slavného knihovníka Stanislava Rambouska, jehož pečlivá práce položila základy jihlavské veřejné knihovně.

Píše se rok 1986, totalitní režim má již z našeho dnešního pohledu namále, ale stále se drží v sedle. Pro jihlavskou knihovnu to znamená, že v čele stojí sice politicky kovaní lidé, ovšem odborné knihovnické znalosti nemají zrovna v malíčku. Metodiku vede šikovná mladá vysokoškolačka s odborným vzděláním a toho je potřeba při chystané změně ředitele využít. Kolegyně knihovnice sepisují na její podporu petici a vydávají se s ní na tehdejší Odbor školství a kultury ONV, všemocného vládce nad osudem knihovny. Tento tehdy velice statečný čin slavil úspěch – knihovna získala skvělou ředitelku.

V pozdějších letech post několikrát obhájila, její koncepce rozvoje knihovny nese stále výborné plody. Z Popelky stísněné ve staré, chátrající budově, s knihami balenými v uniformním nevzhledném hnědém papíru, sáčky s knižními lístky vypůjčených knih v otlučených dřevěných či kovových bedýnkách se proměnila v moderní sebevědomou královnu, místo, kam se rádi vracejí tisíce spokojených čtenářů. Projděme se trochu cestou k tomuto úspěchu a připomeňme si důležité mezníky: v roce 1997 je jako první zmodernizováno a zautomatizováno dětské oddělení a dále následují ostatní oddělení a pobočky knihovny; roku 1999 se otevírá nové hudební oddělení a o rok později zvuková knihovna pro zrakově postižené návštěvníky; nastává boj o získání nových prostor, podařilo se po dlouhodobém vyjednávání se zřizovatelem, pro knihovnu byla zrekonstruována historická barokní budova - prapůvodní jezuitské gymnázium; paní ředitelka měla obrovské starosti s vybavením budovy, stěhováním a rozběhnutím zcela změněného provozu; do knihovny se hrnou různí hosté a také knihovníci z různých částí republiky; v době rekonstrukce radnice slouží sál knihovny jako svatební síň a místo pro uvítání významných osobností například prezidenta ČR V. Klause nebo předsedy vlády ČR V. Špidly a mnoha dalších; knihovna se několik let stará o provoz Domu Gustava Mahlera; paní ředitelka stále drží krok s rytmem doby a zavádí spoustu zajímavých novinek; výpůjční systém LANIUS se promění v CLAVIUS a v současnosti již frčí TRITIUS; půjčují se čtečky elektronických knih, tematické kufříky, audioknihy, deskové hry, pomůcky z lekotéky…; v sále knihovny se konají čtenáři oblíbené besedy s cestovateli, spisovateli, vědci, probíhají nejrozmanitější kurzy, každý návštěvník si může v knihovně najít svoji parketu. Vysoká úroveň, na niž paní ředitelka knihovnu pozvedla, nemohla ovšem zůstat bez povšimnutí knihovnických odborníků. V roce 2017 získala knihovna první místo v soutěži Městská knihovna roku 2017, v kategorii měst nad čtyřicet tisíc obyvatel. Paní ředitelka obdržela pro svoji knihovnu zvláštní ocenění za vynikající komunitní a vzdělávací aktivity.

Paní ředitelka má jasnou vizi a koncepci stálého rozvoje a modernizace knihovny a obrovský přehled o knihovnickém dění u nás, ale i v zahraničí. Ráda se zúčastňuje studijních cest po knihovnách různých zemí a o své postřehy se dělí se svými knihovnicemi. Nechává se inspirovat a obohacuje činnost knihovny novinkami. Klobouk dolů před její předvídavostí : mnohokrát jsem se jako zaměstnanec přesvědčila, že nové věci, do kterých nás diplomaticky „postrkovala“, a nám se moc nechtělo, nás později bavily a vzbudily velký zájem čtenářů. Na druhou stranu je třeba říci, že paní ředitelka měla vždy pochopení a našla i finanční podporu pro námi vymyšlené netradiční akce, v dřívějších dobách zcela nemyslitelné, jako byla například finále etapových soutěží na dětském oddělení – hry po městě, po ZOO, tematické výlety po republice, nebo například „znevážení“ vážného hudebního skladatele G. Mahlera v zábavné hře Riskuj a spoustu dalších „bláznivin“. Má ráda a dovede ocenit originální přístup ke knihovnické práci a kolektiv svých knihovnic prozíravě poskládala ze zajímavých osobností, obohacujících svými nápady a šikovností v různých oblastech lidské činnosti nabídku knihovny pro čtenáře.

Naše paní ředitelka není žádná ledová královna na trůně, k níž není možné se přiblížit. Naopak je člověkem tolerantním s laskavým přístupem k lidem, schopností vcítit se do osobních problémů svých podřízených a vyjít jim maximálně vstříc. Ke starostem s knihovnou si přidala obětavou práci ve SKIPu Velká Morava. Není pouhým „papírovým členem“, ale aktivně přispívá k řešení důležitých záležitostí, přemýšlí o nich a ráda podává pomocnou ruku. Právě její vstřícnost způsobila, že se v jihlavské knihovně pořádají odborné semináře a profesní vzdělávání například pro ředitele knihoven. Většina setkání se uskutečňuje ve spolupráci se Sdružením knihoven ČR a SKIPem ČR. Dobrou organizaci, příjemné prostředí a pohostinnost si účastníci setkání chválí a do Jihlavy vždy rádi přijedou znovu. Paní ředitelka nezapomíná ani na menší knihovny jihlavského regionu, podporuje činnost regionálního oddělení knihovny, aktivně se zapojuje do přípravy seminářů a setkávání knihovníků a vždy je připravena pomoci a poradit.

Může mít takto pracovně vytížený člověk ještě čas na svůj soukromý život? Ano, i v soukromí je velice vitální. Navštěvuje koncerty, divadla, vzdělávací přednášky, pečlivě sleduje a zapojuje se do kulturního a společenského dění ve městě. Miluje přírodu, od mládí jezdí se svým manželem na trampské potlachy. Jejich dvě dcery vyrůstaly v harmonickém prostředí milující rodiny a nyní už se raduje z prvního vnoučka. Je laskavá a společenská, a proto ji obklopuje mnoho skvělých přátel. Ráda cestuje po světě, ale líbí se jí i u nás doma.

Na závěr mi dovolte osobní přání: Milá Jaruško, přijmi od všech svých knihovnic přání pevného zdraví, mnoho síly v uskutečňování inovací a odvážných nápadů, ať knihovna pod tvým vedením stále vzkvétá a zůstane příjemným místem setkávání člověka s dobrou knihou, ale také s dobrými lidmi.