Jaromír Kubíček: Dějiny veřejných lidových knihoven v českých zemích

KUBÍČEK, Jaromír. Dějiny veřejných lidových knihoven v českých zemích. Brno: Moravská zemská knihovna, 2019. ISBN 978-80-7051-250-0.

V polovině května 2019 vzpomínala knihovnická (nejen brněnská) veřejnost na významnou postavu naší profese; na Jiřího Mahena. V rámci vzpomínek byla také uvedena na veřejnost kniha významného českého a brněnského knihovníka, bibliografa, emeritního ředitele Moravské zemské knihovny v Brně doc. Jaromíra Kubíčka. V dějinách knihoven jedinečné dílo „Dějiny veřejných lidových knihoven v českých zemích“ je téma, k jehož zpracování během dvacátého a počátku dvacátého prvního století neměl nikdo odvahu. Autoři se většinou zabývali dějinami jednotlivých veřejných knihoven, případně dějinami veřejných knihoven v určité zeměpisné oblasti. Práce Jaromíra Kubíčka zahrnuje období od počátků českých veřejných knihoven do osmdesátých let století dvacátého. Přehledná dějinná data 1989 – 2006 jsou uvedena v poslední 7. kapitole. Předkládaný výsledek mohl vzniknout jen na základě rozsáhlé excerpční činnosti autora, pečlivému ověřování dat a pramenů, intenzivní několikaleté práci. To vše lze doložit citacemi i seznamem použité literatury. Práce je rozdělena do kapitol, v rámci kterých jsou dějiny knihoven ohraničeny roky. V úvodu kapitoly je vždy celkový přehled a poté se autor věnuje jednotlivým typům a druhům knihoven. Práce upozorňuje na knihovny, které vznikaly jako neveřejné, aby se po letech otevřely veřejnosti (knihovny spolkové, dělnické, školní, knihovny Sokola), dále i na knihovny méně známé, jakými byly knihovny církevní a německé. Samozřejmě největší část publikace zahrnují dějiny knihoven obecních. Autor se nezastavuje ani před problematikou vztahů knihoven lidových a vědeckých, ani nezatajuje propojení knihoven s oficiální politikou českého státu v jednotlivých historických obdobích.

A tady vidím velký přínos pro současnost. Z praxe posledních let vím, že řada nových ředitelů a vedoucích veřejných knihoven, nových starostů obcí a měst netuší, jakou historii má za sebou (mnohdy jediné) kulturní zařízení v obci, jejich obecní či městská knihovna. Když neznáme svoji minulost, jak se chceme vyrovnat se současností?

Zajímavý pohled do dějin veřejných knihoven pak přináší v příloze 1 zveřejněná anketa časopisu Světozor z roku 1870 a statistické ukazatele českých obecních knihoven v roce 1910 v příloze 2. Neobvyklým pohledem do dějin knihoven je kapitola Knihovnické časopisy, kde najdeme periodika, která v minulosti informovala o stavu veřejného knihovnictví i organizovaného čtenářství. V knize jsou též informace týkající se knihovnické techniky, vzdělávání knihovníků, vzniku knihovnických zákonů a jejich vlivu na práci v knihovnách. Publikací prolínají krátké medailonky významných českých knihovníků, provázené jejich fotografiemi.

V závěru knihy je anglický abstrakt, jmenný a místní rejstřík. Jednotlivé citace jsou uvedeny na stránkách knihy pod čarou. Publikace „Dějiny veřejných lidových knihoven v českých zemích“ je souhrnný a kompetentní přehled dějin českých lidových knihoven, který by neměl chybět v žádné veřejné, vědecké či odborné knihovně, natož v knihovnách vysokoškolských. Doc. Jaromír Kubíček, autor, žijící a pracující v Brně, se vzhledem ke své dlouholeté bibliografické a vlastivědné práci a díky autorství ojedinělé publikace o dějinách veřejných lidových knihoven v Čechách, staví po bok významných Brňanů, jakými byl např. knihovník a spisovatel Jiří Mahen (1882-1939), umělecký knihař Jindřich Svoboda (1909-2001), bibliograf Miroslav Nádvorník (1921-1989), knihovník historických fondů Mirko Riedl (1920-2013), bibliograf Miloš Papírník (1924-2012) a řada dalších. Kniha byla vydána Moravskou zemskou knihovnou v Brně v r. 2019 ve zdařilé grafické úpravě Aleny Grotiasové a Karola Lamenta. Je v pevné vazbě, tak vydrží i studentské listování po nocích. Autorovi i vydavateli patří upřímný knihovnický i čtenářský dík.