My víme, že nikdy hotová nebude – rozhovor s Irenou Loskotovou

Internetová encyklopedie dějin města Brna je zcela ojedinělý projekt, který v roce 2019 slaví 15. výročí svého založení. Dobrovolná práce skupiny historiků, archivářů, archeologů a profesně blízkých spolupracovníků vytvořila obsáhlou encyklopedii, která je v prostředí internetu přístupná zájemcům nejen z České republiky.  V současnosti obsahuje více než 68 tisíc hesel a 20 tisíc fotografií. Projekt zastřešuje Masarykova univerzita a Muzeum města Brna, nepostradatelným partnerem je Archiv města Brna. PhDr. Irena Loskotová, Ph.D., výzkumná pracovnice Ústavu archeologie a muzeologie FF MU je spolu s Jitkou Šibíčkovou hlavní organizátorkou projektového týmu internetové encyklopedie.

Paní doktorko, vzpomeňte si, prosím, na začátky tohoto projektu a vaší práce na jeho rozvoji.

Na encyklopedické začátky vzpomínám moc ráda. První tvůrčí porady malého týmu z řad odborných pracovníků Muzea města Brna probíhaly od roku 2001 vysoko nad městem v podkroví špilberské administrativní budovy. Záhy se k nám přidaly kolegyně a kolegové z Archivu města Brna a brněnské společnosti Archaia a statečně kvůli encyklopedii zdolávali hradní kopec. V této základní sestavě jsme vytvářeli koncepci celé encyklopedie a testovali strukturu jednotlivých hesel, tehdy ještě bez pohodlí internetového sdílení, což byl časově i administračně náročný proces. Náš původní záměr vytvořit si společnou mezioborovou databázi pro vlastní badatelskou potřebu se během prvních let rozšířil a zacílil na potenciál rozvíjejícího se internetu. S tlukoucím srdcem jsme pak v roce 2004 zveřejnili první skromnou sadu hesel pro širokou veřejnost a byli jsme příjemně překvapeni četností kladných ohlasů, pro nás samozřejmě silně motivačních. Projekt nezaujal „jen“ zájemce o historii Brna, ale i odborníky z dalších kulturně vzdělávacích a vědeckovýzkumných institucí a začal se rozrůstat i autorský kolektiv. Rozvoj encyklopedie, především její databáze, se tak zintenzivnil a nové podněty postupně přicházely i z řad našich uživatelů.

Jak získáváte dobrovolné spolupracovníky? Pracujete dále s jejich materiály? Ověřujete fakta nebo přijímáte text tak, jak je zpracovaný?

Autorský kolektiv se rozrůstal především díky mezioborovým pracovním kontaktům. Jeho členy jsou proto především archiváři, historici, archeologové a kunsthistorici. Pro případné příspěvky od našich čtenářů máme připravené formuláře kopírující strukturu hesel. Takto získané informace vkládáme do encyklopedie až po odborném posouzení některým z členů autorského kolektivu, který má k danému tématu profesně nejblíže. Většinou však získáváme dílčí informace k již zpracovaným heslům a stálé spolupracovníky máme především v oblasti obrazové dokumentace, kterou spravuje, stejně jako encyklopedické profily na sociálních sítích, kolegyně Jitka Šibíčková.

Dostáváte podněty od čtenářů? Upozorňují na osobnosti, události, památky, které nejsou ještě v encyklopedii popsané?

Spolupráce s našimi čtenáři je pro nás velkou motivací. V závěru každého hesla mají čtenáři možnost napsat přímo jeho autorovi a právě touto cestou přicházejí informace, které kupříkladu byly dosud známé jen rodině zpracované osobnosti, jejíž příslušníci už třeba žijí dlouho v cizině. Upřesnění osudů, dat, rodinných vazeb, významných profesních či jiných událostí v životě těchto osobností včetně fotografií poskytují našim čtenářům stále hlubší a plastičtější obrazy z dějin našeho města. Vděční jsme samozřejmě i za upozornění na překlepy i případné nesrovnalosti, které v encyklopedii naši čtenáři odhalí. Právě v tom druhém případě pro nás mnohdy začíná zajímavé pátrání. Není totiž neobvyklé, že se v literatuře, ze které čerpáme, uvádějí stejné události s různou datací, odlišná jména, profese a některé tradované omyly se tak i s pomocí našich čtenářů může podařit napravit. Spíše než upozornění na to, co uživatelé v encyklopedii postrádají, jsou pro nás inspirací podněty a připomínky k heslům stávajícím, která tak rostou a košatí, protože při jejich zpracování se autorům otevírají další související okruhy.

Mohou se zapojit i knihovny? Jak by vám knihovníci mohli pomoci?

Vzápětí po zveřejnění encyklopedie v roce 2004 rozšířila její řady Knihovna Jiřího Mahena v Brně a od té doby jsou tamní knihovnice aktivními členkami autorského kolektivu. Orientují se především na zpracování hesel ze sekce osobností a událostí za použití v knihovně dostupných zdrojů, literatury a denního tisku. Knihovně Jiřího Mahena vděčí encyklopedie i za zázemí pro pravidelné schůzky autorského kolektivu, které v prvních letech, kdy encyklopedie neměla k dispozici potřebný prostor s technickým vybavením, probíhaly v sídle knihovny na Kobližné. S pomocí knihovny brněnského archeologického ústavu AV ČR jsme zase v encyklopedii vytvořili strukturu pro zápis zdrojové literatury a následně vznikl manuál pro tuto oblast, který má sloužit nejen autorskému kolektivu, ale především studentům MU, kteří se prostřednictvím svého samostatného modulu do encyklopedické práce rovněž zapojují.

Encyklopedie se stala i vzorem pro další města a vzniká regionální síť. Jednáte s představiteli měst nebo je to zcela na jejich rozhodnutí a aktivitě?

Náš systém je otevřený a obecně použitelný v jakémkoli městském prostředí a nás samozřejmě těší, že si tuto skutečnost uvědomují i jinde a rozhodnou se naši aplikaci používat. Iniciativa přichází z jiných měst a my jim vycházíme vstříc, protože se naše projekty vzájemně obohacují. Z autorských kolektivů ostatních měst, v současnosti je to Jihlava, Hodonín, Uherské Hradiště, Ostrava a Plzeň, přicházejí podněty na věcná i technická vylepšení, která se kvalitativně promítají do celého systému. Ten zůstává stále ve společném režimu a je spravován jednotně. I proto mohou naši čtenáři pomocí aktivních odkazů v horní části obrazovky přepínat mezi jednotlivými městy a ve známém prostředí získávat informace z více míst.

Jak vidíte situaci encyklopedie v nejbližších letech? Bude se měnit nebo plynule dál rozvíjet?

Za patnáct let svého veřejného provozu nabyla encyklopedie takových rozměrů, že jsme se ocitli na hranici udržitelnosti dalšího rozvoje ve stávajícím dobrovolnickém režimu. Snažíme se teď najít funkční formu personálního a finančního zajištění projektu, která by garantovala jeho průběžnou aktualizaci především v rovině technické. Změny v organizaci a způsobu práce autorského kolektivu nechystáme. Pokud se nám podaří dořešit zajištění organizačně editorského zázemí encyklopedie, měla by následovat jednání s brněnskými kulturně vzdělávacími a vědeckovýzkumnými institucemi o možnostech poskytnutí určitého prostoru jejich zaměstnancům pro práci na encyklopedii, která by však zůstala dobrovolnickou.

Ještě si dovolím osobní otázku. Jak si nejlépe od své náročné práce, nejen na fakultě ale také na encyklopedii, odpočinete?

Odpočinek vnímám jako synonymum pro pohyb, takže kolo, lyže, hory, cestování … A když mě přitom někdy dočasně omezí v pohybu nějaká menší nepříjemnost, tak pořád zůstávají knížky a při dlouhé chvíli za volantem mi pracovní myšlenky vyžene z hlavy zpívání, ale to je výhradně soukromá forma odpočinku.

Děkuji za rozhovor.

PhDr. Irena Loskotová,Ph.D. je absolventkou Filozofické fakulty nynější Masarykovy univerzity. Většinu profesního života strávila v Muzeu města Brna jako archeolog se zaměřením na každodenní život a hmotnou kulturu středověkého města. V roce 2001 zde iniciovala vznik Internetové encyklopedie dějin Brna. Od roku 2010 působí na Ústavu archeologie a muzeologie FF MU, kam přenesla i vedení encyklopedie a s podporou projektu OP VK zde vznikl studentský modul encyklopedie, zařazený do studijního programu muzeologie.