Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
„V pohádkových příbězích a v osudech jejich hrdinů je člověk po staletí v symbolické podobě konfrontován s obtížemi a nebezpečími, kterým je sám v životě vystaven.“
Marie-Luise von Franz
Ve dnech 19. a 20. března 2019 proběhl 17. ročník konference Současnost literatury pro děti a mládež, který připravila Krajská vědecká knihovna v Liberci ve spolupráci s Katedrou českého jazyka a literatury Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci, Katedrou germanistiky Pedagogické fakulty UK a Labyrintem věd(ění) univerzitou prvního věku – ve spolupráci s Národní knihovnou a SciVi,. Tématem konference se stal „Klíč k pohádce“.
První konferenční den byl věnován vědeckým příspěvkům, které pokryly všechna dílčí témata: „Pohádka – tradice vs. současnost“; „Proměna čtenářského zájmu o pohádky“; „Pohádka – literární žánr vs. filmové adaptace“, „Trivialita a kýč v pohádkových příbězích“; „Nové boje o pohádku z pohledu současných ideologií (genderové, feministické apod.)“; „Terapie pohádkou“. Role úvodních řečníků se ujali ti nejvíc povolaní: Hana Šmahelová (TUL) a Jaroslav Provazník (DAMU). Provedli účastníky složitým labyrintem pohádek, žánrovým spektrem, tématy a základními pravidly. Poukázali na to, jak pravidla určují stavbu i fungování tohoto nadčasového literárního žánru, recepčně jdoucího napříč generacemi a vyvolávajícího kontinuální pozornost vědců i tvůrců. O problematice zásvětí velmi zajímavě promluvila Eva Markvartová (UK), která se soustředila zejména na ruské pohádky, a doplňovala je specifickými rysy zásvětí v pohádkách německých.
Radek Malý (UJEP, UK) pohovořil o vztahu mezi legendou a pohádkou na příkladu různých verzí hamelnského Krysaře. Ten se v různých podobách objevuje jak v legendách s univerzální adresností textu, tak v simplifikovaných pohádkových tvarech určených dětských čtenářům. Literární verze Krysaře doplnil informacemi o jeho nejznámějších filmových a divadelních adaptacích.
Tamara Bučková (UK) ve svém příspěvku Jsou dnes princezny a spolu s nimi pohádky už ‚mega out‘? využila všech dílčích témat konference k představení pohádkové prózy vzniklé na motivy stejnojmenné hry od rakouských autorů Martina Letgeba a Lászlá Varvasovského. Za zajímavou lze mj. považovat informaci o tom, že úspěšný příběh s netradiční hrdinkou vznikl na základě workshopů tvořivé dramatiky v Sárském zemském divadle a sekundárně tak otevřel otázku Jak zacházet s pohádkou?, která se může jevit v odlišném světle ze strany tvůrců i dětí v roli jejích primárních adresátů. V odlehčené notě pokračovala také Petra Bubeníčková (UHK), když promluvila na téma Nonsensové pohádky Aloise Mikulky, které představila ve vyčerpávajícím a přitom svižně podaném přehledu umně doplněném miniaturními ukázkami z textů.
Dopolední blok zakončil příspěvek Pavlíny Lišovské (Centrum dětského čtenářství KJM) Když pohádky rebelují, v němž byla představena celá řada netradičních, rozporuplných pohádkových knížek či příběhových próz s pohádkovými motivy s důrazem na žánr obrázkové knížky. Tématem příspěvku se stal pohádkově avantgardní pohled na dnešní svět, který se z pohledu recepce může jevit jako atraktivní a invenční při konfrontaci dětských světů se světem dospělých. Sporná zůstává otázka literárních kvalit, která se někdy vytrácí…
V odpoledním bloku byla pozornost napřena nejprve směrem k anglické literatuře a potom na sever. Kamila Vránková (JČU) se v referátu s názvem Beowulf a pohádky Terryho Jonese: Proměna obrazu a funkce hrdiny věnovala porovnání obrazu hrdiny ve staroanglickém eposu a moderních pohádkách. Soustředila se na proměny vztahu mezi hrdinou, nepřítelem a okolním světem, funkcí boje a zápasu a významu postavy draka.
Alice Sukdolová (JČU) se v příspěvku nazvaném Vliv pohádky a severské mytologie v dětské próze zabývala srovnáním dvou textů Neila Gaimana Spáčka a vřeteno a Odd a mraziví obři na základě vlivů a adaptace klasické pohádky a jejích proměn v současné britské próze. Hlavním tématem spojujícím obě prózy adresované dětským čtenářům je cesta hrdiny a proces spojený s přechodovými rituály. Pozornost byla věnována také interpretaci prostoru a krajiny obou děl doprovázených ilustracemi Chrise Ridella.
Svůj prostor na konferenci našly také osobnosti významných autorů spojených se severskou literaturou. Luisa Nováková (MU) se ve svém příspěvku J. R. R. Tolkien a pohádka zabývala žánrovým vymezením pohádky v tvorbě tohoto anglického spisovatele, kterého lze bezesporu považovat za jednoho z nejproslulejších tvůrců fantasy. Příspěvek zahrnoval jak teoretické názory spisovatele na žánr pohádky, tak shrnutí analýz vybraných děl.
Příspěvek Heleny Březinové (UK) nazvaný Andersen – pohádka, která zlidověla, byl věnován životu a charakteristice pohádkářské tvorby nekorunovaného krále pohádky, přinesl shrnutí zásadních míst nově vydané monografie Slavíci, mořské víly a zuby, která v letošním roce získala nominaci Zlaté stuhy v kategorii teorie a kritika (umění) pro mládež. Pozornost byla věnována také přehledu a kvalitě překladů Andersenových pohádek do češtiny.
Druhá část odpoledního programu se soustředila na recepční aspekty pohádky – nejprve z pohledu práce s nejmenšími čtenáři a později z pohledu univerzálního čtenáře pohádek. Zájem vzbudila výstava, umístěná před konferenčním sálem, tematicky zaměřena na knihy k teorii pohádek, knihy spisovatele Hanse Christiana Andersena a knihy vztahující se k jednotlivým příspěvkům.
Druhý konferenční den byl orientovaný prakticky. Dílčí teoretické problémy pohádek se staly námětem workshopů. Účastníci konference si mohli sami vyzkoušet, jak je aplikovat v učitelské i knihovnické praxi. Tipy dostali od lektorů – Gabriely Zelené Sittové (DAMU), která vedla worshop tvořivé dramatiky s názvem Proměna pohádkových motivů a dramatická výchova, a Ondřeje Hníka (UJEP, PedF UK, Labyrint věd(ění)), nabízejícího literárně-didaktický worshop nazvaný Hravé vstupy do žánru pohádky v literární výchově. V závěru se obě skupiny spojily, aby se účastnily workshopu Pohádky, legendy, mýty a jejich použití v pozitivní psychologii vedeného Janem Svobodou (OSU) a na vlastní kůži vyzkoušely některé psychologické techniky. Zatímco první dva jmenované workshopy byly plné rad a cvičení, psychologický workshop mířil na každého účastníka zvlášť a byl cennou studnicí podnětů založenou na principu konfrontace pohádkových archetypů a vlastního života.
Letošní konference, opět určená odborné veřejnosti, zejména pedagogům, knihovníkům a studentům, ale i všem znalcům a milovníkům právě tohoto žánru, se zúčastnilo v obou dnech okolo 150 účastníků. Bez sebemenšího zaváhání ji lze považovat za velmi úspěšnou akci, která naplnila všechny své cíle. Stala se motivací k dalšímu konferenčnímu setkání v Liberci, které proběhne ve dnech 18. a 19. března 2020 opět v Krajské vědecké knihovně v Liberci.