Studijní cesta se SKIP vybranými knihovnami v Polsku

Od lidmilaj

Vytvořeno 2019-09-09 10:25

Autor:

Adéla Dilhofová

Rubrika:

Zkušenosti ze zahraničních knihoven

Číslo časopisu:

3/2019

Vydáno:

2019-09-10 (All day)

Autoři citace:

DILHOFOVÁ, Adéla

Ve dnech 27. – 31. května 2018 připravil SKIP ČR ve spolupráci s Instytut Książki ve Varšavě studijní poznávací zájezd s cílem navštívit novostavby polských knihoven. Na programu studijní cesty byla návštěva devíti různých veřejných knihoven, z nichž jedna plnila funkci univerzitní knihovny.

Statistika, legislativa

V r. 2018 bylo v Polsku celkem asi 32 500 knihoven různých typů. Z toho nejvíce – 21 212 školních knihoven, dále např. 8 050 knihoven veřejných (včetně poboček) a 1 001 vědeckých knihoven (včetně vysokých škol).[1] Veřejné knihovny fungují na principu sítě: krajská, okresní, městská, obecní knihovna a pobočka knihovny. Počet veřejných knihoven od 90. let klesá, ale zároveň se zvyšuje počet veřejných knihoven spojených s kulturními středisky (v roce 2016 jich bylo 1 385). Důvodem pro spojení jsou nejčastěji úspory zřizovatele. Tento postup však může mít za následek snížení úrovně poskytovaných knihovních služeb. Knihovny v Polsku můžeme rozdělit podle přístupnosti (soukromé, veřejné), anebo působnosti (národní, krajské, městské), případně podle zaměření (odborné, pedagogické, vězeňské atd.). V současné době platí v Polku zákon o knihovnách ze dne 27. června 1997, který stanovuje obecná pravidla provozu knihoven. K zákonu byla vydána novela z r. 2012, mj. v každé základní škole by měla být povinně knihovna. Proto je v Polsku nejvyšší počet právě školních knihoven.

Financování

Instituce dostávají finanční podporu ze státního rozpočtu. Například dotace na nákup nakladatelských novinek jsou zahrnuty v Národním programu pro rozvoj čtenářství na léta 2016-2020. Velký pokrok učinily knihovny v zavádění počítačové techniky díky Operačnímu programu Digitální Polsko 2014-2020 také v oblasti digitalizace (34 milionů digitálních materiálů k dostání v knihovnách a 4 miliony dokumentů digitalizovaných knihovnami).

Knihovny v Polsku zaznamenaly masivní rozvoj až po roce 1945, kdy ve válkou zničeném státě začala jejich obnova a rozvoj. Další etapu zahájily politické změny v Polsku a zrušení cenzury v letech 1989 – 1990. Následné otevření na Západ, mezinárodní spolupráce a možnost získání finančních prostředků z Evropské unie přispěly k velkému rozvoji a pokroku v oblasti technologického a digitálního rozvoje, stejně tak jako umožnění výstavby anebo rozšíření budov knihoven.[2]

Navštívené knihovny

Gminna Biblioteka Publiczna w Czarnym Borze

První den jsme zavítali do knihovny v Černém Boru. Město má pouhých 2 000 obyvatel a knihovna se zapojuje do veškerého dění v obci. V jejích prostorách pořádají mnoho akcí pro návštěvníky, např.: literární a umělecké soutěže, integrační aktivity a čtení pro děti a mládež, setkání s autory, výstavy, pasování na čtenáře, různá vystoupení seniorů, den s Andersenem, oslavy sv. Valentýna, Dne dětí, otců i matek.

Další zajímavosti:

registrace zdarma,
zpozdné je 1 groš za den,
okolo 100 návštěvníků denně,
knihovní systém MAK+,
v katalogu se vyhledává prostřednictvím dotykové obrazovky,
součástí knihovny je i kavárna a venku plážová lehátka,
možnost si zahrát stolní hokej.

Miejska Biblioteka Publiczna we Wroclawiu (MBP), pobočka č. 5, zvaná Grafit

MBP má celkem 196 zaměstnanců, 38 poboček, takřka 180 000 registrovaných čtenářů. Tato pobočka č. 5 „Grafit“ je bezbariérová. Má velmi bohatý fond nejen knih (700 000 svazků) a audioknih (43 000 svazků), ale také deskových her (750 kusů). Ve fondu najdete dále manga knihy, hrací knihy, ale např. i knihy pro menšiny, např. pro Ukrajince. V knihovně se konají různé akce, popularizace čtení - knihovnické lekce, soutěže, aktivity pro děti ve svém volném čase, každý čtvrtek Klub e-Senior.

Pobočky nejsou propojené jako např. v Městské knihovně Praha, takže knížku musí čtenář vrátit tam, kde si ji vypůjčil.
Moderní vybavení – dětské oddělení v oranžové barvě, oddělení pro dospělé v bílé barvě s červenými doplňky.
Dovoz knih a časopisů pro nemocné a zdravotně postižené domů – bezplatně.
Rodinný klub a čtení knihovny venku, tzv. „Outdoor Library“ – čtení s přáteli.

V Poznani jsme zhlédli Biblioteku Raczynskich, která oslavila 190 let výročí, Poláci ji vnímají jako svou nejstarší veřejnou knihovnu. Má oddělení pro nevidomé a slabozraké, zařízení pro nahrávání audioknih, ale také multimediální oddělení. Probíhá zde konzervace specializovaných sbírek. K dispozici je zde také počítačová učebna, týmová studovna a studovna periodik.

Miejska Biblioteka Publiczna ve Swiecie

Funguje od roku 1946, má 5 poboček, nová budova je z r. 2015, knihovna má bohatou komunitní činnost. Existuje zde „Klub knihy“, kluby pro děti různého věku, pracují s postiženými v knihovně. Knihovníci žijí bohatým společenským životem – např. projekt „Knihovníci na kole“ anebo “Vánoční orchestr složený z knihovníků“.

Miejska Biblioteka Publiczna w Sopocie

Od roku 2015 funguje v obchodním centru u hlavního nádraží, je to vůbec první knihovna v Polsku na takovém komerčním místě. Zpočátku bojovali s alkoholem u návštěvníků knihovny, zásahy místní policie. Pomohla změna pravidel. Nyní je knihovna klidným místem, architekt Jan Sykora, interiér evokuje pláž (plážová lehátka, plážové kukaně jako individuální studovny).

Miejska Biblioteka Publiczna Rumia

Knihovna vznikla v r. 2014 rekonstrukcí vlakového nádraží. Opět se jedná o dílo architekta Jana Sykory. Příjemný interiér evokující čekárnu nádraží či kupé. Má oddělení pro děti a několik sálů, jeden z nich se využívá i na balet a tanec, jiné na výtvarné či dramatické kroužky.

Centrum Informacji Naukowej i Biblioteka Akademicka v Katowice

Instituce vznikla v r. 2012 spojením dvou univerzitních knihoven. V současné době má 800 000 svazků, kapacita v budově je až na 2 miliony. Budova má 5 pater. Více studoven v jednotlivých patrech podle jednotlivých vědních oborů. Má vlastní sály a počítačovou učebnu.

Závěrem lze říci, že knihovny v Polsku nabízejí obdobné služby jako české knihovny. Přičemž tu nejde v první řadě jen o knihy, ale všechny vybrané knihovny kladly největší důraz na to, aby se v nich návštěvníci cítili dobře. Aby je prostory knihoven lákaly především k relaxaci, spočinutí, případně díky nabízeným bohatým aktivitám k setkávání s místními spoluobčany napříč generacemi a etniky. Knihovníci se snaží „jít lidsky naproti“ svým návštěvníkům. Samotný Instytut Książki se totiž řídí heslem „Knihovna je pro lidi, ne pro knihy“. Naplnění tohoto hesla je v praxi polských knihoven cítit.

[1] Libraries in Poland. [Warsaw] :Publishing House of the Polisch Librarians Association, [2018].

[2] Polské knihovnictví. Bulletin SKIP [online]. Zvláštní číslo 2, 2017. [cit. 2019-09-08] .Dostupné z: https://bulletin.skipcr.cz/prezentace/bulletin_pdf/zc_17-2.pdf

Fotografie: