Exkurze po italských knihovnách

Od lidmila

Vytvořeno 2019-10-23 11:28

Autor:

Vojtěch Hamerský

Rubrika:

Zkušenosti ze zahraničních knihoven

Číslo časopisu:

4/2019

Vydáno:

2019-11-11 (All day)

Autoři citace:

HAMERSKÝ, Vojtěch

Itálie. Země proslulá tradiční zmrzlinou, chutnými těstovinami, mořskými plody či bezprostředností tamních lidí. Tohle vše může být spoustě čtenářům již známé například z dovolené. Prostředí italských knihoven však tolik prozkoumané být nemusí. Příležitost se naskytla díky Kabinetu informačních studií a knihovnictví filozofické fakulty Masarykovy univerzity a předmětu Exkurze do knihoven. Během třídenní exkurze od 15. do 17. dubna na mě čekaly knihovny v Benátkách, Boloni a Padově. Těch bylo v konečném součtu šest a přesto, že by se slušelo napsat o všech úplně stejnou měrou, dovolím si věnovat prostor spíše těm, které upoutaly moji pozornost více.

Benátky

První benátskou knihovnou byla Biblioteca Area Umanistica. Vchod je napojen na úzkou postranní uličku, a jestliže nejste místní, s největší pravděpodobností může ujít pozornosti nejednoho čtenáře-turisty. Knihovna svojí estetickou stránkou i vybavením působí spíše omšelým dojmem a jedinou opravdovou kuriozitou je to, že navzdory všem podmínkám se část knihovny nalézá zhruba dva metry pod úrovní mořské hladiny.

Biblioteca Area Umanistica

Jedna ze šesti knihoven patřící do tzv. Sistema Bibliotecario di Ateneo, celoměstského univerzitního knihovního systému.
Její fond činí více než 380 000 svazků.
Více než 65 % knižního fondu je k dispozici prostřednictvím volného výběru.
Knihovna má ve vlastnictví více než 1400 vzácných tisků, z toho zhruba 40 pochází ze 16. století.

Druhá navštívená knihovna, jež je součástí muzea a galerie Peggy Guggenheim Collection, sestává z jedné místnosti plné knih. Přístup do ní však není obyčejně povolen a veškeré požadavky na knihovnické služby z velké části probíhají zejména s pomocí e-mailové komunikace.

Boloňa

Boloňa nabídla překvapení. A hned dvě. Prvním z nich byla Biblioteca italiana delle donne, která je minimálně z našeho úhlu pohledu unikátní. Jedná se totiž o knihovnu, která se specializuje na feministickou literaturu, postavení žen ve společnosti a na pořádání podobně laděných akcí. Samozřejmě mimo to nabízejí i vzdělávací programy pro místní děti a mládež či půjčování současné literatury (bez problémů i mužům, nebojte). Tamní knihovnice vysvětlovala důležitost, jakou tato knihovna v současné době ve společnosti hraje. Například v kontextu projednávání vlády o separátních kanálech čistě pro muže a o dalších naopak pouze pro ženy.

Biblioteca italiana delle donne

Fond knihovny obsahuje více než 40 000 svazků.
Fond obsahuje i tištené dokumenty jako například plakáty či fotografie.
Knihovna disponuje i speciálními fondy obsahující zejména dary feministek a feministických hnutí.
V knihovně se také nalézá speciální fond, který je zaměřen čistě na literaturu pro děti a mládež a obsahuje více než 4 000 nejen v italštině, ale i v mnoha dalších jazycích jako čínština, španělština či arabština.

Biblioteca dell'Archiginnasio pak nabídla pohled do zákulisí knihovny zpřístupňující fondy historické literatury, manuskriptů, kreseb, inkunábulí a dalších dokumentů. Jde tedy spíše o vědeckou knihovnu s velkým počtem studijních míst. Uživatelé knihovny jsou v tomto ohledu zejména akademičtí pracovníci, studenti či milovníci historie.

Druhé překvapení mne čekalo při návštěvě boloňské univerzitní knihovny. Biblioteca Universitaria di Bologna disponuje nejen širokým výběrem naučné literatury či současné beletrie, ale v dalších svých prostorách uchovává i původní papírový katalog. O největší úžas se však postaral automatizovaný systém, který tamním knihovnickým pracovníkům pomáhá s výpůjčkami uživatelů. Ti si v on-line katalogu vyberou požadovaný titul, zvolí výpůjčku a katalog pošle tento příkaz dál do systému. Nyní už je práce na „robotovi“, který doveze obří regál až k místu, kde pracovník pouze vybere konkrétní titul a pošle jej po běžícím pásu až k výpůjčnímu pultu. Vše se děje během několika desítek vteřin, maximálně minut. Čtenář tak může titul držet v ruce například tři minuty po jeho objednání. Samozřejmě se musí „robot“ pravidelně softwarově aktualizovat a udržovat. Děje se tak jednou za deset let. Podobně rozsáhlý a velmi funkční systém můžeme u nás v jistém ohledu spatřit například v Národní technické knihovně. Přesto bylo vidět, že ten v italské knihovně je o pár krůčků napřed.

Padova

Poslední zastávkou se stala Biblioteca Universitaria di Padova. Tato univerzitní knihovna působí na první pohled prostorným dojmem, opak však byl pravdou. Zázemí je opět zastaralé a hned na první pohled bylo znát, že i práce samotných knihovnických pracovníků je podrobováno – vzhledem k užívané technice a nástrojům – těžké zkoušce. Svým fondem a nabídkou služeb směřuje vstříc akademickým pracovníkům a studentům univerzity, případně širší veřejnosti díky pořádaným přednáškám či výstavám.

Všude dobře, doma nejlépe

I když se může na první pohled zdát, že v České republice je velká část menších obecních knihoven dosud nedostatečně vybavená zejména po technické stránce, navštívené italské knihovny potřebné vybavení neměly většinou ani navzdory tomu, že se jednalo o univerzitní knihovny či knihovny s rozšířenou působností. Přesto mi exkurze nabídla zajímavý vhled do knihovnictví v další zemi, kde se na knihovny může pohlížet i jiným způsobem než u nás.

Fotografie: