Vybrané knihovny Skotska – Edinburgh, Glasgow

V rámci studijní cesty pořádané Sdružením knihoven ČR jsme letos během pěti dnů navštívili sedm knihoven a tři instituce, které svou činností spadají do knihovnické nebo literární oblasti.

Hned po příletu do Edinburghu jsme se vypravili do Fountainbridge Library postavené v letech 1937 – 1940 na místě již nevyhovující původní knihovny. Stávající budova se od svého otevření příliš nezměnila a silně omezený a klesající rozpočet tento stav v blízké době nezmění. Fountainbridge Library patří do sítě 28 městských knihoven v rámci Edinburgh City Libraries and Information Services a již z webových stránek je patrná jejich silná integrace do samosprávy města.[1] Rostoucí zaměření na komunitní potřeby, ale i na digitální služby je patrné jak v této pobočce, tak i v Central Library nebo Drumbrae Library Hub. Pro všechny knihovny v síti platí stejná pravidla při registraci, půjčování, vracení a využívání dalších služeb nebo projektů.[2] Vedle papírových knih se čtenář pomocí vzdáleného přístupu připojí k poměrně pestré nabídce elektronických zdrojů. K nim patří eBooky nebo audioknihy, které edinburská síť nabízí pro všechny platformy elektronických zařízení díky službě Library2go.[3]

Zatímco Fountainbridge Library je klasickou knihovnou, v případě Drumbrae Library Hub se jedná o nedávno vybudovanou pobočku, která vznikala již s důrazem na reflexi nových potřeb společnosti. Mezi ně patří i snižování negativních dopadů společenských změn na obyvatele města. Hub se zaměřuje na práci s lokální komunitou, zejména mládeží. Ta přijala knihovnu za centrum setkávání a stává se pro ně azylem plným her, lektorských programů a mimochodem i knih. Zdejší pracovníci, ne nutně knihovníci, pak provází na cestě vyhláškami územní samosprávy všechny občany, kteří mohou přímo na místě uhradit i některé nutné úřední poplatky. Aktivní zapojení pobočky při snižování negativních společenských jevů s sebou přináší problémy s některými klienty, ale mladý kolektiv si s nimi dokázal zatím poradit s nevídaným nadhledem. V rámci komunitních služeb se momentálně šest poboček rozhodlo jít ještě dále, když pomáhají všem klientům, kteří prodělali rakovinu nebo aktuálně prochází některou z léčebných fází. Povedlo se to díky zapojení do projektu Macmillan Cancer Support in libraries.[4] Centrální knihovna se navíc zapojila do sítě Scottish coworking network[5] a podporuje tak své uživatele v pracovní kariéře při rozjíždění start-upů, nabídkou pracovního prostoru pro freelancery apod.

Zcela odlišným typem knihovny je National Library of Scotland (NLS)[6] ležící přímo naproti Centrální knihovně. Ačkoliv je od roku 1710 knihovnou s právem povinného výtisku na všechny publikace vydané na území Spojeného království, knihovnou národní se stává až v roce 1925.[7] Do té doby se jednalo o Knihovnu právnické fakulty otevřenou roku 1680. Nedostatek místa v depozitáři vyřešila až přestavba budovy, která, s válečnou přestávkou, trvala od roku 1938 do roku 1956. V roce 1970 se ukázalo, že kapacity jsou plné opět a bylo nutné přistavět další budovu s plochou 19 tisíc m², kterou jsme již nenavštívili.[8] Stejně tak se nedostalo ani na pobočku Kelvin Hall v Glasgowě, kde je možné interaktivně pracovat s digitálními sbírkami.[9] V reálném prostředí hlavní budovy v Edinburghu máte pocit, že jste pod zastřešenou částí ulice, která vás vítá příjemnou kavárnou a distingovanou prodejnou suvenýrů, zejména knihovnických. Samozřejmostí je informační a registrační pult. Po bezplatné registraci lze využívat všechny služby zdarma s výjimkou pořizování kopií nebo skenů.[10] Nově je část vestibulu věnována stálé expozici s přehlednou historií NLS. Tam se dozvíte, že knihovna má ve fondu 14 miliónů knih a rukopisů[11], 2 milióny map a atlasů, 300 tisíc hudebnin, 32 tisíc filmů, 25 tisíc novinových titulů a každý týden přibývá kolem 6 tisíc dokumentů. Zaměření na digitální sbírky, služby i samotnou prezentaci knihovny je markantní na přehledné webové stránce.[12]

V Glasgowě jsme se vypravili do The Mitchell Library[13], která se, podobně jako městské knihovny v Edinburghu, stala centrálním informačním bodem městské samosprávy a jednou z veřejných služeb charitativní organizace GlasgowLife.[14] Vedle obvyklých knihovnických služeb nebo bohatého archivu[15] je nutné zmínit projekty Business & Intellectual Property Centre a Codeworks. První z nich podporuje podnikatele nebo inovátory od prvotního záměru až po finální uskutečnění jejich bussinesového plánu a využívá přitom dostupné elektronické zdroje, k nimž má v katalogu knihovny přístup každý registrovaný uživatel.[16] V případě akreditovaného projektu Codeworks se klient knihovny může naučit ovládat digitální dovednosti, které mu zlepší dosavadní profesní život, nebo mu stávající kariéru může zcela změnit.[17]

Instituce The Chartered Institute of Library and Information Professionals in Scotland (CILIPS) byla založena v roce 1908 a má v současnosti ve Skotsku asi 1200 členů. Zabývá se vzděláváním knihovníků, pořádá celorepublikové kampaně a pomáhá s advokacií knihoven. Je například tvůrcem online nástroje, s jehož pomocí lze prověřit své silné a slabé stránky a zvolit směřování své kariéry v knihovně.[18]

Organizace The Scottish Library and Information Council (SLIC) byla založena v roce 1991 jako poradní orgán vlády pro knihovny a informatiku. V současnosti je jejím členem 540 knihoven, které čerpají podpůrné služby a výukové programy, některé dotační tituly nebo se účastní výročních konferencí. SLIC se zabývá dlouhodobě advokacií knihoven u důležitých stakeholderů, seznamuje knihovny s inovacemi v oboru, zajišťuje standardy, které zlepšují služby knihoven, hledá nová partnerství v blízkých odvětvích, řídí dotační programy nebo tvoří strategické koncepce pro knihovny.[19]

Knihovna University v Glasgowě[20] je impozantní, dvanáctipatrová budova v brutalistním slohu.[21] U vstupu nás přivítala ochranka a bezpečnostní brány, které slouží zároveň jako detekční brány. Vše dopadlo dobře a my se vydali dál do renovovaných[22] prostor určených ke studiu i relaxaci nebo občerstvení. Kolem 3000 míst pro studium je rozděleno na zóny, které jsou samoobslužné. O chod knihovny se stará dvacet[23] knihovníků a ve službách jim pomáhají dobrovolně i samotní studenti. Počátek budování fondu je možné spojit se založením univerzity v roce 1451. Aktuálně knihovna disponuje několika cennými sbírkami, které jsou ve velké míře volně přístupné badatelům k prezenčnímu studiu. My jsme byli zavedeni do sbírky věnované Rusku a východní Evropě. Ta obsahuje nyní kolem 80 tisíc dokumentů a s jejím budováním začala knihovna v roce 1948. Akademické práce svých studentů shromažďuje univerzita v repositáři Enlighten.[24]

Na všechny knihovny nebo organizace, které jsme v Edinburghu a Glasgow navštívili, se zde nedostalo.[25] Asi nejmarkantnějším pocitem, který jsme si odnesli z městských knihoven, je přesun pozornosti na potřeby obyvatel města obstát ve stále složitějším a hlavně rychle se měnícím světě, který vyžaduje neustálé sebevzdělávání.

[1] Informace o pobočkách městské knihovny najdete na oficiálním rozcestníku města Edinburghu: http://www.edinburgh.gov.uk/

[2] Jedním z projektů je i Bookbug, jehož obdobou je český Bookstart: http://www.scottishbooktrust.com/bookbug

[3] Digitální obsah přístupný vzdáleně je dostupný z jednoho rozcestníku: https://yourlibrary.edinburgh.gov.uk/web/arena/home 

[4] Nadaci založil Douglas Macmillan (1884 – 1969) v roce 1911 a dnes je největší charitativní organizací ve Velké Británii: http://www.edinburgh.gov.uk/info/20155/volunteer/1486/macmillan_cancer_support_in_libraries

[5] Jedná o jeden z národních projektů organizace The Scottish Library and Information Council, o níž si povíme dále v textu. Viz  https://www.scottishcoworking.org/edinburgh-central-library

[6] https://www.nls.uk/

[7] Zákon o National Library of Scotland: http://www.legislation.gov.uk/ukpga/Geo5/15-16/73/enacted

[8] Ve dvou fázích, v letech 1989 a1995, tak vznikla nová budova: http://www.edinburgharchitecture.co.uk/national-library-of-scotland

[9] https://www.nls.uk/using-the-library/kelvin-hall

[10] Všechny vybrané peníze zůstávají knihovně. Blíže zde: https://www.nls.uk/using-the-library/copying-services 

[11] Nejstarší z nich pochází z 5. století.

[12] Inspirující pro čtenáře je například Edukační zóna: https://www.nls.uk/learning-zone

[13] Pojmenované po Stephenu Mitchellovi (1789–1874), bohatém obchodníkovi s tabákem, který městu zanechal značný odkaz.

[14] Organizace má pod sebou vedle 33 poboček městské knihovny ještě muzea a galerie a pokrývá sportovní i komunitní vyžití ve městě: https://www.glasgowlife.org.uk/

[15] Pro představu je možné nahlédnout do virtuální kolekce zde: http://www.mitchelllibrary.org/virtualmitchell/index.php

[16] Viz https://www.glasgowlife.org.uk/libraries/business-and-intellectual-property-centre-glasgow/business-resources#cobra-complete-business-reference-adviser-3

[17] Viz https://www.glasgowlife.org.uk/libraries/codeworks

[18] Viz https://www.cilips.org.uk/ , respektive https://www.cilip.org.uk/page/PKSB

[19] Viz podrobněji zde: https://scottishlibraries.org/

[20] https://www.gla.ac.uk/myglasgow/library/

[21] Budova navržená Williamem Whitfieldem byla dokončena v roce 1968.

[22] Poslední renovace v roce 2016 zcela změnila ráz přízemí a vytvořila tak multifunkční otevřený prostor. Během rekonstrukce došlo i na výřezy ve zdivu, jimiž nyní proudí dovnitř budovy světlo.

[23] Na universitě, kde studuje kolem 28 tisíc studentů, pracuje kolem 8 tisíc zaměstnanců. K provozu knihovny je proto nutné přidat i zaměstnance údržby, oddělení IT atd.

[24] Konkrétně v repositáři Theses: http://theses.gla.ac.uk/

[25] Více bude možné se dozvědět v Ročence SDRUK za rok 2019: www.sdruk.cz

Fotografie: 

o01_fountain1.jpg

o02_celib.jpg

o03_nks.jpg

o04_ml.jpg

kalkhflnknjnghng.jpg

o06.jpg