Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
Duha ISSN 0862-1985 (Print)
Duha ISSN 1804-4255 (Online)
Podpořil
Komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách (IVIG) při Asociaci knihoven vysokých škol (AKVŠ) každoročně organizuje seminář s určitým zaměřením. Letošní ročník proběhl 4. září 2019 pod názvem Správně právně o copyrightu a plagiátorství v prostorách Studijního a informačního centra (SIC) České zemědělské univerzity v Praze-Suchdole.
Účastníky semináře přivítala Hana Landová, vedoucí SIC, která upozornila na změnu názvu Studijního a informačního centra při České zemědělské univerzitě od ledna 2020.
První příspěvek přednesl Chris Morrison, Copyright, Licensing and Policy Manager na University of Kent. Problematika copyrightu se objevuje se vznikem knihtisku v r. 1440, vzniká také cenzura. Za první legislativní dokument na světě z oblasti copyrightu se považuje britský The Statute of Anne z r. 1710. Otázka práv autora, nakladatele a trhu nabývá postupně na významu, v jednotlivých zemích vzniká legislativa k problematice autorských práv. Ch. Morrison upozornil také na užitečný web Copyright Cortex, zdroj informací z oblasti autorských práv a digitálního kulturního dědictví. Zabýval se rovněž tím, co vše pokrývá problematika copyrightu: která díla copyright zahrnuje, licence – legální využití děl, regulaci využití děl a výjimky (knihovny, výuka). Etika kopírování je významnou částí výuky. Přístupy veřejnosti jsou rozdílné, např. kontraverzní internetový podnikatel Kim Dotcom podporoval hromadné stahování z Internetu pomocí stránek Megaupload a později Mega.
Ch. Morrison se také pokusil vysvětlit rozdíl mezi porušením autorských práv a plagiátorstvím. Porušení autorských práv představuje trestný čin. Plagiátorství není považováno za trestný čin, ale nahlíží se na něj jako akademický podvod, nejedná se o porušení legislativy. Upozornil také na průzkum před 4 lety, který ukázal, že povědomí o problematice copyrightu je ve Velké Británii relativně vysoké. Copyright představuje komplikovaný problém, legislativa se stále mění. Problematika copyrightu vyžaduje další jednání, spolupráci a porozumění, je nutné se věnovat výuce tohoto tématu. V r. 2018 zaujala stanovisko k problematice výuky copyrightu knihovníky i IFLA. Veřejnost by měla být informována o možnostech rizik. Vývoj spěje k otevřenému vzdělávání. Ve Velké Británii se zabývá problematikou copyrightu a její výukou Jane Seeker. Užitečný web: https://copyrightcortex.org/. Je obtížné najít rovnováhu mezi kulturou a zájmy oblasti vzdělávání a autorských práv. Ch. Morris zmínil také boj s nelegálními portály jako např. SciHub. Evropská reforma autorských práv přinesla direktivy a iniciativy, např. Digital Single Market. Nová legislativa ovlivňuje odkazy na zprávy na webech.
Knihovnická komunita se snaží ovlivnit autorskoprávní legislativu a podílí se na zvyšování povědomí veřejnosti o této oblasti. Autorskoprávní gramotnost je běžnou součástí informační a digitální gramotnosti, výuka může probíhat zábavnou formou. Je nezbytné vysvětlovat studentům, co zahrnuje problematika copyrightu a jaká rizika a důsledky z této legislativy vyplývají. Některé zahraniční vysoké školy zapracovaly uvedené téma do interních směrnic.
Poté prezentovala formou online přednášky Pavla Kovářová výsledky průzkumu mezi studenty knihovnických oborů na českých vysokých školách. Průzkum byl zaměřen na názory a znalosti studentů v oblasti autorských práv (AP). Knihovníci by měli být připravováni na podporu uživatelů z oblasti AP. Situaci komplikují časté změny legislativy, ale ne všechny legislativní změny mají dopad na knihovníky. Průzkum začal v Bulharsku a postupně se přidávaly další země včetně ČR, kde probíhal formou dotazníku v letech 2017–2018. Návratnost dotazníků byla v ČR vyšší než v jiných zemích. 20 % respondentů neznalo pojem „autorský zákon“. Někteří studenti mylně zahrnují do problematiky autorských práv řemesla a ochranu myšlenek jako takových. Naopak si neuvědomují, že pod autorskoprávní ochranu spadá také choreografie a databáze. Řada studentů nemá informaci o legální možnosti knihovníků zajistit a upravit článek pro zrakově postižené. Povědomí o mezinárodním právu a mezinárodních iniciativách v dané oblasti není mezi českými studenty vysoké. Studenti knihovnických oborů souhlasí s tím, že by se problematika AP měla stát součástí kurikula. Mezi jednotlivými univerzitami se vyskytují rozdíly v názorech na obsah výuky v jednotlivých ročnících. Studenti vykazují rozdíly mezi sebehodnocením znalostí a testem.
Po příspěvku P. Kovářové se rozběhla diskuse. Vysoké školy by měly dát studentům knihovnictví základ vědomostí. Formou dotazů v elektronických konferencích je možné si udržovat v praxi přehled o aktuálních problémech v určité době. P. Kovářová doporučuje elektronickou platformu pro výměnu zkušeností. Ch. Morrison navrhl vytvořit specializovanou e-konferenci k danému tématu. Z diskuse vyplynulo, že univerzity v ČR nemají specialisty na problematiku AP na rozdíl od Velké Británie, knihovníci si musejí poradit sami formou osobních kontaktů a hledáním informací.
Anna Drgová z advokátní kanceláře SimpleLaw zdůraznila, že copyright chrání vyjádřené myšlenky (díla), nikoliv myšlenky jako takové. Nastává zde problém mezi osobnostními a majetkovými právy. Autor získává monopol vyjádřením myšlenky. Na majetkových právech autor vydělává (rozmnožování, rozšiřování, pronájem, vystavování, půjčování, sdělování veřejnosti). Zákon se snaží zasahovat do práv autora co nejméně. V případě pochyb je užitečné provést tzv. tříkrokový test, který se provádí i v zahraničí (výjimka stanovena zákonem, nesmí být nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora, nesmí být rozpor s přiměřeným užitím díla). Výjimku ze zákona tvoří např. knihovní licence. Autoři měli dříve problémy s bezplatným zveřejňováním svých děl. Změnu přinesly tzv. veřejné licence, které umožňují bezplatné šíření autorsky chráněného obsahu. Jedná se o speciální, ale legální kontraktační proces. Jednou zvolené veřejné licence nemůže autor zpětně odvolat. Veřejné licence Creative Commons umožňují autorovi nastavit, co uživatelé mohou a nemohou dělat s příslušným dílem: právo dílo šířit, právo dílo upravovat, uvést původ, zachovejte licenci, neužívejte komerčně, nezpracovávejte. Blíže viz: https://creativecommons.org/choose/. V současnosti platí verze 4.0. Veřejná licence pochází z vůle autora, kdežto knihovní licence je dána zákonem a nezávisí na vůli autora. Pokud je dílo opatřeno veřejnou licencí, není nutné jít do knihovní licence. 70 let po smrti autora není veřejná licence nutná.
Šárka Grofová z Ústřední knihovny Univerzity Karlovy se podělila o zkušenosti s mezinárodně používaným systémem Turnitin. Tento systém plní preventivní funkci, lze ho využívat při výuce akademického psaní, plní také funkci represivní, slouží ke kontrole plagiátorství. Hojně se využívá např. v Nizozemí, což je dáno i tím, že evropské zastoupení stejnojmenné společnosti sídlí v Utrechtu. Turnitin začalo nejprve využívat CERGE-EI, kde studenti procházeli kurzem akademického psaní, uvedený systém zde byl používán při výuce. Univerzita Karlova je první a zatím jedinou vysokou školou v ČR, která tento systém zakoupila, a to v r. 2017. Ústav výpočetní techniky UK integroval Turnitin se Studijním informačním systémem UK a s LMS Moodle. Turnitin dobře pokrývá zahraniční zdroje, u českých repozitářů se někdy vyskytují technické problémy s integrací dat. Ústřední knihovna UK nabízí školení pro práci se systémem, rovněž vytvořila metodickou příručku na postup pro různé úrovně prací, pokud se objeví podezření z plagiátorství. Kvalifikační práce procházejí na UK nezávisle na sobě kontrolou plagiátorství jak v systému Theses, tak i v systému Turnitin. Každý z těchto systémů má své přednosti. I v případě Turnitinu se jedná o nástroj, který má usnadnit práci vyučujícím, konečné posouzení práce vždy závisí na odbornících, tedy na vyučujících a komisi. Přednášející pak ukázala některé zajímavé případy z praxe. Turnitin umí odhalit špatný překlad z cizojazyčných děl. Způsob posuzování shody záleží i na oboru. R. Římanová z ÚISK upozornila v následné diskusi na přehlednost výstupů z Turnitinu, výsledky z Theses jsou rozsáhlejší a práce s nimi je pro pedagogy náročná. Přání pedagogů na UK je přiložení výstupu ze systému pro odhalování plagiátů do protokolů ze zkoušek a dostupnost a přehlednost pro členy zkušební/hodnotící komise. Římanová také upozornila na to, že 13 veřejných vysokých škol v ČR nemá volně přístupný repozitář kvalifikačních prací.
O přestávce jsme si krátce vyzkoušeli několik her k oživení výuky, např. domino a bingo. Komise IVIG zvažuje zpřístupnění podkladů k těmto hrám na webu AKVŠ po zapracování připomínek. Odpolední workshop byl rovněž věnován hrám. Pod vedením Jane Secker ze City, University of London, a Chrise Morrise z University of Kent jsme si prakticky vyzkoušeli poslední verzi týmové hry Copyright the Card Game. Hra je zaměřena na problematiku copyrightu z hlediska britské legislativy. Ve Velké Británii existuje asi 70 výjimek, v nichž není snadné se vyznat. Orientačně jsme se seznámili také s hrou The Publishing Trap. Podklady k těmto hrám jsou v anglické verzi k dispozici zde:
Seminář IVIG 2019 považuji za vydařený jak z pohledu organizačního, tak i z hlediska obsahové náplně. Jistě přinesl řadu praktických podnětů pro vzdělávací akce v knihovnách. Prezentace ze semináře jsou k dispozici zde.
Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.