Informační bezpečnost žáků základních škol

Kovářová, Pavla. Informační bezpečnost žáků základních škol: lekce v knihovnách. Vydání první. Brno: Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, 2019. 261 stran. Opera Facultatis philosophicae Universitatis Masarykianae = Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, 489. ISBN 978-80-210-9270-9.

Důležitost role knihoven v procesu informačního vzdělávání již diskutovat nemusíme. Je zmiňována v koncepčních dokumentech rozvoje knihoven i ve strategických dokumentech oblasti vzdělávání. Tuto roli potvrzují knihovny svými aktivitami v každodenní praxi. Jinou otázkou však je, jak si knihovnice a knihovníci troufají i na téma ve společnosti poměrně nové, ještě ne zcela ukotvené a stále se měnící. Tím tématem je vzdělávání v oblasti informační bezpečnosti.

Disertační práce Pavly Kovářové rozpracovává problematiku informační bezpečnosti dětí, přesněji žáků základních škol, a přináší mnoho důležitých poznatků, které v rámci šestiletého zkoumání získala. Ať už jde o mapování současných aktivit knihoven v oblasti informačního vzdělávání či testování znalostí jak učících knihovníků, tak studentů knihovnictví na KISKu Masarykovy univerzity v Brně.

Publikace Informační bezpečnost žáků základních škol: lekce v knihovnách vydaná letos v nakladatelství MUNI Press, těží právě z disertační práce Pavly Kovářové. Ta ze zjištěných údajů o úrovni nejen znalostí ale i motivace knihovníků došla k závěru, že to, co brzdí větší zapojení témat informační bezpečnosti do neformálního vzdělávání poskytovaného knihovnami, je mimo jiné pociťovaný nedostatek metodických materiálů. A proto publikace nejenže přináší ve své první části teoretické představení problematiky informační bezpečnosti, konkrétně oblasti jako rizika, hrozby a bezpečnostní opatření, ale větší část obsahu věnuje již konkrétní, ucelené koncepci vzdělávání žáků základních škol.

Autorce se tak podařil nebývalý počin, neboť v kapitole tři vytvořila tolik žádanou a v podstatě absentující metodiku pro přípravu a realizaci lekcí pro základní školy. Z vlastní zkušenosti vím, jak jsou lekce informační bezpečnosti žádané pedagogy základních škol, kteří jsou nuceni se tématům věnovat, a tak rádi přivítají možnost s žáky absolvovat lekci v knihovně. V podobě publikace Pavly Kovářové tak učící knihovníci dostali do ruky kompletní, praktický návod na sérii lekcí. Autorka téma rozdělila do devíti oblastí, které se zabývají od primárního uvědomění si existence digitálního světa, přes otázky osobní bezpečnosti dětí až po téma etického zacházení s digitálním obsahem.

Lekce jsou rozvrženy tak, že žáci každý rok počínaje první třídou prochází jedním z témat. Autorka řadí lekce s citem pro rozdílné zacházení s internetem v různých obdobích rozvoje osobnosti dítěte. Proto např. téma bezpečnosti osobních informací zpracovala do lekce s názvem Kdo je za monitorem a určila jej již pro 4. třídu základní školy tedy do věku 9 – 10 let dítěte, kdy dětský uživatel nejčastěji přichází do prvního kontaktu s různými formami online komunikace a kdy je zároveň nejohroženější skupinou riziky, která mohou vést k velké psychické a také fyzické újmě.

Každá z navržených lekcí obsahuje nejen základní náležitosti, jako je anotace, cílová skupina, potřebné materiální vybavení či výukové cíle lekce. Obzvlášť jsem přivítala rozpracování obsahu lekce v návaznosti na národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy NIQUES, které dobře formuluje standardy gramotností či shrnutí obsahu lekce do základních postupů třífázového procesu učení E-U-R.

Realizace navržených lekcí byla součástí akčního výzkumu, který měl podobu kvalitativního pozorování i kvantitativního zjišťování spokojenosti žáků s lekcemi. Výstupy tohoto výzkumu byly také zařazeny do textu publikace a nabízejí tak leckdy zajímavé podněty k reflexi. Pro mě nejzajímavějším faktem bylo převážně neutrální nebo negativní hodnocení žáků lekce věnující se autorskému zákonu na internetu. Myslím, že by bylo zajímavé zjistit, jaké důvody žáky k takovému hodnocení vedly. Zda to byl fakt, že v tomto věku si jen málo dokáží sami sebe představit jako budoucí producenty informačního obsahu, na který se ochrana autorského zákona vztahuje, nebo zda jen kopírují úzus společnosti, který nelegální chování na internetu většinově nepovažuje za ohrožení.

Jsem přesvědčena, že monografie Informační bezpečnost žáků základních škol Pavly Kovářové se stane základní literaturou pro každého učícího knihovníka.