Proměny německého knihovnictví

Knihovny v Německu

Německo má 2029 profesionálních veřejných knihoven (3293 poboček), 249 vědeckých knihoven (729 poboček), 5950 knihoven na bázi dobrovolnická práce a 2700 speciálních knihoven. Celkem se jedná o 14 000 nejrůznějších knihoven, včetně mobilních. Uspořádání Spolkové republiky Německo a její správní členění ovlivňují strukturu knihoven. Knihovnictví v Německu je tak silné a rozmanité. Na 9 000 knihovníků zpřístupňuje informace a vědění všem generacím Němců. Německé knihovnictví není centrálně organizováno. Za kulturu a vzdělávání odpovídá vláda jednotlivých spolkových zemí. Schází centrální instituce pro národní plánování a řízení knihovnických záležitostí, mnohé spolkové země nemají knihovní zákon, ale diskutují o jeho zavedení. Od roku 2008 byly v Durynsku, Sasko-Anhaltsku a Hesensku přijaty knihovnické zákony. Knihovní zákon na federální úrovni se týká pouze Německé národní knihovny ve Frankfurtu nad Mohanem a Lipsku. Lipsko je zároveň od roku 2011 Německým muzeem knihy a písma.

Německé knihovny garantují volný přístup k informacím a vědění. Neúnavně rozšiřují svoje služby, aby jako demokratická místa mohly bezvýhradně nabídnout svým uživatelům média v různých formách snadno a bez bariér. Služby knihoven ovlivnila digitalizace. Knihovny této výzvě čelí zaváděním digitálních služeb, vzděláváním, představováním digitální kultury a knihovníci především sledují trendy a celoživotně se vzdělávají. Mezi cílové skupiny uživatelů nově zahrnuli generaci tzv. každodenně digitální.

Do budoucna převezmou knihovny také velké množství doplňkových a společensky relevantních úloh. Strategickými obory jsou kulturní a digitální vzdělávání, integrace a inkluze. Ve středu pozornosti stojí člověk. Díky digitalizaci se neustále proměňuje nabídka médií a služeb. Stále rostou digitální nabídky knihoven, které jsou nezávisle na místě a času neustále k dispozici. Současný výskyt analogových a digitálních médií a nových služeb je spojen s dodatečnými náklady a žádá si odpovídající finanční podporu a podporu hospodářství v příštích letech.

Pro veřejné knihovny, jíž je i Městská knihovna v Chemnitzu, už nejsou v době digitálních změn hlavním cílem výpůjčky knih. Hlavní pozornost je věnována návštěvníkům a zákazníkům knihovny s jejich rozdílnými potřebami a požadavky. Vytváříme a uzpůsobujeme Městskou knihovnu v Chemnitzu stále více jako místo k setkávání, kde se lidé cítí dobře. Zde je shromaždiště k učení a čtení. V blízké budoucnosti vznikne ve veřejném knihovnickém sektoru ještě více zón, ve kterých bude možno experimentovat a zkoušet. Vývoj a aplikace digitálních služeb pro naše zákazníky, stejně tak i požadavky na digitální a mediální pravomoci, kreativitu a radost ze čtení jsou hlavní náplní práce. Samozřejmě i co nejlepší možné využívání všech dostupných zdrojů a přizpůsobení se uživatelům, kteří očekávají otevřenou knihovnu.

Vývoj knihovnické profese

Knihovnická profese se v posledních desetiletích silně změnila. Ve věku databank, internetu a elektronických médií se z ní stalo moderní informační povolání. Knihovníci a knihovnice jsou dnes specialisté na přenos informací. Jejich činnost zahrnuje široké spektrum služeb, administrativy a organizace. Knihovníci nejsou žádná elitní pracovní skupina, jsou poskytovatelé služeb pro svoje zákazníky a návštěvníky a jsou ve velké míře flexibilní.

Digitální změna, stejně jako razantní ekonomický vývoj, staví knihovníky před velké výzvy. V rámci toho je dobré zjistit, jak budou vypadat okruhy jejich činnosti na pracovním poli knihovny a informatiky. Na základě aktuálních a budoucích požadavků odborné praxe se musí přeorientovat obsahy studií vzdělávacích zařízení (vysoké školy, univerzity). Pokračující vývoj informačně-vědeckých vzdělávacích programů má vysokou prioritu.

Je v dohlednu, že ústřední a klasické okruhy působnosti (jako např. katalogizace, klasické řízení zásob, výpůjční služby) postupně ustoupí do pozadí a budou zautomatizovány. Nové požadavky s sebou přinášejí nová pole působnosti. IT oblast, digitalizace, výuka médií, pořádání akcí, projektová činnost a kulturní výměna silně vzrostly a nabývají postupně v knihovnické praxi na významu. Na základě potřebného digitálního zaměření ve všech veřejných knihovnách – tedy i v Městské knihovně v Chemnitzu – jsou potřební perspektivní specialisté se zaměřením na IT a digitální služby. V podstatě by se dalo říct, že se mění „tradiční“ knihovnická místa, což znamená, že jsou popsány nové, komplexní a odborné obsahy z knihovnické informatiky a jsou nově obsazovány.

Přicházejí též noví zaměstnanci z jiných oborů s odpovídající kvalifikací z výuky médií, projektové činnosti a inkluze a pozitivně doplňují pracovní skupiny knihovníků. Do budoucna bude nutné nasazení sociálního pedagoga, který bude k dispozici nejrůznějším skupinám uživatelů a podpoří je svou radou a znalostmi. Na této nové organizační a personální orientaci závisí ve velké míře úspěšný vývoj našeho zařízení do budoucnosti. Knihovníci, kteří jsou proškoleni a vyznají se ve všech oborech, budou i v budoucnu v Německu nepostradatelní.

Text přeložila Markéta Roupcová.

Elke Beer, narozena 1957 v Karl-Marx-Stadtu, nyní Chemnitz, je v Městské knihovně Chemnitz činná již od roku 1975. Diplomovaná knihovnice převzala vedení knihovny v roce 1990. Je autorkou řady příspěvků k implementaci marketingu do činnosti knihovny. Knihovna má velmi zajímavou organizační strukturu – týmovou. Řízení a vedení chemnitzké knihovny je velmi inspirující pro manažery knihoven u nás.