Spolupráce MSVK a (nejen) muzejních knihoven při digitalizaci knih a periodik

Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě při budování Digitální knihovny MVSK od roku 2005 plánovala spolupráci s knihovnami paměťových institucí v regionu. Hlavní motivací byla absence historického fondu v MVSK. Seznamujeme se s přehledem knihoven, které jsou do digitalizace zapojeny, s postupem organizace při výběru dokumentů i se současným stavem prací a zajišťováním provozu Digitální knihovny MVSK.

Počátky digitalizace v Moravskoslezské vědecké knihovně v Ostravě (MSVK) sahají do roku 2005, kdy se začala plánovat koncepce digitalizace, byly stanoveny její hlavní cíle a bylo započato s budováním Digitální knihovny Moravskoslezského kraje. Již tehdy bylo rozhodnuto spolupracovat při výběru dokumentů s muzejními knihovnami, ale i s dalšími paměťovými institucemi kraje (jinými knihovnami, archivy apod.). Mezi hlavní důvody, proč se pro digitalizaci počítalo také s fondy jiných institucí, byl mj. chybějící historický fond v MSVK, která byla založena až v roce 1951. Roli hrály také omezené finanční a personální možnosti paměťových institucí pro vlastní digitalizaci či snaha o zvýšení počtu uživatelů u paměťových institucí i v MSVK.

Nově budovaná Digitální knihovna Moravskoslezského kraje pak měla plnit tři základní cíle:

1. záchranu obsahu ohrožených tištěných dokumentů, které jsou důležité pro kulturní, ekonomické či politické dějiny obcí a měst v Moravskoslezském kraji (MSK),
2. zpřístupnění digitální formy dokumentů po internetu či alespoň ve studovnách paměťových institucí, a tím rozšíření nabízených služeb a zvýšení pohodlí studia pro čtenáře,
3. centralizaci přístupu k digitalizovaným dokumentům z fondů paměťových institucí v MSK ve studovně krajské knihovny.

Postupem času se do spolupráce zapojily tyto instituce: Archiv města Ostravy, Slezské zemské muzeum v Opavě, Ostravské muzeum, Muzeum Těšínska, Muzeum Beskyd ve Frýdku-Místku, Muzeum v Bruntále, Muzeum Novojičínska, Muzeum Hlučínska, Knihovna města Ostravy, knihovna Ostravské univerzity, Regionální knihovna Karviná, Galerie výtvarného umění v Ostravě atd.

Kromě digitalizační činnosti na vlastním pracovišti se MSVK velmi brzy zapojila také do různých dotačních projektů (VISK 7 v letech 2008–2010, 2014–2019; IOP v roce 2013). Zpočátku měl celou digitalizaci na starost jeden pracovník podporovaný velkou měrou jinými odděleními (katalogizace, bibliografie). Od roku 2010 pak disponuje pracoviště dvěma zaměstnanci s necelými dvěma úvazky. Vlastní digitalizace probíhala od začátku na HW i SW vybavení od vyškovské firmy Elsyst Engineering, a to na planetárním skeneru Atlas ovládaném softwarem Atlantis. Snímky pak byly zpracovávány a opatřeny metadaty v SW Sirius. Postupně se ukázala být nutnou modernizace HW i SW, a tak byl v roce 2013 zakoupen v rámci krajského Integrovaného operační programu (IOP) nový skener Suprascan II A1, SW YooScan pro skenování a SW Limb na grafickou úpravu snímků od francouzské firmy I2S a SW Procyon firmy Exon na tvorbu metadat.

Na konci roku 2019 obsahovala Digitální knihovna Moravskoslezského kraje přes 700 000 stran dokumentů tištěných latinkou i frakturou, a to převážně v češtině a němčině, v menší míře i v polštině. Jedná se o více než 100 titulů regionálních periodik a 1 800 monografií zaměřených např. na dějiny měst a obcí a jejich kulturní život, hospodářský rozvoj a spolkovou činnost, hornictví, počátky a rozvoj Vítkovických železáren, regionální beletrii (próza, poezie, drama), náboženský život, školství, referendum na Těšínsku v roce 1920 atd.

Při výběru dokumentů navazují pracovníci digitalizace na tradiční činnost knihovny, a sice retrospektivní regionální bibliografii, a využívají regionální databáze. Jednotlivé instituce mohou rovněž posílat samy seznamy svých vybraných dokumentů nebo poskytnout své lístkové a elektronické katalogy k výběru ze strany MSVK (častější případ). Samotný výběr dokumentů se pak řídí určitými kritérii. Jedná se především o obsah (významné pro dějiny MSK), fyzický stav (poškozené, nebezpečí degradace kvůli kyselému papíru), časové vymezení (19. a 1. polovina 20. století), četnost výpůjček, jedinečnost (např. podpis autora).

Jakmile jsou vybrány dokumenty k digitalizaci, je zajištěno přidělení případně chybějícího čísla ČNB, ISSN, vytvoření nebo dopracování katalogizační záznamu. Poté dochází k naskenování a následné grafické úpravě (především narovnání a ořezu), provedení optického rozpoznání textu (OCR), tvorbě struktury dokumentu a různých typů metadat podle standardů Národní digitální knihovny. Celý proces je pak zakončen vytvořením balíčků, jejich validací pomocí validátoru a importem do digitální knihovny v systému Kramerius. Kramerius, který zpřístupňuje monografie a periodika, je provozován v krajské knihovně (nyní ve verzi 5.3.6), ale je také využíván spolupracujícími institucemi. Ty mají nastavena přístupová práva pro své badatelny. Odkazy do Krameria lze pak nalézt v online katalogu MSVK, Souborném katalogu (SKC), Registru digitalizace i na www.Digitalniknihovna.cz.

Mezi nejvíce vytěžované muzejní instituce patří bezesporu Slezské zemské muzeum v Opavě, které díky svému založení na počátku 19. století vlastní rozsáhlý fond regionálních monografií a periodik z oblasti celého Slezska (např. Opavan 1919–1925, Slezský venkov 1912–1919, Moravec 1925–1927). Snímky bývají využívány také pro výstavní účely. Mezi další významná spolupracující muzea spadá např. Muzeum Beskyd Frýdek-Místek (např. Palcát 1922–1940), Muzeum Bruntál (např. Freudenthaler Zeitung 1904–1943), Muzeum Těšínska atd. Z institucí mimo muzejní oblast lze zmínit především Archiv města Ostravy, z jehož fondu byla digitalizována regionální periodika (např. Arbeiterfeund 1883–1893, Opavský besedník 1861–1865) či monografie týkající se těžby uhlí na Ostravsku a Karvinsku, Vítkovických železáren atd. Dále je možné uvést knihovnu Ostravské univerzity se sbírkou drobných tisků k referendu na Těšínsku v roce 1920 a Knihovnu města Ostravy s obsáhlým fondem regionální beletrie.

Kromě digitalizace, jejíž výsledky jsou viditelné v Krameriovi, provádí digitalizační pracoviště pro vnitřní potřeby paměťových institucí také „pouhé“ skenování a grafickou úpravu různých typů dokumentů (např. kroniky, fotografie, ručně psané přírůstkové seznamy). Na základě dnes již patnáctileté digitalizační spolupráce mezi MSVK a paměťovými institucemi lze jednoznačně konstatovat, že jde o práci přínosnou pro obě strany a zejména pro badatele všech zmíněných knihoven či muzeí. Díky centralizovanému přístupu k regionálním dokumentům je jejich práce zase o něco jednodušší.

Fotografie: 

IMG_20190927_081437.jpg

Kramerius.jpg

OSA001_3636100001.jpg