Vanda a Eda seznamují děti s riziky Onl@jn světa

„Ve školce ať děti běhají, skáčou, hrají si, rozvíjí jemnou motoriku a učí se pořádně mluvit. To bude plně stačit. Technologie se lehce doučí, až budou mít rozvinuté základní kognitivní funkce.“ Jeden z komentářů, který se objevil pod článkem Technologie už od školky[1] a se kterým se v různých obměnách potkávám nejen pod tímto článkem, ale především při osobním setkání s pedagogy, kdy si nejen o technologiích, ale především o on-line bezpečnosti můžeme povídat osobně. Stejně jako u jiných témat i zde vzniká řada nejasností a polopravd, kvůli kterým učitelé v mateřských školách na výuku v této oblasti raději rezignují, a to je velká škoda. Děti předškolního věku totiž z principu mají veliký potenciál pro osvojování si dovedností, které se jim budou v životě hodit, a práce s technologiemi je jednou z nich. Pojďme si na některá tvrzení společně posvítit a ukázat si je z jiného úhlu pohledu. 

Už samotné tvrzení, že se děti technologie lehce doučí je zavádějící. Děti současné generace, budu-li generalizovat, s technologiemi žijí. Jsou jimi doslova obklopeni. Využívají je jejich rodiče, sourozenci a v řadě případů dokonce i prarodiče. Jsou běžnou součástí jejich světa už od narození. A mateřská škola, jejímž cílem je mimo jiné seznamování dětí s prostředím, v němž žijí, by tento fakt neměla opomíjet. Z nedávné statistiky vyplynulo, že řada dnešních dětí v životě neviděla živého ježka, za to mobil byl dětmi označen za nejoblíbenější věc.[2] To v řadě případů vyvolá v učiteli pocit, že je tento děsivý stav nutno zvrátit. Problém je, že zatímco s absencí pohledu na živého ježka dokážete prožít relativně úspěšný a šťastný život, v případě neschopnosti chránit se v on-line světě třeba kyberšikaně nebo obtěžování, je situace horší.

Nejednotnost se objevuje také v názoru na to, jestli vzdělávání v oblasti digitálních technologií a především jejich bezpečném používání je povinností rodiče nebo učitele. Já osobně zastávám názor, že obou rovnocenně. Zatímco rodič předává dítěti hodnoty, které jsou uplatnitelné napříč celou řadou oblastí (nejen v on-line prostředí), pedagog dává v rámci skupiny dětí možnost dozvědět se, sdílet zkušenost. Oba by pak měli posilovat budování zdravých návyků.

A kdy s budováním zdravých návyků začít? Často se můžeme dočíst, že v období, kdy dítě digitální technologie aktivně využívá. Problém je, že o to se řada dnešních dětí pokouší už od plenek. A tak se zcela běžně na besedě  od dětí z mateřské školy dozvídám, že mají problém večer usnout poté, co více než dvě hodiny strávily na mobilu zapůjčeném od sourozence. Důležité je také upozornit na fakt, že s nástupem do první třídy dnes většina dětí dostává svůj první mobil a na tlačítkovou hrůzu, z níž pošlete pouze SMS zprávu zapomeňte. Leckteré děti mají mobil lepší než management nadnárodní společnosti.

Jedním z posledních mýtů, který bych chtěla v rámci tohoto článku vyvrátit, je tvrzení, že vzdělávání v oblasti digitálních technologií a on-line bezpečnosti může probíhat jedině s využitím digitálních technologií. Nejen Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, ale také například Malá technická univerzita se snaží ukázat, že lze vzdělávat v oblasti digitálních technologií zcela off-line, a že prvky jako běhání, skákání, hraní si, procvičování jemné motoriky a mluvení mohou být nástrojem takového vzdělávání. A protože oblast, o které je řeč, má svá specifika, snažíme se učitelům podat pomocnou ruku a ukázat jim možnosti, jak takové off-line vzdělávání může probíhat.

Jednou z forem je například kniha příběhů s metodickými kartami Vanda a Eda v Onl@jn světě, kterou jsme připravili a která byla v listopadu 2019 odeslána na všechny mateřské školy v České republice. Ústředními postavami všech příběhů jsou dvojčata Vanda a Eda, kteří spolu se čtenáři objevují digitální technologie, on-line svět a rizika, s nimiž se zde mohou potkat. Každý příběh má své ústřední téma a poukazuje na konkrétní riziko i možnosti jeho řešení. Příběh první si klade za cíl seznámit děti s nadužíváním mobilu a dalších technologií a potenciálními projevy závislosti v rovině psychické, fyzické i sociální. Řeč přichází také na již zmíněné téma využívání mobilu dětmi před spaním. V druhém příběhu si Eda hledá na internetu kamaráda a stává se spolu s Vandou obětí kybergroomingu. Děti učí, že na internetu si nemůžeme být ničím a hlavně nikým jisti a že komunikace na internetu může mít svá úskalí. V příběhu s názvem Legrační fotka se děti seznamují s tím, jak je nutné obezřetně budovat svoji digitální stopu, abychom předešli riziku, že nás někdo zesměšní, poníží nebo dokonce bude vydírat. Poslední příběh poukazuje na velmi aktuální téma a to nenávistné projevy na internetu. Nastiňuje riziko informačních bublin, vznikajících kvůli vyhledávacím algoritmům, které přizpůsobují obsah „na míru tomu, kdo se ptá“.

Každý příběh je složen z úvodní zápletky, po které se děti musí rozhodnout, jak by měl příběh pokračovat, tedy, jak by se jeho postavy měly zachovat. K dispozici je následně pokračování příběhu, které demonstruje špatné a správné rozhodnutí. Na závěr nechybí ponaučení, které slouží k ukotvení správných návyků. Ke každému příběhu je zároveň sada doprovodných karet, které je možno z knihy vystřihnout a které zachycují hlavní myšlenky toho, co se v příběhu událo.

Způsobů jak s knihou pracovat je celá řada. Nejjednodušší variantou je pročíst vždy úvodní zápletku příběhu a následně postupovat dle pokynů u příběhů. Můžete ovšem nechat děti pokračování příběhů vymyslet, případně nakreslit. Díky tomu, že je příběh vyprávěn jednou z ústředních postav – Edou, přichází v úvahu také možnost zahrát si příběh s maňásky jako divadlo. Fantazii se zkrátka meze nekladou. Mnoho zábavy a hlavně nových poznatků přejí ilustrátorka Inka Mazáčová a autorka textů Petra Sobková. Nedostala se kniha do Vaší knihovny? Pak využijte online verzi, kterou naleznete na stránce: vandaeda.nukib.cz

[1] KUDRNA, David. Technologie už od školky [online]. [cit. 2020-02-13]. Dostupné z: https://kudrna-blog.eduin.cz/2019/12/05/david-kudrna-technologie-uz-od-s...

[2] VEČERKOVÁ, Renáta. Nikdy neviděly ježka, nejoblíbenější věcí je mobil [online]. [cit. 2020-02-13]. Dostupné z: https://zlinsky.denik.cz/zpravy_region/nikdy-nevideli-jezka-nejoblibenej...