Rozhovor s Evou Staněk

Aby knihovna mohla nabízet to, co čtenáři požadují a chtějí, musí mít dobrou akviziční politiku. Změnil se systém akvizice od vašeho působení v knihovně?

V naší knihovně existuje samostatné oddělení doplňování a zpracování knihovního fondu v počtu tří katalogizátorek na dva celé úvazky. Vedoucí tohoto týmu kolegyně Jarmila Jeřábková má moji plnou důvěru v budování knihovního fondu naší knihovny. Nastoupila na toto místo zhruba před pěti lety, tedy po mém příchodu do knihovny, a za tu dobu se různé procesy spojené s agendou tohoto úseku knihovny. Aktivně pracujeme s desideraty a to jak s požadavky od čtenářů, tak především s požadavky knihovnic z provozu. Snažíme se stále hledat rovnováhu mezi tím, co čtenáři po knihovně vyžadují, protože to vidí v reklamách, v knihkupectvích apod., a mezi tím, co může být běžně „neviditelné" a přesto by si to zasloužilo pozornost.

Vaše knihovna je známá také tím, že organizuje festival menších nakladatelství. Je zájem o tento festival ze strany nakladatelů a knihoven? Jaké jsou doprovodné akce?

Máme to štěstí, že v Táboře žije Tereza Horváthová se svou rodinou a tím pádem i její nakladatelství Baobab. Festival malých nakladatelů je její dítě a ona je ředitelkou festivalu. Knihovnu přizvala hned k prvnímu ročníku a podílíme se na programu pro knihovníky a učitele. Ustálila se forma pátečního semináře, který tematicky navazuje na události samotného festivalu. Věnovali jsme se už storytellingu, kritickému myšlení, projektu Příběhy našich sousedů, tvorbě lektorských programů na základě knih apod. Seminář se obvykle brzy zaplní, převažují pedagogové nad knihovníky.

S jakým automatizovaným knihovnickým systémem Městská knihovna Tábor pracuje?

S táborskou knihovnou je dlouhodobě spojen automatizovaný knihovní systém od firmy Lanius. Ten se tu v devadesátých letech vyvíjel v aktivní spolupráci s knihovnou, především díky paní ředitelce Aleně Otrubové. Přesto nebylo v posledních letech samozřejmé, jakým směrem se knihovna v budoucnu vydá. Nakonec v roce 2019 rozhodl zřizovatel knihovny město Tábor, že knihovna přejde na opensourcové řešení systému Koha. Doufám, že přechod v letošním roce proběhne hladce a že budeme platnými členy komunity.

Využívají vaši čtenáři e-knihy? A vy sama čtete e-knihy? A jakou jste naposledy četla?

E-knihy půjčujeme. V současné době přes náš online katalog nabízíme e-knihy Městské knihovny v Praze a e-knihy od platformy eReading, resp. od Palmknih. Sledujeme statistiky stažených knih od Palmknih, jedná se o počty kolem 120 stažení za měsíc. Sama e-knihám fandím, dříve jsem používala ke čtení i čtečku nebo tablet, ale s tím, jak se zvětšují smartphony, čtu občas knihy přímo přes telefon, obvykle na cestách. Ale v alternativních formátech mám spíše ráda audioknihy. Naposledy jsem jako e-knihu četla od Frederika Backmana útlou a dojemnou novelku A každé ráno je cesta domů delší a delší.

Co se vám osobně v oblasti budování knihovního fondu podařilo a co ne. Co byste do budoucna změnila?

Jak jsem odpovídala výše, vkládám velkou důvěru ve své kolegyně. Společně řešíme podpisy smluv s dodavateli ohledně rabatů, často se bavíme o tom, jak podporovat malé nakladatele a knihkupce a obstát v otázce dobrého hospodáře před zřizovatelem. Osobně vidím před námi mnoho výzev: zda vůbec a jak profilovat fond beletrie, zda se věnovat akvizici filmů na DVD, jak se postavit k audioknihám vzhledem k možnosti půjčovat je až 9 měsíců po vydání. Apod.

Děkuji za rozhovor.

Eva Staněk (roz. Měřínská) se narodila v Táboře 14. 9. 1979. Studovala na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci obor archivnictví, ukončila v roce 2001 Bc., pokračovala ve studiích na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obor informační studia a knihovnictví a v roce 2004 získala titul Mgr. Pracovala ve Státním ústředním archivu, v knihovně Památníku národního písemnictví, v Národní knihovně a v letech 2011 – 2012 učila knihovnické obory na SOU a SOŠ obchodní v Táboře. V letech 2004 – 2011 pracovala v Městské knihovně v Praze jako vedoucí Odd. digitalizace a jako projektová manažerka digitalizačního projektu HISPRA a na dalších projektech. Od roku 2012 je ředitelkou Městské knihovny Tábor. Píše do odborného tisku, je členkou Sekce experimentálního knihovnictví a v roce 2010 byla nominována na cenu MARK. Ve volném čase se věnuje skautingu.