IX. Národní seminář informačního vzdělávání: Knihovna jako vzdělávací prostředí

Knihovna jako vzdělávací prostředí – takové téma získal pro letošní ročník Národní seminář informačního vzdělávání, který proběhl 10. března 2020 v Brně, tentokrát v konferenčním prostoru Krajského úřadu JMK na Cejlu. Konferenci, nad níž převzal záštitu ministr kultury dr. Lubomír Zaorálek a finančně ji podpořila dotace z VISK 2, organizačně a odborně garantovala již tradičně Katedra informačních studií a knihovnictví FF MU, část programu připravila Odborná komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost při AKVŠ ČR.

Program konference byl sestaven tak, aby reflektoval aktuální otázky tuzemského knihovnictví spojené s akcentovanou vzdělávací rolí knihoven. Zároveň bylo cílem konference nahlédnout na knihovnu jako na prostor, v němž se prolínají různé přístupy ke vzdělávání a celoživotnímu učení, a přihlásit se tak k výročnímu odkazu J. A. Komenského. A protože konferenci organizovala Katedra informačních studií a knihovnictví, bylo konferenční téma vhodnou příležitostí nabídnout účastníkům k zamyšlení i k reflexi otázky spojené s digitálním vzděláváním a jeho perspektivou v prostředí knihoven.  

Plánovanou dvoudenní akci přeťala v půli nemilá pandemická situace, z programu tak byly odstřiženy dvě sekce a očekávaný diskusní panel expertů z univerzit a knihoven. Přesto se na konferenci sešlo téměř 100 účastníků z České republiky i ze Slovenska, mezi nimiž měli tradičně největší zastoupení (učící) knihovníci, dále učitelé, pro něž byla konference příležitostí pro setkání se zástupci neformálního vzdělávání, v roli obecenstva i průvodců se na programu podíleli také studenti oborových škol.

Vedle již zaběhlých a oblíbených konferenčních forem přednášek a workshopů měl letošní ročník NASIVu několik nových programových prvků. Tím zásadním byly tzv. experimentální uzly – edTech pointy, které designovali převážně studenti a absolventi edTechové specializace KISK FF MU s cílem představit možnosti vzdělávacích technologií využitelných v prostředí knihoven i škol. Experimentální uzly byly motány na pěti místech konferenčního prostoru. Anna Puchovská se zájemci řešila vizuální aspekty online vzdělávacích prostředí z hlediska kreativní práce s informacemi a vlivu na učení a paměť, Jana Matyášová nabídla své architektonické vědění a skupině nadšenců ukázala, jak lze cestou malých nebo velkých změn uspořádat prostředí knihovny jako prostoru pro vzdělávání. Experimentální uzel Natálie Káčové nabídl virtuální realitu, Monika Martonová představila jednoduché frameworky pro tvorbu her na rozvoj digitální kompetence ve „škole hrou“, Jan Štěpánek nalézal v online nástrojích odpověď na otázku Jak zpřehlednit kurzy v Moodlu.

Nakonec jediný konferenční den nabídl odborný program ve čtyřech blocích. Úvodní blok Online vzdělávací prostředí dostál času konání konference a dvě jeho přednášky proběhly vzdáleným přístupem. Experti Lucie Rohlíková (ZČU) i Bořivoj Brdička (UK) hovořili o významu, funkcích a rolích online vzdělávání z perspektivy vysokoškolského studenta, knihovníka nebo z pohledu učitele. Michal Černý (KISK, PdF MU) v přednášce Učení v infosféře nabídl pohled na život a vzdělávání onlife.

Druhý blok zaměřil pozornost na architekturu prostředí knihovny. Publikum mělo příležitost setkat se s architektem unikátní budovy ústřední knihovny FF MU Ladislavem Kubou. Poté architekt Michal Krištof představil koncept Learnig by doing využitý v designování konkrétního vzdělávacího prostoru.

Blok třetí se tématy přednášek pohyboval na můstku mezi knihovnou a školou. David Kudrna z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost představil aktivity, které designuje pro školáky, ale také pro využití v knihovnách – úspěšný projekt multimediální vzdělávací aplikace Digitální stopa (na jejímž vývoji se podíleli také studenti KISK v předmětu Design vzdělávacího procesu), metodické listy z  interaktivní knížky pro vzdělávání předškoláků Vanda a Eda v Onl@jn světě a digitální tělocvičnu pro seniory do knihoven. Hana Tulinská (KISK, PdF MU) přinesla do programu téma informační gramotnosti z perspektivy projektu Střední školy ONLIFE a nabídla ukázku vznikajícího otevřeného vzdělávacího zdroje. Pavlína Mazáčová (KISK) promluvila o významu společenství praxe formálního a neformálního vzdělávání, také v perspektivě svých výzkumných aktivit, a sdílela pozitivní zkušenosti s participací studentů v pregraduálním knihovnickém vzdělávání na celorepublikovém rozvojovém projektu Co nebylo v učebnici.

Poslední odborný blok Hry v knihovnách: učení i zážitek programově připravila a garantovala Komise IVIG při AKVŠ a pozornost zaměřila na využití her a herních principů pro informační vzdělávání ve vysokoškolském prostředí. Zdeněk Záhora (FF MU) se představil v roli herního designéra a tuto roli nechal hrát v závěru přednášky i obecenstvo. Tereza Šímová, Kristýna Paulová a Tereza Garamszegi Špatenková (ČZU) sdílely svoji zkušenost s tvorbou únikové hry na knihovnické téma, Vendula Němcová (VŠB-TUO) představila herní využití geocachingu v kurzech psaní akademického psaní.

Která témata přinesly konferenční workshopy? Michal Lorenz (KISK) se věnoval anotování a tvorbě poznámek v papírových i elektronických textech a dopadu anotování a poznámkování na efektivitu učení. Workshop Martina Krčála (MZK) dal účastníkům příležitost stát se na chvíli digitálními kurátory nad fondy knihoven, workshop Pavly Kovářové (KISK) hledal silné a slabé stránky didaktických materiálů z hlediska cíle, cílových skupin a metod při tvorbě vzdělávacích aktivit na téma autorskoprávní gramotnosti na VŠ. Designér sociálních inovací Tomáš Štefek (CIDES FF MU) se skupinou účastníků řešil, jak by mohl vypadat a fungovat vzdělávací prostor, který saturuje potřeby uživatelů a vzdělávací cíle.

Závěr konference byl trochu nečekaně brzký, zato však výjimečný – poprvé byla v rámci konference NASIV udělena Cena za rozvoj informačního vzdělávání. Obdržel ji David Kudrna, designér vzdělávacích aktivit NÚKIB. Jeho osvětové a vzdělávací aktivity v rozvoji informační gramotnosti jsou konkrétním příkladem toho, jak důležité je vytvářet podmínky pro spolupráci různých vzdělávacích prostředí a tato prostředí funkčním způsobem propojovat v tématech, která jsou nosná a zásadní – takovým tématem je pro Davida Kudrnu především digitální (ne)bezpečí.

Odborné diskuse v rámci konferenčního programu i radost při neformálních přátelských setkáních v kuloárech byly pro organizátory Národního semináře informačního vzdělávání jasnou odpovědí na otázku, zda jeho IX. ročník proběhl úspěšně. Všem, kteří letos nemohli nebo nestihli na NASIV přijet, je obsah většiny odborného programu k dispozici prostřednictvím prezentací na konferenčním webu. Děkujeme všem účastníkům za přízeň a organizátorům za spolupráci.

Fotografie: 

MR8C0177.jpg

MR8C0209.jpg

MR8C0244.jpg

MR8C0260.jpg

MR8C0407.jpg