Uzavřené knihovny v digitálním světě: Když nepřijde čtenář do knihovny, musí přijít knihovna ke čtenáři

Nouzový stav v posledních měsících poukázal na důležitost digitálních knihoven. Když byly knihovny 11. 3. 2020 pro čtenáře uzavřeny, odpovědnost za suplování výpůjčních služeb spadla ze dne na den z větší míry na bedra digitálních knihoven. První reakcí na uzavření budovy Moravské zemské knihovny se stala iniciativa #Knihovnyprotiviru, ve které se MZK snažila pro čtenáře vytvořit přehledný a stále aktualizovaný rozcestník dostupných online služeb, které zejména knihovny i v době uzavření nabízí, a dát lidem uvězněným doma k dispozici alespoň něco ke čtení či studiu. Webový průvodce byl rozdělen tak, aby si na své přišli čtenáři všech věkových kategorií. Ve větším měřítku zde byla představena i Digitální knihovna MZK prostřednictvím tematických sbírek volně přístupných dokumentů, které již nejsou chráněny autorským zákonem. Sbírky Digitální knihovny MZK i jednotlivé zajímavé dokumenty byly zároveň intenzivně propagovány prostřednictvím sociálních sítí, aby se informace o dostupnosti této služby dostaly i k uživatelům, kteří o jejich existenci dříve netušili nebo je nebyli zvyklí využívat.

Jak ale suplovat čtenářům plné služby knihovny v digitální podobě s ohledem na autorská práva?

Jen 19,4 % Digitální knihovny MZK je autorsky volných a tudíž je mohou čtenáři číst v pohodlí svého domova. Podle světových knihovnických organizací jako jsou IFLA[1] a LIBER[2], je jeden ze základních úkolů knihoven zajistit přístup k informacím a vzdělávání. Jakým způsobem však tento, když je budova uzavřená a digitalizované materiály není možné podle autorského zákona zpřístupnit dálkově?

S možným řešením, jak v mezích zákona zpřístupnit celý digitální fond, přišla Národní knihovna ČR ve spolupráci s MZK v rámci dočasné Národní digitální knihovny pro studenty VŠ. Ve velmi rychlém čase se podařilo zajistit zvláštní licenční smlouvu mezi NK ČR a kolektivními správci autorských práv DILIA a OOA-S, díky níž bylo možné otevřít kompletní digitální fondy a to nejen pro NK ČR, ale i pro ostatní knihovny, které byly schopny zajistit vzdálený přístup opatřený autorizační bránou. Ta měla umožnit přístup pouze studentům vysokých škol a jejich pedagogům, akademickým pracovníkům a registrovaným čtenářům knihoven, které mají status výzkumné organizace. Paragraf 97e autorského zákona totiž ukládá podmínky pro hromadné smlouvy, které mohou uzavírat kolektivní správci autorských práv s jinými institucemi.  Mimo jiné, nabízí možnost poskytnout digitální rozmnoženinu díla pro účely výzkumu či studia (§ 97e odst. 4 písm. h).[3] Z tohoto důvodu tak výše uvedené skupiny uživatelů zahrnutých v dohodě s Dilia mohly po dobu trvání nouzového stavu využívat veškerý obsah digitálních fondů bez ohledu na aktuální status autorských práv.

Jak ale zajistit, že uživatelé využívající této služby budou skutečně studenti, akademičtí pracovníci nebo registrovaní čtenáři? A jak toto řešení zařídit s ohledem na stávající digitální knihovnu?

Status autorských práv je součástí metadatového balíčku každého dokumentu, na jehož základě systém digitální knihovny rozhodne, zda dokument zpřístupní nebo ne. Proto není možné coby mávnutím kouzelného proutku jednomu čtenáři dokument zpřístupnit, zatímco jinému přístup odepřít. Technicky tak bylo nutné vytvořit novou samostatnou instanci Krameria, která sdílí s původní instancí repozitář, ale ignoruje status autorských práv všech digitálních dokumentů a zároveň je opatřena autorizační bránou tak, aby do ní měli přístup pouze čtenáři zapojených institucí, kteří se přihlásí prostřednictvím validovaných účtů.

Takové řešení zde však dosud nemělo obdoby. Vzhledem k situaci byly týmy odpovědné za vývoj Krameria nuceny přijmout tuto výzvu a během několika dnů takové řešení nejen navrhnout, ale i zrealizovat. Národní knihovna ČR velmi rychle zpřístupnila svou instanci Národní digitální knihovny pro studenty VŠ, z počátku bez nutnosti autentizace, na jejíž realizaci od počátku své síly spojili vývojáři z řad NK ČR a MZK. Díky tomu se podařilo přibližně v průběhu jednoho týdne tuto zvláštní digitální knihovnu zpřístupnit veřejnosti v základní podobě. Pracovníci MZK zároveň zpřístupnili vlastní přístupový bod opatřený od počátku autorizační branou, který měl za cíl zpřístupnit kromě sdíleného fondu Národní digitální knihovny (NDK) rovněž vlastní fond MZK a částečně ulevit přetíženému přístupu přes NK ČR.

Přístupový bod z MZK nebyl ovšem tak využívaný, jak jsme čekali. Celková návštěvnost digitálních fondů MZK proti stejnému období loňského roku vzrostla totiž jen o 119 %. Jeden z důvodů připisujeme i tomu, že NK ČR měla po omezenou dobu méně přísné podmínky pro přístup do Národní digitální knihovny pro studenty VŠ, takže uživatelé si z pochopitelných důvodů vybrali cestu, která jim umožnila dostat se k dokumentům jednodušeji. Přístupový bod přes NK ČR byl navíc zpřístupněn jako první. Uživatelé se jej tak pravděpodobně naučili používat a do budoucna nejspíše neměli důvod své rozhodnutí změnit. Další nezanedbatelný faktor ovlivňující návštěvnost Národní digitální knihovny pro studenty VŠ (bez ohledu na přístupový bod) byl fakt, že nebyla indexována Googlem, což znamená, že uživatel nenašel odkazy vedoucí do této digitální knihovny přes vyhledávání v Googlu, který se v předchozím výzkumu Digitální knihovny ukázal jako hlavní zdroj návštěvnosti.[4]

Mimo fakt, že vzdálený přístup k dílům obvykle nedostupným mimo budovu knihovny udělal radost našim čtenářům, se zde ukázala unikátní příležitost pozorovat jejich chování v prostředí, kde se mohou pohybovat zcela volně a navíc v klidu domova, kde mají čas se skutečně do dokumentů začíst a nerušeně procházet obsah. Pro nás jakožto knihovníky to jsou cenné informace, které nám mohou poodhalit, o co čtenáři mají opravdu zájem, a to zohlednit při plánování a úpravě strategie digitalizace.

Co jsme se dozvěděli?

Čtenáři za tři týdny od 24. 03 do 14. 04. 2020 navštívili 22 921 titulů, což je přes 10 % všech titulů v DK. Čtenáři projevili zájem o široké spektrum děl a rádi si digitální knihovnou brouzdali – 64,05 % ze všech monografií navštívil jenom jeden čtenář. Do budoucna by mohlo být také zajímavé sledovat, kolik stránek z kterého titulu si čtenáři prohlíželi. Není překvapivé, že jako nejpopulárnějšími typy dokumentů se ukázaly monografie, které tvořily 82,8 % všech navštívených dokumentů. Mezi nejnavštěvovanější monografie patřily Základy Histologie, Psychopatologie pro pomáhající profese, Psychodiagnostika dětí a dospívajících nebo Pedagogický slovník. Tento výběr naznačuje, že se vysokoškolský Kramerius neminul účinkem – opravdu pomohl studentům získat přístup k informacím, o které byli ochuzeni bez možnosti půjčit si odbornou literaturu. Čtenáři také hodně vyhledávali periodika, která tvořila 16,7 % navštívených dokumentů. Jako tři nejpopulárnější tituly se ukázaly Lidové noviny (158 návštěv), Rudé právo a Národní listy. Ve srovnání s monografiemi lidé projevili zájem také o starší ročníky – právě nejnavštěvovanější periodika (ta, které měla víc než 10 návštěv), byla z větší míry autorsky volná. Co se týče statusu autorských práv, ukázalo se, že uživatelé navštívili 86.4 % autorsky chráněných titulů, přičemž valnou většinu z tohoto čísla tvořily monografie.

Když se podíváme na obsah navštívených monografií, je jasné, že klíčová skupina uživatelů je spíše humanitně zaměřená. Nejvýše se umístily tituly týkající se pedagogiky a psychologie, medicíny, ekonomiky a managementu a historie. O problémech současné doby vypovídá relativně velké množství titulů, které se dle oborového třídění řadí pod kategorii hygiena. Pro budoucí výzkum by bylo jistě zajímavé srovnat tyto výsledky s oborovou strukturou fyzických výpůjček a vytvořit si tak typický profil online čtenáře oproti uživateli fyzické knihovny.

Během nouzového stavu vyšlo najevo, že digitální knihovny dokáží v omezené míře nahradit některé tradiční knihovnické služby. Samozřejmě jen stěží nahradí komunitní funkci knihoven, ale jako informační infrastruktura na sebe v době nouze dokázaly převzít odpovědnost a poskytnout svým čtenářům informace potřebné ke vzdělávání i ke zkvalitnění volného času. Knihovny se v posledních letech snaží vylepšovat svoje online služby a pandemie tento trend jen podpořila. Díky tomu, že Digitální knihovna MZK byla nucena ze dne na den suplovat fyzické služby knihovny, vývoj Krameria se podstatně urychlil. Digitální knihovny učinily velký skok vpřed nejen po technické stránce, ale i z hlediska propagace a PR – zviditelnily se v očích čtenářů, kteří doslova přes noc ztratili přístup k informacím, na které byli doposud zvyklí. V neposlední řadě i samotní knihovníci mají možnost získat další cenná vodítka, co čtenáře zajímá a kam mohou knihovny dále směřovat.

Literatura:

Autorský zákon (zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, se zapracováním všech změn k 1. 7. 2017). Autorské právo. Informace pro knihovny [online]. [cit.2020-05-29]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/autorske-pravo

IFLA. IFLA Statement on Open Access to Scholarly Literature and Research Documentation  [online]. 2016 [cit.2020-05-29]. Dostupné z: https://www.ifla.org/publications/ifla-statement-on-open-access-to-scholarly-literature-and-research-documentation

INDRÁK, Michal a POKORNÁ, Lenka. Analysis of digital transformation of services in a research library. Global Knowledge, Memory and Communication [online]. 2020 [cit.2020-05-29]. Dostupné z: https://doi.org/10.1108/GKMC-09-2019-0118

LIBER. LIBER statement: Europe must take urgent copyright law action to support distance learning & research during the Coronavirus pandemic [online]. 2020 [cit.2020-05-29]. Dostupné z: https://libereurope.eu/wp-content/uploads/2020/04/LIBER-Statement-Copyright-Coronavirus-2020.pdf

MATUŠÍK, Zdeněk. PRÁVNÍ HLÍDKA: Nový autorský zákon a knihovny. Čtenář: měsíčník pro knihovny [online]. 2011, roč. 63, 7/8. [cit.2020-05-29]. Dostupné z: https://www.svkkl.cz/en/ctenar/clanek/102

RICHTER, Vít. Novela autorského zákona a možnosti nových služeb knihoven v digitálním prostředí. Knihovna plus [online]. Mimořádné číslo 2017 [cit.2020-05-29]. Dostupné z:

https://knihovnaplus.nkp.cz/archiv/mimoradne-cislo-2017/informace-a-konference/novela-autorskeho-zakona-a-moznosti-novych-sluzeb-knihoven-v-digitalnim-prostredi

Poznámky:

[1] IFLA. IFLA Statement on Open Access to Scholarly Literature and Research Documentation.  2016. Dostupné z: https://www.ifla.org/publications/ifla-statement-on-open-access-to-scholarly-literature-and-research-documentation

[2] LIBER. LIBER statement: Europe must take urgent copyright law action to support distance learning & research during the Coronavirus pandemic. 2020.  Dostupné z: https://libereurope.eu/wp-content/uploads/2020/04/LIBER-Statement-Copyright-Coronavirus-2020.pdf

[3] Autorský zákon (zákon č. 121/2000 Sb.) 2017. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/legislativa/01_LegPod/autorske-pravo

[4] INDRÁK, Michal a POKORNÁ, Lenka. Analysis of digital transformation of services in a research library.  Global Knowledge, Memory and Communication. 2020. Dostupné z: https://doi.org/10.1108/GKMC-09-2019-0118