Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
Tradice veřejného čtenářství v Boskovicích je stará více než 150 let a sahá stejně tak jako v řadě jiných obcí a měst do doby národního obrození. O tom, jak pohnutá byla situace v revolučních letech 1848-1849 a co předcházelo národnostnímu probuzení v Boskovicích, vypovídá například založení místní národní gardy v roce 1848. Iniciátory vzniku a mecenáši byla boskovická vrchnost a židovská obec. Vše svědčí o tom, že cílem národní gardy nebyl revoluční boj, ale ochrana majetku vrchnosti a Židů, kteří v počtu cca 2000 vesměs německy mluvících lidí představovali třetinu obyvatelstva celých Boskovic. Činnost gardy se podle zachovaných dokumentů soustřeďovala na popíjení gardistů v hospodách a obtěžování obyvatelstva. Když městské vedení odhlasovalo dotaci národní gardě ve výši 2800 zlatých, sepsali obyvatelé písemnou stížnost, jejíž text končí: „Při tomto svévolném zasahování gardy do práv každého jednotlivce nechceme raději žádnou národní gardu nežli takový útvar.“ A tak národní čest Boskovic zachraňují místní vlastenci, kteří se scházeli ke čtení denních listů a knih ve „farní kaplance“ u p. Libora Scholze, který se tak v Boskovicích stává prvním nezdolným a vytrvalým buditelem, od něhož vzešel návrh na založení prvního českého čtenářského spolku ve městě.
Dne 1. listopadu 1863 se konala ustavující schůze spolku Velen a to v „slovanské čítárni boskovické“, která byla umístěna v domě Františka Kučery na náměstí (dnes řeznictví Steinhauser). Stanovy spolku obsahují 28 paragrafů a hned v prvním se uvádí: „Účel spolku jest čtení, hovor a zábava společenská.“ Za předsedu tohoto čtenářského spolku zvolilo 87 přítomných členů boskovického rodáka, pedagoga a mecenáše Petra Bílku. V článku „Zásluhy Petra Bílky“, jehož autorem je Bedřich Šponer se můžeme dočíst: „Před rokem 1860 bylo naše město v ohledu národním úplně neuvědomělé. Obecní představitelstvo úřadovalo německy, zámožnější občané posílali své syny do Moravské Třebové, aby se naučili německy; kdo si připomene, že i v jediné tehdejší škole v Boskovicích všechna péče směřovala k tomu, aby mládež se naučila německy, a kdo porovná stav školství a národního života v letech devadesátých minulého století, užasne nad obratem, který se tu stal. A kdo vykonal onu přeměnu? Bílka to byl, který své rodné město z germánské a duševní poroby vytrhl a k životu národnímu probudil.“ V této době měl spolek 102 členů, z toho 9 členů výboru. Funkcionáři vykonávali své spolkové povinnosti bezplatně. Knihovna vlastnila 75 svazků a 16 časopisů. Knižní přírůstky vznikaly hlavně dary čestných nebo řádných členů.
Spolek vyvíjel bohatou doprovodnou činnost a stal se centrem veškerého kulturního dění v Boskovicích. Organizoval ochotnické divadlo, sborový zpěv, koncerty, plesy a akademie. Z tohoto důvodu změnil již v roce 1866 svůj název na „Čtenářský a zpěvácký spolek slovanský Velen v Boskovicích“. V roce 1881 spolek Velen přesídlil do „Panského domu“ (dnešní Záložna). Předpokládáme, že to bylo společně se spolkovou knihovnou. Písemné důkazy o tom však nemáme. V posledním desetiletí 19. století spolek Velen skomírá. V té době však vzniká řada nových spolků, v Boskovicích bychom jich napočítali dvanáct. V jejich vedení jsou nejednou bývalí členové „Velenu“, jenž byl úředně vymazán ze spolkového katastru OÚ Boskovice až roku 1926.
Za dosud blíže neobjasněných okolností vzniká r. 1890 nový spolek Obecná knihovna v Boskovicích. Jaroslav Bránský ve své knize „150 let veřejné knihovny v Boskovicích“ uvádí: „Původně jsem se domníval, že Obecná knihovna vznikla vplynutím původní knihovny Velenu do nového spolku hned roku 1891. Ale ve fondu dnešní Městské knihovny v Boskovicích je výtisk povídek Václava Beneše Třebízského „Z různých dob“, který vyšel roku 1895 a ve kterém je na titulní straně razítko „ČTEN. PĚV. OCHOTNICKÝ SPOLEK VELEN v BOSKOVICÍCH“. Knihovna „Velenu“ tedy existovala ještě roku 1895, i když vedle ní od roku 1891 existovala Obecná knihovna. Dnes nelze říci, kdy se obě knihovny sloučily pod hlavičkou Obecné knihovny.“ Knihovní řád datovaný 17. února 1891, se dosud zachoval ve fondu dnešní městské knihovny. Podle Knihovního řádu Obecné knihovny ze 17. února 1891, kde je podepsán „Výbor“, se knihy půjčovaly každou neděli od 11 do 12 hodin v místnostech spolkových. Obecná knihovna zřejmě sídlila v Panském domě na náměstí, kde převzala knihovnu „Velenu“. Podle pramenů z roku 1904 měla knihovna v tomto období 1.200 svazků a spolu se školou se starala o výchovu a vzdělání.
Tolik z nejstarší spolkové historie veřejného čtenářství v Boskovicích. Článek je zpracován s použitím poznatků boskovického pedagoga a spisovatele Jaroslava Bránského.
Literatura:
Bránský, Jaroslav. 150 let veřejné knihovny v Boskovicích. Boskovice : Městská knihovna Boskovice, 2013. 112 s.