Model multimediální knihovny pro děti a mládež

Článek stručně shrnuje přednášku v rámci stejnojmenného odborného semináře, jenž proběhl ve dnech 3.–4. listopadu 2010 v Městské knihovně v Pelhřimově. Jelikož jde o zestručněný text, poznámky v závorkách odkazují na konkrétní kapitoly plného textu zdrojového dokumentu, jenž byl podkladem pro přednášku a jehož plný text je k nalezení v použité literatuře na konci článku. Je také záměrně napsán tak, aby umožňoval i současné sledování multimediální prezentace, která doplňovala původní přednášku. Prezentace je rozdělena do 3 částí: Prezentace 1/3, Prezentace 2/3 a Prezentace 3/3. Přecházení mezi jednotlivými slidy v rámci dané části značí v textu ikonka šipky: ►.

►Prezentace 1/3

Seminář s názvem Model multimediální knihovny pro děti a možnost přednést zde svůj příspěvek na stejnojmenné téma, kterým jsem se zabývala také v rámci své bakalářské práce, považuji za velkou čest a příležitost podělit se o poznatky, jež jsem získala při studiu odborných textů a podkladů. Práce samotná pojednává o novém trendu multimediálních knihoven pro děti a mládež, které jsou založeny na vývoji informačních a komunikačních technologií a které tento vývoj reflektují právě personalizací svých služeb a jejich přizpůsobením potřebám a požadavkům současné mladé generace. Dále také přináší poznatky a zkušenosti čerpané z iniciativ a konceptů v zahraničních knihovnách, jež tento trend už úspěšně aplikovaly. Snaží se popsat nejdůležitější zásady a doporučení při návrhu či tvorbě multimediální knihovny pro děti a mládež a zároveň aplikovat dobré tipy příkladů jak ze zahraničí, tak i z českých knihoven. Součástí přednášky i tohoto článku je také ještě navíc část zabývající se sociálními médii, konkrétně online aplikacemi sociálních sítí typu Facebook, a způsobem jejich využití v knihovnách. ►

Nyní však ještě zpět k tématu z názvu a tomu, co si lze představit pod pojmem multimediální knihovna. Dříve by se možná lidem vybavil v souvislosti s tímto pojmem jednoduše ekvivalent zvukové knihovny. Dnes, díky vědecko-technickému pokroku, pro nás tato multimedialita znamená mnohem širší repertoár nástrojů, způsobů a možností, jak poznávat, reprezentovat a vidět okolní svět. Knihovny jako brány k poznání by měly tento pokrok náležitě reflektovat a právě ona multimedialita prostředí, v němž se nacházejí, jim ukazuje směr, kterým se musí vydat, aby nezůstávaly během vývoje pozadu. Co se týče segmentu dětí a mládeže, zde by se měla změna týkat nejen veřejných knihoven, respektive příslušných oddělení, ale také školních knihoven. Tyto se, s ohledem na současné prostředí, musí transformovat do multimediálních center, které staví na zálibě mladé generace v médiích a informačních a komunikačních technologií.

Vzhledem ke stále stoupajícím požadavkům trhu práce na informační dovednosti a zkušenosti pracovníků v oblasti informačních a komunikačních technologií je nutností na takové požadavky mladé lidi připravit co nejlépe. Zavedení tohoto typu techniky do knihoven má za cíl seznamovat s nimi děti již od útlého věku, aby z nich mohli růst žáci a studenti, kteří budou sebevědomými tvůrci i uživateli informací, s širokým rozhledem a schopnostmi efektivně studovat, hledat informace za účelem rozšíření a zvýšení svých znalostí, vyjádřit i ocenit kreativitu svou i ostatních, a to vše prostřednictvím široké škály médií a zdrojů, kterou jim poskytne knihovna. ►

Pro uplatnění v oblasti knihoven je v různých zemích význam multimediality chápán poněkud odlišně a liší se také termíny. Pro účely semináře i tohoto článku zde zmíním jen ty nejzajímavější příklady ze zemí jako je Dánsko, USA, Řecko, Německo, Polsko a nebude chybět i jakési srovnání s Českem. (Kompletní sada příkladů včetně podrobnějších informací viz kap. 4)►

V 60. a 70. letech začaly vznikat první knihovny typu media centre v USA a poté se tento trend šířil i do dalších anglicky mluvících zemí. Vznikaly zejména v souvislosti s propagací aktivních metod studia. ► Vybraným zástupcem takových media centres je Public Library of Charlotte & Mecklenburg County, jejíž dětské oddělení se vedení rozhodlo po sto letech zavřít a přesunout do nových prostor. ImaginOn: The Joe & Joan Martin Center, je samostatným střediskem, které spojuje jak knihovnu pro děti a mládež, tak dětské divadlo, středisko mládeže The Loft, technickou centrálu Time Warner Cable Tech Central, Studio-i (tato dvě místa tvoří multimediální a interaktivní zázemí celé knihovny), ale i vlastní virtuální svět určený teenagerům, Teen Second Life. (Více informací viz kap. 4.4) ►

Co se týče České republiky, multimediální knihovna je podle České terminologické databáze knihovnictví a informační vědy „knihovna s fondem multimediálních dokumentů“. ► ►

V Dánsku zase operují spíše s pojmem interaktivní knihovna. ► Při pokusu o definování tohoto pojmu se lze opřít o význam, v jakém jej použili v projektu The Children´s Interactive Library. ► Tento inovativní výzkum a interdisciplinární projekt byl iniciován ústřední knihovnou Århus Kommunes Biblioteker a proběhl v letech 2004 až 2006. Byl zaměřen hlavně na dvě největší otázky a témata týkající se dětské knihovny budoucnosti – nové řešení prostoru a inovativní a poutavé způsoby komunikace. Během dvou let trvání projektu bylo vyvinuto 6 interaktivních konceptů určených pro instalaci, dva z nich jsou již pevnou součástí knihovny jako fungující prototypy. ►(Následující video v prezentaci stručně informuje o projektu a představuje jednotlivě všech 6 konceptů. Pro bližší informace o celém projektu a knihovně čtěte kap. 4.3)►►►►

Dalším příkladem různosti pojetí inovací v knihovnách pro děti a mládež jsou polské mediatéky. Určitým vysvětlením rozdílu v terminologii například v porovnání s předešlým Dánskem může být to, že zatímco v Dánsku jde o projekt opírající se především o výpočetní techniku a informační technologie na vysoké úrovni, v Polsku jsou sice tyto rovněž zastoupeny, ale důraz je kladen spíše na personalizaci služeb čtenářům a pozitivní přístup k nim. ► Jako příklady byly vybrány knihovny Planeta 11 z Olsztyna a Nautilus z Varšavy►, které se obě vyznačují zejména atraktivním prostorem pro trávení času se snadným přístupem k fondu, místy pro odpočinek, zábavu i studium, ale také určitými specifičnostmi, co se týče stavění a struktury fondu. (Více informací viz kap. 4.5) ►

Tolik jenom stručně k různorodým pohledům na inovativní trendy v oblasti knihoven pro děti a mládež. (Více k terminologii viz kap. 2)

►Prezentace 2/3

Na základě předešlých příkladů by se již dalo vytvořit si o tomto pojmu určitou představu. Třeba takovou, že multimediální knihovna bude pravděpodobně uživatelsky přívětivé zařízení disponující novými technologiemi, výpočetní technikou, službami na vysoké úrovni a ochotným personálem, jež je svou podstatou určená především mladým lidem od 11 let výše. Pokud pokročíme v této představě dál, můžeme přejít k modelování nějakého konceptu. ►

Před jakýmkoliv návrhem knihovny či jejího oddělení, je ale nejdůležitější si ujasnit a uvědomit, jaké jsou hlavní faktory, které ovlivňují úspěšnost konečného výsledku. Jsou to:

• prostor,
• interiér,
• technické vybavení,
• služby,
• struktura knihovního fondu,
• osobnost knihovníka.

► Co se týče prostorového řešení multimediální knihovny, to by mělo odpovídat jak architektonickým zásadám reflektujícím knihovní služby, tak potřebám jejích uživatelů. ►Samozřejmě, existují určité minimální požadavky, bez kterých se žádná knihovna neobejde, v širším pohledu jsou pak často k těmto nezbytnostem přidávány ještě další různě členité prostory k činnosti individuálního i skupinového charakteru. ► Existuje několik příruček a manuálů věnujících se prostorové problematice zařízení disponujících multimediálním fondem a nejčastěji tyto zdroje pojednávají o přerodu školní knihovny v mediální centrum, ► což je vcelku pochopitelné, vezme-li se v úvahu, že pokud by multimediální knihovna měla sloužit dětem a mládeži od 11 let výše, v tomto věku je jim nejblíže školní knihovna v rámci základní školy. ► (Více podrobností o jednotlivých schématech viz kap. 3.1)

Další nezbytnou kapitolou v modelování multimediální knihovny je interiér. ►Vnitřní vybavení a design hraje důležitou roli v tom, jak se v takovém místě bude mladý uživatel cítit. Cílem je samozřejmě to, aby se zde uživatelé cítili příjemně, rádi si knihy nejen půjčovali, ale i četli, aby zde měli možnost také relaxovat, vyhledávat v klidu informace, anebo i sdělovat svoje poznatky přátelům. Pro účely navrhování interiéru nelze nezmínit vhodný výběr barev ► a celkový design místnosti. ► Rozhodně je třeba zamyslet se a brát v potaz strukturu, charakter a hlavně potřeby uživatelů. ► Pro to, aby byla knihovna „kompatibilní“ s dětskými představami, by bylo optimální, aby zde byla ponechána či přímo vytvořena místa, kde by se děti mohly s knihou schovat. Při hledání dobrých nápadů a řešení se již lze inspirovat jak v tuzemsku, ► tak i v zahraničí. ► ►Není špatné si rovněž uvědomit, že knihovna by si měla své čtenáře nejen vydržovat, ale především i lákat. Za zmínku tak stojí nápadité inovace týkající se přímo vstupních vchodů. ►

Co se týče dispozičního řešení, i dobře stavebně uspořádaný prostor může být částečně negativizován nevhodně zvoleným nábytkem, materiálem a vybavením. Především je tedy třeba vnímat prostor celkově. Je pochopitelné, že do dětské knihovny se nehodí těžké a masivní stoly. Lepší volbou jsou lehké a mobilní židle a stolky, které se dají i sestavovat do různých tvarů. Dnes jsou ovšem ale prosazovány i alternativní způsoby sezení – polohy v polosedě a polostoje s podpěrou. V případě dětí je pravděpodobné, že dají přednost raději nějaké matraci, pohovce či koberci, ► před sezením s knihou u stolu, zvlášť pokud je onen předmět navíc zajímavý na pohled svou konstrukcí, barvou nebo tvarem.► Také výběr knih a četbu samotnou lze dětem oživit, a to i mnohem méně nákladným způsobem, než je instalace drahé interaktivní podlahy.► Nakonec nelze opomenout též relaxační prostory, jež jsou stejně důležité jako prostory studijní, pracovní apod. ►►(Více informací k interiéru, možnostem rozvržení plochy a dispozičnímu řešení viz kap. 3.2-3.4)

V pořadí třetí hlavní faktor je technické vybavení.► Aby knihovna mohla užívat jméno multimediální, musí kromě svého tradičního fondu samozřejmě nabízet i média. ►A to v co nejširší škále. Nejde pouze o jiné typy nosičů než je klasická kniha, ale také o výpočetní techniku, počítačové programy, audiovizuální zařízení a další vybavení s médii související.►

Výsledkem interakce s literaturou na různých druzích médií jsou uživatelovy myšlenky a produkty jeho představivosti, které může díky vybavení a prostředkům poskytovaným multimediální knihovnou kreativně vyjádřit.

Hodnocení a výběr prostředků a konkrétního vybavení je již klíčovou funkcí knihovníků. Musí zvážit specifika oblastí jednotlivých oborů, jejichž zdroji chce knihovna disponovat, rozmanitost uživatelů, počet terminálů, aktuálnost a relevanci zdrojů, ale také přístup k nim i mimo knihovnu. (Více informací k technickým náležitostem, struktuře a hodnocení mediálního fondu viz kap. 3.5)

Sumarizujícím výtahem důležitých myšlenek a faktů ze tří oblastí modelu multimediální knihovny pro děti a mládež, jimž byly prostor, interiér a technické vybavení, byla v podstatě shrnuta i majoritní část bakalářské práce.

►Prezentace 3/3

Schéma hlavních komponent modelu však obsahuje ještě dva další okruhy. Jsou jimi služby a lidský faktor v podobě samotné osoby knihovníka.

Tyto dva důležité články ale nebudu podávat v takové formě, jako tři předcházející. Prvním důvodem je to, že následující informace již nejsou součástí zdrojové bakalářské práce, nýbrž magisterské diplomové, kterou v současné době zpracovávám. A druhým důvodem pak fakt, že mám v úmyslu jimi volně navázat na téma sociálních médií a významu jejich použití v knihovnách se zaměřením opět na mladší věkový segment.

Služby knihoven dnes představují poměrně širokou oblast, kterou není třeba představovat. V historii jejich rozvoje je významným mezníkem automatizace knihovních procesů. Díky ní bylo možno služby rozšířit, interní procesy optimalizovat a opět vyjít o krok vstříc čtenářům, z nichž se pomalu vyvinuli uživatelé. Za další významný fakt lze pokládat rozvoj internetu jako globální komunikační sítě, která knihovnám nabídla další příležitosti k rozvoji. Je třeba vnímat současné trendy, uvědomit si pokrok, který ukazuje, ač to ještě spoustě z nás nedochází (nebo nechce dojít), že komunikace a interakce lidí se pomalu, ale jistě přesouvá na web, pokud tam již z velké části není úplně. Tento přesun je třeba chápat ne jenom tak, že jde o odlidštění mezilidské komunikace, ztrátu vazeb, kontaktů apod., nýbrž i jako formu, která umožňuje pohodlnějším způsobem získat informace, provádět rozmanité úkony bez nutnosti návštěvy konkrétní fyzické instituce, což se může někomu zdát jako vrchol lenosti, ale na druhou stranu jde o příjemné a mnohdy velmi užitečné a vítané ulehčení řešení problémů s cestováním, dopravou, vzdáleností.

Z fyzických čtenářů z dob před automatizací a internetizací se stali již dávno uživatelé. A stejně jako se čtenáři museli naučit přijmout a využívat výhody automatizace své knihovny, je teď řada právě na knihovnách, aby se zase přiučily něco od nich. V prvé řadě je třeba se uživatelům do jisté míry přizpůsobit, naslouchat jejich potřebám, požadavkům, přáním. Ne že by tohle knihovny nedělaly, ale sledovat dnešní trendy často znamená jít tam, kde jsou uživatelé, dělat to, co žádají a využívají a zvládat vše tak, jak to oceňují.

V naznačené souvislosti lze hovořit o webové prezentaci knihoven. Po přidání současných populárních trendů nám z takto složené rovnice vypadnou sociální média, jako příklad aktuálních internetových a sociálních zájmů společnosti. ►►

Pro sociální média (dále jen SM) existuje mnoho definicí, terminologie stále ještě není ustálená. To naznačuje na svém blogu i Ray Schiel (http://www.globalsocialmedianetwork.com), který uvádí různé formulace příslušníků komunity, jež se těmito médii zabývá. Definice SM podle Scotta Krinskyho je jednou z těch nejsrozumitelnějších. Říká, že „SM jsou jinak zacílená než tradiční média. Stojí na interakci mezi lidmi. Klíčovým elementem je zpětná vazba od publika, a je formou komentářů, editování originálního textu nebo obsahu“(2). Mezi typické představitele patří online sociální sítě, blogy nebo wikis.

Já osobně SM považuji v kontextu semináře za zejména jeden z kanálů, jímž může knihovna komunikovat se svými uživateli. ►Je faktem, že v poslední době byl zaznamenán velký boom sociálních sítí [4], resp. online aplikací sociálních sítí, angl. social network sites. ► Opět jedna z desítek definic tohoto pojmu pochází od americké socioložky Danah Boyd (http://www.danah.org/), výzkumné pracovnice Microsoft Research New England a členky Berkmanova centra pro Internet a společnost při Harvardově univerzitě, která se problematikou sociálních médií zabývá opravdu do hloubky. Boyd prosazuje právě název social network sites, za kterým vidí takové „webové služby, které umožňují jednotlivcům vytvářet veřejné nebo poloveřejné profily v ohraničeném systému, členit seznamy uživatelů, se kterými jsou ve spojení, vidět a procházet také seznamy jiných uživatelů v rámci systému“ (3).

Boomu a slávy online sociálních sítí si lidé tak nějak více všimli, až s příchodem Facebooku (http://www.facebook.com/). Samozřejmě tu ale byly i před ním. Populární stránkou u nás byli třeba Lidé.cz (http://www.lide.cz/) nebo Líbímseti.cz (http://libimseti.cz/), či Spolužáci.cz (http://www.spoluzaci.cz/), ale Facebook se stal najednou typickým příkladem pojmu sociální síť a všechny ostatní, dá se říct, doslova převálcoval. ►Jeho expanzi ilustrovanou rozdílem situace v oblasti pokrytí světa sociálními sítěmi v roce 2009 a 2010 názorně ukazují mapky v prezentaci. ►►Jeho pokrytí naznačuje, že vládne ve Spojených státech, Evropě, Africe, Skandinávii, ale i Indii a Austrálii. Velký podíl mají také i další SM jako například sociální síť Orkut (http://www.orkut.com/) v Brazílii, V Kontakte (http://vkontakte.ru/) v Rusku nebo QQ (http://www.qq.co.za/) v Číně. ►

Příběh Facebooku samotného je velmi zajímavý. Na počátku byl nápad harvardského studenta Marka Zuckerberga v roce 2003 umožnit studentům univerzity komunikaci, poznávání, sdílení, vztahy a vazby přes internet. Na konci pak sociální síť o současném celkovém počtu 500 milionů uživatelů v 27 zemích světa. Atraktivitu jeho historie potvrzuje i záměr režiséra Davida Finchera natočit celovečerní film podávající svědectví o okolnostech jeho vzniku a expanze, jehož výsledkem je titul The Social Network (http://www.csfd.cz/film/262711-the-social-network/), který vešel do kin letos v říjnu. Proč je Facebook tak populární má tedy mnoho důvodů. Jedním z nich je sdílení informací mezi přáteli, známými, ale i institucemi, firmami a jejich zákazníky v reálném čase.

Jak fenomén dorazil do České republiky, postupně se z něj stávala masová záležitost i zde. Novou marketingovou příležitost brzy využily firmy, instituce, sdružení a nejrůznější zájmové a jiné skupiny, jako další ze způsobů jak oslovit své zákazníky, klienty, stejně smýšlející občany, členy apod. Tohoto trendu si vcelku rychle všimly i české knihovny a nastal jakýsi „knihovnický boom“ hromadné registrace na Facebook. Této aktivity jsem si nemohla nevšimnout a brzy jsem se o prezentaci knihoven na této sociální síti začala zajímat.

Zprvu jsem celou situaci hodnotila kladně, jelikož zastávám názor, že by knihovny neměly ustrnout v pozici sebevědomých strážců lidského poznání, majestátně stojících na čestném místě v centru města a kteří nepotřebují inovaci svých služeb, marketingovou strategii či reklamní politiku, protože jestli přece lidi chtějí něco vědět, přijdou sami... Ovšem při zevrubném průzkumu webových prezentací obecně a facebookových profilů knihoven jsem došla k názoru, že mě jako uživatele příliš neoslovily. Začala jsem nad důvody a možnostmi řešení této situace přemýšlet, což mělo za následek vznik záměru zpracovat toto téma v magisterské diplomové práci.

Práce nese prozatím stále ještě pracovní název Model využití sociálních médií v knihovnách – nové cesty k mladým uživatelům. Obsahem je vytvoření modelového profilu knihovny zaměřeného na segment dětí a mládeže, jehož funkčnost, potenciál, význam a dopady vůbec budou následně ověřeny v praxi.

K reálnému testu jsem si vybrala knihovnu v místě svého studia, což je Knihovna Petra Bezruče v Opavě, a vytvořila jí na Facebooku neoficiální profil zaměřený především na její uživatele z řad dětí a mládeže. Cílem je vytvořený profil využívat co možná nejlepším způsobem, který nabízí jeho potenciál, ale zároveň simulovat jeho provoz a údržbu takovým způsobem, jakým by jej při dobré vůli byl schopen udržovat kterýkoliv knihovník/ice.

Naskýtá se zde drobná otázka, proč zrovna Facebook, když jsou i jiné sociální sítě, navíc českého původu, a také asi proč duplicitní profil speciálně pro děti a mládež? Odpověď je jednoduchá: děti a mládež jsou novým médiím více nakloněny, snadněji a rychleji reagují jak na změny, tak na učení se novým věcem, ale zároveň jsou také nejzranitelnější. ►A jako uživatelé Facebooku, který je v současnosti největší online sociální sítí dostupnou v českém jazyce, tvoří hned druhou nejpočetnější skupinu. Neposledním z důvodů je pak navíc jednoduše fakt, že práce na profilu takto zaměřeném, představuje i pro jeho „údržbáře“ mnohem více zábavy a možností, jak jej využít.

Při rozhovorech s pracovníky knihoven na téma prezentace knihovny na sociálních sítích nejčastěji zaznívaly věty typu: „Nemáme na vymýšlení statusů a obhospodařování profilu čas.“ nebo „Na Facebooku profil máme, ale interakce ze strany čtenářů je minimální.“

Hlavní otázky, jaké jsem si při tvorbě profilu na základě získaných informací tedy položila, byly následující:

Jakým způsobem navrhnout práci s ním, aby nezabírala příliš mnoho času?

Jaký druh informací prostřednictvím profilu ventilovat?

Dle mého názoru, je problém v tom, že online sociální sítě často nejsou správně pracovníky pochopeny a tedy ani využívány tím způsobem, jakým vůbec vznikly a jaký je vlastně jejich principem. Tento způsob je sběr, síťování a sdílení informací. ►

Knihovna nemusí nutně vytvářet nějaký obsah jenom proto, aby její profil nezůstal prázdný. Stačí udělat jednorázovou rešerši, vybrat a nashromáždit informační zdroje a ty jen pak sledovat a sbírat z nich informace, které jsou vyhodnoceny z hlediska zaměření, zájmů, věku uživatelů za zajímavé. Tyto informace poté jednoduše nasdílí do svého profilu. Tímto způsobem se dané informace mohou šířit nejen komunitou uživatelů, ale také dalších účastníků Facebooku, tedy třeba potencionálních nových uživatelů knihovny. Když si totiž někdo oblíbí nějaký status, okomentuje ho nebo napíše něco na zeď knihovny, objeví se to v News feed (výpis aktualizací profilu přátel) všem jeho přátelům a informace o knihovně, jejích akcích nebo knihách obecně se tak může šířit napříč celou komunitou nezávisle na tom, kdo je čtenářem dané knihovny a kdo ne.

Tolik tedy k první otázce. Co se týče náplně testovacího profilu, dle svého uvážení jsem stanovila 4 hlavní témata, o kterých by měl profil informovat. ►Jednou z oblastí jsou informace o událostech a pozvánkách na nejrůznější akce. Tady jsem vycházela z toho, že pro knihovnu jde o informační kanál a tedy způsob jakým informovat o svých vlastních akcích, nebo například o akcích města, událostech a eventech zaměřeným či vyhovujícím zvolené věkové skupině.

Dalším tématem je zábava, jíž jsou myšleny nejrůznější odkazy na stránky zábavného charakteru, vtipná videa, ale také například odkazy na komiksy online, omalovánky, kreativní programy pro tvorbu videí a dalších produktů, které kromě zábavy navíc i nějakým způsobem rozvíjí uživatelovy dovednosti a znalosti informačních a komunikačních technologií.

Knižní tipy jsou zase oblastí, která umožňuje zveřejňovat třeba i denně nějaký knižní tip na publikaci z fondu příslušné knihovny, která stojí za přečtení. Tímto způsobem se dají uvádět také různé knižní sady (10 knih o princeznách, 10 knih o zvířátkách, 10 nejlepších hororů apod.), tematické výběry (sci-fi, literatura o koních, fantasy, detektivky, dobrodružné knihy, pohádky atd.), tipy na čtení na dovolenou, tipy na vánoční dárky apod.

Jako poslední oblast jsem zvolila téma e-bezpečí z toho důvodu, že v digitálním věku se internet stal samozřejmostí, ale stále jsou zde témata, jako je ochrana osobních údajů, trvalost informací na internetu, kyberšikana a další, která by tímto kanálem mohla být směrována právě k jejich nejčastějším aktérům – mladým uživatelům internetu.

Všechny 4 tematické oblasti jsou zpracovány formou odkazů s popisky a náhledy stránek do jednotlivých poznámek, které jsou zveřejněné v záhlaví profilu. Během zveřejňování jednotlivých statusů je pak na tyto poznámky podle možností odkazováno. Pokud by někoho zajímalo, jak tento testovací profil vypadá, lze jej vyhledat podle názvu Děti a mládež KPBO.

Na závěr je třeba ještě zmínit přístup k tvorbě takového profilu, jeho obsahu a formě. Na semináři v Pelhřimově byly v rámci diskuse slyšet velmi zajímavé teorie a názory týkající se oblasti SM. Nejvíce mne zaujal názor, že by tyto stránky a webovou prezentaci knihovny vůbec měla spravovat jedna osoba na plný úvazek. S tímto názorem mohu plně souhlasit, stejně jako s podotknutím, že by nebylo od věci také pro komunikaci s určitými segmenty uživatelů využít někoho právě z jejich středu. Ať už by se jednalo o spolupráci s nějakým nadšeným a ochotným čtenářem, dobrovolníkem nebo zainteresovaným studentem knihovnictví, myslím, že co se týče SM konkrétně, by to byl krok správným směrem.  

POZNÁMKY:

[1] První část prezentace: http://prezi.com/o85gkmo4qhsu/multimedialni-knihovna-pro-deti-a-mladez-1....

[2] Druhá část prezentace: http://prezi.com/gmbj_f_j9zfg/multimedialni-knihovna-pro-deti-a-mladez-2....

[3] Třetí část prezentace: http://prezi.com/xb4jesqne8ef/multimedialni-knihovna-pro-deti-a-mladez-3....

[4] Velmi názornou ukázkou struktury boomu sociálních sítí je infografika na tomto odkaze: http://www.focus.com/images/view/3504/.

ZDROJE:

(1) KONÍČKOVÁ, Lucie. Model multimediální knihovny pro děti a mládež. Opava, 2009. 69 s. Bakalářská práce. Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta. Dostupný z WWW: http://www.slideshare.net/Lutsyphera/model-multimedialni-knihovny-pro-de....

(2) SCHIEL, Ray. The Global Social Media Network / Ray Schiel / Blog [online]. Monday, January 5th, 2009 [cit. 2010-11-16]. 2009 January | The Global Social Media Network - Social Media with a Twist. Dostupné z WWW: <http://www.globalsocialmedianetwork.com/?m=200901>.

(3) BOYD, Danah m.; ELLISON, Nicole B. Social Network Sites : Definition, History, and Scholarship. Journal of Computer-Mediated Communication [online]. 2007, 13, 1, [cit. 2010-11-16]. Dostupný z WWW: <http://jcmc.indiana.edu/vol13/issue1/boyd.ellison.html>.