Síť vědeckých knihoven vznikla před 70 lety

SVOBODOVÁ, Eva a kol. Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové. 24 894 dnů v životě knihovny. Hradec Králové: Studijní a vědecká knihovna, 2019. 310 s. ISBN 978-80-7052-137-3.

Po osvobození nastoupil na Ministerstvo školství, věd a umění Jaroslav Drtina jako přednosta oddělení knihoven a prosadil svou koncepci ustavení samostatných vědeckých knihoven v sídlech vysokých škol. K tradičním knihovnám tohoto typu v Praze, Brně a Olomouci tak přibyly v roce 1949 státní vědecké knihovny v Ostravě, Plzni, Hradci Králové, Českých Budějovicích a Liberci a postátněna byla také Slezská studijní knihovna v Opavě. Pro síť knihoven šlo o významný mezník a z nich jen královéhradecká si jubileum pravidelně připomíná. U příležitosti jejího 25., 40., 50. a 60. výročí zhodnotila svou činnost vydáním sborníku. Zatím co ty dosavadní sborníky měly ráz vzpomínek nebo konferenčních příspěvků, je nová sličná publikace vydaná k 70. výročí připomínaném v roce 2019, poměrně rozsáhlá a zpracovaná početným kolektivem současných i dřívějších pracovníků za vedení paní ředitelky.

Jen třetina sborníku je věnovaná přehledu vývoje a výrazným změnám, spojeným se sídlem nebo technologiemi, včetně několika vzpomínek pamětníků. Nejpodstatnějším mezníkem ve vývoji této kulturní instituce bylo, že se hradeckým podařilo uspět v programu výstavby knihoven a zahájení provozu v roce 2008 v nové, účelově postavené budově se stalo událostí široké knihovnické veřejnosti.

Těžiště sborníku spočívá v popisu služeb knihovny a práci s knihovním fondem. Postupně podle časových dekád se seznamujeme s rozšiřováním působnosti této kulturní a vzdělávací instituce a také s nárůstem fondu a způsobem jeho zpracování. Poměrně rozsáhlá je také dokumentární část příloh, v níž najdeme přetisk základních dokumentů, biografie ředitelů, přehled názvů knihovny, statistické ukazatele, inspirativní přehled projektů od roku 1997 a výběr literatury o knihovně.

Při listování sborníkem jistě zaujme čtenáře podrobný výklad o tom, čeho v jednotlivých úsecích činnosti bylo dosaženo a jak tato činnost měla širší souvislosti, vyplývající ze spolupráce knihoven. To se projevuje nejen na úseku vzdělávací a kulturní činnosti, ve které přichází hradecká knihovna s vlastními kreativními nápady i zpracováním, jak se tato činnost odráží zejména v časopisu U nás, který knihovna vydává od roku 1991. Ale také v práci s knihovním fondem, když se po roce 2000 cílevědomě zaměřila také na e-knihy a od roku 2011 se aktivně zapojila ve spolupráci s regionálními paměťovými institucemi do digitalizace zejména východočeské knižní a časopisecké produkce. Postupné změny v přecházení z tradičního knihovnického zpracování fondů i katalogů v souvislosti se zaváděním nových pravidel a technologií se jistě týkaly i dalších knihoven, v tomto sborníku je snad ojediněle zmapován jejich průběh. Podobně univerzální platnost má hodnocení změn na úsecích zpracování regionální literatury, ať již na úseku katalogizace, bibliografie nebo digitalizace, ve kterých hraje hradecká knihovna organizační roli z pohledu země nebo kraje.

Na rozdíl od podobných jubilejních sborníků je náš pojatý jako kronika, když z podkladů nejen výročních zpráv nebo archiválií dokázal zachytit vnitřní život jednotlivých činností knihovny. Sborník je tak ukázkou, jak se tvůrčí kolektiv pracovníků dovedl vypořádat se zvýšeným zájmem o její služby a zejména v novém tisíciletí se stal příkladem ve využívání všech dostupných zdrojů, jimiž rozšiřuje své knihovnické a informační služby.