Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
Už jste se někdy osobně setkali s ústavním soudcem/soudkyní? Prostřednictvím dalšího dílu Oči Brna takové setkání v průběhu září a části října nabízíme našim čtenářům. Virtuálně přes dotykovou obrazovku či na promítacích plátech se mohou setkat s JUDr. Kateřinou Šimáčkovou a jejími odbornými články, osobně s ní pak mohou 8. října debatovat na uvedení knihy Mužské právo, na jejíž editaci se podílela, nebo na besedě 21. října spolu s významnými ženami českého práva.
Pro nás, pro tvůrce cyklu Oči Brna, to bylo setkání velmi příjemné. Doktorku Šimáčkovou jsme nemuseli dlouho lanařit, nápadem se od začátku nadchla a sama jej posunovala dále. S pochopením přijala i skutečnost, že díl věnovaný její osobě začal kvůli koronaviru o půl roku později. Velmi ráda přispěla seznamem literatury, jejíž četbou si formovala své názorové postoje. A jelikož jejím ústředním tématem, byť rozhodně ne jediným, je postavení žen a problematika gender, obsahuje seznam základní pilíře feministické literatury – Druhé pohlaví od Simone de Beauvoir (důsledně trvajíc na prezentaci prvního českého vydání z roku 1967), Mýtus krásy od aktivistky a novinářky Naomi Wolfové (dostupné pouze ve slovenštině) či Scum manifesto v překladu Alexandry Berkové (to bavilo zejména mužskou část tvůrčího kolektivu) či slovenský feministický časopis Aspekt. Ke každé knize navíc dokázala napsat krátké vyznání, proč zrovna ta si zasluhuje místo v seznamu.
Odborné články či příspěvky ve sbornících z jejího pera pokrývají širokou oblast – sociální a lidskoprávní problematiku, práva zvířat, právní etika. Oči Brna nabízí od každého trochu, nicméně největší prostor jsme věnovali čerstvě vydané knize Mužské právo. Jsou právní pravidla neutrální?, jíž je Šimáčková spolueditorkou. Možná leckoho odradí obsáhlá publikace, jejíž obal evokuje právnickou učebnici, obsah však skrývá poutavé čtení, místy drsné, místy plné překvapujících zjištění. Autoři knihy v mnoha příspěvcích řeší, zda je české či mezinárodní právo genderově neutrální. Nechybí pohledy do minulosti, ale i reflexe velmi aktuálních témat.
Věděli jste třeba, že ještě za první republiky platilo zákonné ustanovení nařizující ženám učitelkám celibát? Nebo že ještě donedávna nebylo možné odsoudit manžela za znásilnění vlastní ženy? Drastické čtení nabízí příspěvek popisující konkrétní případy necitlivého a neprofesionálního zacházení s obětmi sexuálního či domácího násilí před soudem. Poučný je i rozbor obsahu Instanbulské úmluvy, v němž autorka věcně jeden po druhém vyvrací argumenty proti jejímu přijetí a jejich zastánce tak nepřímo usvědčuje z naprosté neznalosti. Jak si v českém právu stojí osoby s trans-genderem nebo co svědčí ve prospěch zrovnoprávnění sňatku stejnopohlavních párů? Jak bylo v ČR reflektováno hnutí #metoo, proč o českém porodnictví, z logiky věci týkající se hlavně ženské části populace, rozhodují jen muži? A ve výčtu zajímavých témat v knize bychom mohli pokračovat.
V Očích Brna rádi seznamujeme veřejnost se známými i méně známými osobnostmi, které mají vazbu na Brno. V tomto případě nás však dvojnásobně těší, že společně s prezentací díla a osobnosti Kateřiny Šimáčkové můžeme přiblížit i velmi aktuální společenská témata a třeba tak pomoci v osvětě či rozšíření obzorů čtenářů.