Anketa „Akademické knihovny a doktorandi“

Článek stručně seznamuje s anketou na téma informačního vzdělávání doktorandů v českých akademických knihovnách, kterou v dubnu 2020 uspořádala autorka ve spolupráci s komisí IVIG. Anketa se věnovala tématům, formám, způsobu kontaktování a personálnímu pokrytí informačního vzdělávání doktorandů.

Uspořádání ankety zaměřené na specifika informačního vzdělávání doktorandů v českých akademických knihovnách bylo motivované tvorbou nové koncepce informačního vzdělávání v Ústřední knihovně Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Formu ankety jsme zvolili proto, že nás zajímala existující knihovnická praxe v této oblasti. Díky exkurzím, osobním kontaktům a rozhovorům s kolegy z ostatních knihoven víme, že informační vzdělávání doktorandů se často realizuje interně v rámci fakult a univerzit, aniž by se tyto aktivity a informace o nich daly dohledat na webových stránkách knihoven. V přípravné fázi měli možnost konzultovat zamýšlené anketní otázky kolegyně a kolegové z komise IVIG při AKVŠ.

Anketa byla následně distribuovaná prostřednictvím AKVŠ přímo ředitelům členských akademických knihoven. Knihovny Univerzity obrany a Policejní akademie ČR byly osloveny samostatně. Otázky bylo možné zodpovídat v období od 1. do 30. dubna 2020. Na anketní otázky odpovědělo 17 knihovnic a knihovníků z fakultních i univerzitních knihoven z celé republiky.

Témata vzdělávání pro doktorandy

Nepřekvapivě se knihovníci ve svých vzdělávacích aktivitách tematicky nejvíc zaměřují na vyhledávání odborných informací a agendu související s citováním. Řada z nich se věnuje i citačním databázím a hodnocení vědy a výzkumu, na což navazuje publikační činnost a problematika Open Access. Pravděpodobně v poněkud širším pojetí publikační činnosti se pohybuje oblast autorského práva a duševního vlastnictví. Za zajímavé považuji, jak vysoko se umístily „sociální sítě pro vědu“, kterým se věnuje polovina respondentů. Velmi aktuální je problematika predátorských časopisů. Je možné, že jsme sami přispěli ke zkreslení ankety v tomto bodě, protože téma „predátorské časopisy“ nebylo v hlavní nabídce – přesto je tři knihovny uvedly.

Na více místech v anketě zaznělo, že doktorandi často přicházejí z jiných univerzit. Proto bývá vhodné je seznámit i s knihovnou a jejími službami. Mezi tématy unikátními se objevila následující: duševní zdraví, organizace času, kreativní techniky, prezentace informací, nástroje pro efektivní práci, normy a patenty a tvorba konferenčního posteru (grafika). Řada z těchto položek by si zasloužila podrobnější rozvedení.

Formy vzdělávání doktorandů

Převažující formou spolupráce s doktorandy jsou pro knihovny konzultační služby. To odpovídá snaze pracovat s touto cílovou skupinou co nejvíc individuálně, což je zase možné díky tomu, že není zdaleka tolik početná jako bakalářští a magisterští studenti. Jednorázové lekce a školení pravděpodobně umožňují knihovníkům pružně reagovat na aktuální poptávku. Otázka byla bohužel poněkud nešťastně položena, takže se nám bude hůře posuzovat poměr F2F jednorázových školení a webinářů. Nicméně z komentářů vyplývá, že webinářová forma byla spíše vynucena letošní výjimečnou situací kolem nemoci COVID-19. V menšině jsou vlastní předměty knihovníků. Nicméně v prostoru pro další vyjádření víckrát zaznělo, že jsou knihovníci zvaní přímo do výuky doktorandů.

Personální pokrytí vzdělávání doktorandů

Ve většině případů se informačnímu vzdělávání doktorandů věnuje knihovník, který danou problematiku ovládá. Společně s učícími knihovníky (kteří se pravděpodobně věnují i dalším cílovým skupinám) tak zaměstnanci knihoven tvoří tři čtvrtiny školitelů. V menšině jsou tedy externí školitelé, kteří bývají z poloviny zaměstnanci jiných pracovišť fakulty/univerzity. V individuálních komentářích bylo zmíněno, že nutnou podmínkou je schopnost prezentovat v angličtině. V komentářích zazněly také konkrétní obavy ohledně udržitelnosti lektorů. 

Kontaktování doktorandů

První kontakt knihovny s doktorandy se odehraje nejčastěji na začátku jejich studia prostřednictvím e-mailu adresovaného přímo této cílové skupině. O svých službách knihovny informují často i prostřednictvím oficiálních dokumentů z vedení fakulty/univerzity nebo e-maily adresovanými jednotlivým pracovištím. Webový formulář a sociální sítě slouží především v těch případech, kdy jako první projeví svůj zájem doktorand. Tímto způsobem také knihovny často své služby cílí – vycházejí vstříc jejich informační potřebě. Ať už jsou to individuální konzultace (často třeba v oblasti citací) nebo dostupná nabídka rešeršních služeb.

Velice zajímavý je tento způsob oslovení doktorandů využívající výše uvedenou strategii velmi konkrétním způsobem: „Setkáváme se nejčastěji se začínajícími studenty. Když si jdou vyzvednout svou zaměstnaneckou kartu, dostanou zároveň i formulář o nabídce rešerše – pokud ji vyplní, naše rešeršérka se jim ozve a domluví s nimi konzultaci (kde jim udělá rešerši, představí služby a zdroje knihovny). To je často první kontakt.“ Velmi systematický je následující postup: „Oslovili jsme všechny doktorandy najednou přes mail. Nabídli jsme vyřazení ze seznamu adres (využilo to pár lidí). Před přednáškou posíláme mail s informacemi (česky a anglicky), přednášku nahráváme, zpřístupňujeme video s anglickými titulky a souhrn (česky a anglicky), po přednášce posíláme poděkování a odkaz na všechny materiály.“ Velkou výhodu mají knihovníci nepochybně tam, kde se jejich vstupy staly pravidelnou součástí povinné výuky doktorandů.

Závěr

Studenti doktorského studia jsou pro učící knihovníky velmi perspektivními partnery. Sami učí a mohou tak s knihovníky spolupracovat v rámci vlastní výuky. Řada z nich naváže na doktorské studium vlastní akademickou kariérou. Dokáže-li s nimi tedy knihovna navázat spolupráci, může se jednat o velmi dobrou investici do budoucnosti pro všechny zúčastněné.