Shaun Tan: Pravidla léta – čtenářská lekce

Australský spisovatel a výtvarník Shaun Tan vypráví zdánlivě prostý příběh dvojice chlapců, zachycující „pravidla“, kterými se řídí každý vztah mezi blízkými přáteli nebo sourozenci. Na první pohled se jedná o pravidla, jež se mohou jevit jako podivná nebo dokonce nahodilá, a která je obtížné plně pochopit pro kohokoliv zvenčí. Pravidla jsou znázorněna obrázky, které doprovází věta vystihující právě jedno pravidlo. Autor nás v obrázcích zavede do snové krajiny, která je pro někoho znepokojivá, pro někoho něčím důvěrně známá. S tím, jak příběh pokračuje, mění se i nálada obrázků. Zprvu poetické obrazy jsou čím dál temnější, znepokojivější, až nakonec směřují k očistnému závěru, který ale není úplně jednoznačný. Jde o potvrzení hlubokého přátelství? Nebo sourozenecký vztah? Nebo je příběh o osamělosti a potřebě sdílení? Přes smířlivý závěr vyvolává příběh mnoho pochyb, dohadů, otázek.

Cíl lekce

Vysuzování z obrázků, (poznámka - je třeba mít obrázky naskenované či okopírované v takové velikosti, aby děti dokázaly vyčíst i drobné detaily, jež jsou v příběhu důležité a pomohou při přiřazování vět k obrázkům – viz ukázka pracovního listu – formát A3). Tvorba vlastního textu, který příběh ukončí. Hlubší pochopení příběhu, hledání hlavní myšlenky příběhu. Tvorba samostatného příběhu.
Pomůcky: Pracovní listy s obrázky z knihy, jednotlivé věty na samostatných kartičkách, psací potřeby, obrázek z obálky knihy.
Určeno: Pro žáky 6. – 9. tříd

Před čtením

Úvodní aktivitu můžeme vést dvěma způsoby. První varianta se věnuje popisu obrázku a předvídání z obrázku a názvu knihy. Druhá varianta vede k hlubšímu prozkoumání obrázku a předpovědi tak mohou být cílenější. Obrázek z obálky knihy promítneme ve velkém formátu na interaktivní tabuli. Pokud není k dispozici tabule, obrázek vytiskneme ve velkém formátu nebo do dvojic rozdáme samotný obrázek ve formátu A4 (barevný).

1. varianta:

Předvídání z obálky a názvu knihy – můžeme doplnit otázkami:

• Co vidíme na obálce?
• Jaké postavy budou v knize vystupovat?
• Kde se asi bude příběh odehrávat?

Vedeme diskusi a předpovědi zapisujeme na tabuli.

2. varianta:

1. Kdybychom do obrázku vstoupili, co bychom mohli vidět?
2. Kdybychom do obrázku vstoupili, co bychom mohli slyšet?
3. Co bychom mohli cítit nosem? Jaké vůně?
4. Co bychom mohli cítit pohmatem?
5. Jaký příběh by se od obrázku mohl odvíjet?

Postřehy zapisujeme na flip či tabuli (zapisujeme zvlášť do sloupečků, můžeme použít symboly nosu, rukou, ucha a oka). Předpovědi zapisujeme zvlášť.

Četba

Dětem rozdáme obrázky z knihy a rozstříhané věty. Úkolem každé dvojice bude přiřadit věty z knihy k příslušnému obrázku. Děti upozorníme, že je třeba opravdu detailně číst obrázek, aby dokázaly posoudit, jaký text k němu přiřadit. Děti mohou pracovat ve dvojicích, je možné ale pracovat i samostatně.

Jeden z obrázků – ten největší – nemá žádnou větu – děti i na tuto skutečnost upozorníme. K poslednímu obrázku děti samy vytvoří větu, která celý příběh zakončí. Dají tak celému příběhu vlastní rozměr, smysl. Pracovní listy doporučujeme na velkém formátu A3 (viz obrazová příloha). Věty mohou být na proužcích kartonu, děti je jen k obrázku přikládají nebo přilepují lepítky. Vše se tak dá znovu použít.V případě, že není možné dát dětem do dvojic barevně vytištěné pracovní listy, je možné postupovat společně. Promítneme obrázek z knihy na tabuli, děti mají věty před sebou a vybírají z nich vhodnou větu k danému obrázku. U každého obrázku můžeme vést diskusi, zdůvodňovat výběr vět. Tímto způsobem pokračujeme až na konec knihy, kdy každý napíše vlastní závěrečnou větu.

Úkoly po četbě

Každá dvojice (jednotlivec) přečte svou závěrečnou větu. Vedeme společně diskusi nad obrázky a celým příběhem. Klademe doplňující otázky, které děti mohou zodpovědět i písemně:

• Líbily se vám obrázky? Rozuměli jste jim? Vyvolaly ve vás nějaké pochybnosti?
• Kde se příběh odehrává?
• Kdo jsou hrdinové příběhu?
• Je v příběhu někdo, kdo se objevil na každém obrázku? Proč jej autor do příběhu zahrnul?
• Chyběl vám v příběhu někdo, něco?
• O čem podle vás příběh vlastně byl?
• Jak by mohl příběh pokračovat?

Přečteme dětem závěrečnou větu: Nikdy neporušuj pravidla. Zvlášť, když jim nerozumíš.

• Jak tomu rozumíte? Co nám tím autor sděluje?
• Je vám po přečtení závěrečné věty jasnější hlavní myšlenka příběhu?
• Co by vás k příběhu ještě zajímalo? Co byste potřebovali vysvětlit?

Vedeme krátkou diskusi, můžeme nechat děti i odpovídat na vzniklé otázky či pochybnosti.

Závěr

Vrátíme se k původním předpovědím a porovnáme je se skutečností. Touto aktivitou můžeme lekci ukončit. Je možné ale pokračovat ještě další aktivitou:
Tvorba krátkého příběhu k obrázku:
Vyzveme děti, aby si vybraly obrázek, který je nejvíc oslovil, který je zaujal. K tomuto obrázku vymyslí vlastní krátký příběh. Opět mohou pracovat ve dvojicích či individuálně. Vlastní tvorba – cca 10 minut. Sdílení několika vytvořených příběhů.