Nová Koncepce rozvoje knihoven podpírá české knihovnictví třemi pilíři

Nová Koncepce rozvoje knihoven začíná platit již za pár měsíců. Knihovny se jí nemusejí obávat, tentokrát je totiž postavena na třech pilířích, které pomohou nasměrovat další rozvoj knihoven. Pro její snazší uchopení vznikl projekt financovaný grantem VISK 1, který má za cíl vytvořit jednoduchý nástroj s tipy, jak Koncepci uvést do praxe.

Jak bude moje knihovna vypadat za deset let? Kterým směrem vykročit, pokud chci začít inovovat? Spolu s blížícím se novým rokem, ve kterém vstoupí v platnost Koncepce rozvoje knihoven v České republice pro léta 2021 až 2027 s výhledem do roku 2030, jsou podobné otázky stále více aktuální. Tento vládní dokument je často označován za strašáka, nepřehledný nebo nepotřebný cár papíru, podobné přívlastky však nese zcela neoprávněně. Nová Koncepce je totiž i přes nutné náležitosti psána velmi přístupným způsobem a navíc v ní lze najít spoustu nápadů a vodítek pro rozvoj českého knihovnictví. Zatímco minulé Koncepce zdůrazňovaly velké množství směrů a priorit, ta nová staví na třech relativně jednoduchých pilířích. Velké instituce najdou své cíle v každém z nich, zatímco malé, obecní, komunitní a neprofesionální knihovny se mohou chopit pouze jediného. V tomto smyslu je nová Koncepce variabilní a snadno přizpůsobitelná prakticky libovolné instituci.

Koncepce rozvoje knihoven nic nenařizuje. Udává vizi, jak by měly knihovny vypadat v roce 2027, respektive 2030. Už samotný název – Knihovny – pilíře občanské společnosti, vzdělanosti a kultury – ukazuje, na jakých základech stojí a kterými směry se v příštích letech bude české knihovnictví vydávat. Její výhodou je snadná přenositelnost na aktuální potřeby každé jednotlivé knihovny, a tak je vlastně podkladem pro vyjednávání se zřizovatelem. Pokud se rozhodneme inovovat, máme na to celostátní Koncepci, ze které vychází strategie naší knihovny.

1. Knihovny jako pilíře občanské společnosti a přirozená centra komunit

Knihovna je v blízké budoucnosti symbolem a centrem svobodného myšlení, poskytuje rovný přístup k informacím a nabízí prostor pro diskuze a setkávání. Jedná se o otevřené a bezpečné místo, kde se mohou setkávat různé skupiny obyvatelstva, trávit zde volný čas a organizovat vlastní komunitní aktivity. Knihovna aktivně reaguje na různorodé potřeby uživatelů, podporuje regionální identitu, pomáhá komunitnímu životu svým technologickým a materiálním zázemím. V optimálním případě se z knihovny stane komunitní centrum s aktivním podílem občanů a je tak vnímána také v očích zřizovatele, který ji zahrnuje do svých plánů.

2. Knihovny jako vzdělávací a vzdělanost podporující instituce

Druhý pilíř podporuje formální i neformální vzdělávání. Knihovna roku 2030 je vnímána jako nepostradatelný partner v této oblasti a je první volbou v posilování kompetencí a rozvoji gramotnosti. Spolupracuje se školami všech stupňů, přičemž se nesoustředí pouze na čtenářství, ale nabízí podporu v rámci všech oborů rámcových vzdělávacích programů. V oblasti neformálního vzdělávání se knihovna zaměřuje na celoživotní rozvoj, zejména na inovativní technologie. Také sleduje potřeby svých uživatelů, připravuje adekvátní vzdělávací akce a aktivně je nabízí veřejnosti. Tomu je podmíněna personalistika a vzdělávání zaměstnanců.

3. Knihovny jako správci kulturního a znalostního bohatství

Knihovna budoucnosti nemusí být jen fyzický prostor – může se jednat také o virtuální místo, které nabízí elektronické dokumenty. Knihovna se mění v hybridní instituci, která vedle bezpečného fyzického prostoru a analogových dokumentů poskytuje také virtuální prostředí, produkty a služby. Knihovna dlouhodobě uchovává kulturní dědictví a znalostní bohatství, podílí se na jeho digitalizaci a garantuje autenticitu informací. Knihovny sdílejí data, propojují je a zpřístupňují. Knihovna se stává místem vybaveným nejnovějšími technologiemi, které uživatelům umožňují efektivní a rychlý přistup k informacím a kreativní trávení volného času.

Práce s Koncepcí

Celé znění Koncepce rozvoje knihoven čítá více než 50 stran textu, kterými je do jisté míry zajímavé se pročíst, na druhou stranu se však stále jedná o vládní dokument, který musí obsahovat konkrétní náležitosti, jako je analýza faktorů, které chod knihoven ovlivňují, a na závěr vyčísluje, na kolik peněz uvedené inovace vyjdou. Kvůli usnadnění přijetí nové Koncepce za vlastní i menším a neprofesionálním knihovnám podala v loňském roce Městská knihovna v Praze žádost o grant VISK 1 Ministerstvu kultury ČR. Díky projektu, který z této podpory vzešel, měly v krajských městech probíhat workshopy, ve kterých by se knihovníci a metodici pověřených knihoven dozvěděli, jak s novou Koncepcí pracovat. Potom ale přišla pandemie, karanténa a další opatření, která velmi omezila fyzické setkávání.

Projekt pracovně označovaný jako Komunikace nové Koncepce se tak přesunul z offline světa do online prostředí. Tým ve složení Lenka Hanzlíková, Alena Tománková (obě MKP), Barbora Buchtová a Eliška Bartošová (obě dříve KISK) se setkal především s metodiky a tahouny českého knihovnictví, aby prodiskutovali, které informace a v jaké formě knihovny potřebují nejvíce. Z omezeného počtu fyzických workshopů vzešlo několik vzorových osob, které budou s novou Koncepcí pracovat. Podle jejich konkrétních potřeb a požadavků vzniká nová podoba webové stránky koncepce.knihovna.cz, na které budou do konce roku k dispozici tipy, návody, kontakty i multimediální a interaktivní materiál, který umožní knihovnám snazší orientaci v nové Koncepci rozvoje knihoven. Spolu s tím vzniká také tradiční brožura, která shrne obsah trojice pilířů a očekávání, která z nich vplývají. Do konce roku ji knihovny obdrží jako fyzický důkaz toho, že nová Koncepce je tu s námi.

Fotografie: 

knihovnice.jpg

workshop_praha.jpg

ruka.jpg