Neztraceno v překladu – zpráva o jednom „zpackaném“ projektu

Blanenská knihovna se ke konci roku 2019 přidala k žadatelům o finanční dotaci v rámci výběrového dotačního řízení Ministerstva kultury Knihovna 21. století. Když jsme projekt „Neztraceno v překladu“ vymýšleli a psali, slovo Covid-19 ještě nefigurovalo v našem běžném slovníku. Soustředili jsme se na možnost zprostředkovat setkání veřejnosti se zajímavými autory a rozvíjet tak zájem veřejnosti o knihy, knižní produkci a práci překladatelů. Zpětným pohledem by se dalo říci, že se tento projekt stal zajímavým příkladem toho, jak razantně se mohou změnit podmínky ve společnosti, kdy je osobní kontakt lidí narušen a stává se nežádoucím.

V současné době nabízí Městská knihovna Blansko celou řadu vzdělávacích přednášek, programů pro děti, besed s autory a dalších akcí. Autorskému čtení spisovatelů se dosud věnovala spíše okrajově. Během několika uspořádaných literárních večerů však vyplynulo, že je o ně značný zájem. Naším cílem pro rok 2020 bylo nejen pozvat mladé autory, kteří ještě nejsou příliš známí, místní rodáky nebo např. autory romského původu, ale také jejich práci spravedlivě finančně ohodnotit, což bychom si sami jako knihovna nemohli dovolit. Věříme, že jedním z pilířů existence knihoven a jejich činnosti je propojovat a sbližovat autory knih se čtenářskou veřejností. Takovýto kontakt se odrazí na oblibě knihoven, na knižním trhu i na kulturní úrovni komunity a společnosti jako celku. S tím jde ruku v ruce také diskuze mezi čtenáři a autory o současných společenských problémech. Ze skupiny osob podílejících se na vzniku literárního díla jsme záměrně zvolili překladatele jako opomíjený fenomén literárního, knižního i knihovního světa (viz např. boj překladatelů za uvádění jejich jména na obálce knih).

Hlavním cílem projektu bylo obohatit kulturní dění v Blansku o literární večery, poskytnout veřejnosti možnost setkání s autory/překladateli zajímavých literárních děl a akcentovat určitá společensky důležitá témata, která hýbou nejen skutečným světem, ale i těmi fikčními. Svůj specifický cíl má pak čtení romských autorů. Tím jsme chtěli poukázat jak na existenci romsko-české literatury, tak na její bohatství, témata, která se v romských dílech promítají, a specifika překladu z romštiny do češtiny. Do programu tohoto literárního večera jsme chtěli zapojit i místní romskou komunitu. Dvě témata (Anna Formánková a Silva Ficová) jsou zaměřena na dospívající mládež a její sexuální identitu – tímto jsme chtěli oslovit např. studenty blanenského gymnázia. Všechna autorská čtení měla původně proběhnout během jara 2020, a to v blanenském hudebním a kulturním klubu Gauč, se kterým knihovna navázala spolupráci a který nám nezištně poskytl svůj prostor. Literární vystoupení se tu snoubí s jazzovými večery, netradičními výstavami a dalšími akcemi. Četba knihy je podle našeho názoru kulturním zážitkem, který si zaslouží pohodlí měkkého křesílka nebo gauče, sklenku vína nebo šálek dobré kávy. Po skončení večera se diváci nemají rozprchnout, ale pokračovat v diskuzi a užívat si toto neobyčejné setkání do pozdních večerních hodin. Proto jsme tyto večery místo realizace v unifikované „kulturní místnosti“ knihovny, vybavené tvrdými plastovými židlemi, PVC podlahou a zářivkami, přemístili do útulného klubu. Stejně tak autor sám si zaslouží sedět na pódiu, být osvětlen reflektory, mít pohodlí a cítit se dobře. Záměrem tedy bylo, aby se výsledná klubová atmosféra podobala spíše setkání a čtení doma v obýváku a bylo na ni pohlíženo se stejnými nároky, jaké jsou kladeny na divadelní představení nebo koncert.

Večery měly být přístupné zdarma všem bez rozdílu věku či sociálního zařazení. Cílem bylo oslovit jak např. okruh studentů blanenského gymnázia, tak i seniory, kteří by za normálních okolností do klubu Gauč zřejmě nezamířili. Důležitým prvkem projektu bylo tedy vytvoření podmínek pro mezigenerační a mezi-sociální setkávání, vytvoření určité komunity knihomilů, kteří se budou rádi setkávat s autory i mezi sebou navzájem a sdílet společné zážitky. Na následujících řádcích bych ráda představila jednotlivé autory zařazené do projektu a koncepci jednotlivých večerů, včetně finální podoby jejich (ne)realizace:

Překladatelé Silva Ficová a Bob Hýsek měli dle našeho původního záměru vystoupit samostatně – každý v rámci svého vlastního autorského večera. Protože se však dobře znají a začala nás tlačit hrozba blížící se druhé vlny hygienických opatření, zvolili jsme jinou variantu jejich vystoupení. Představili se společně v zajímavé a odvážné akci a to v „Překladatelské aréně“ – překladatelském duo souboji ve stylu slam poetry, tentokrát však s vlastními překlady. Duel proběhl ve třech kolech, v každém zazněli jiní přeložení autoři (Charles Bukowski, Nick Cave, Allen Ginsberg, Patrick McCabe, Anne Sexton nebo Walt Whitman). O vítězi překladatelského klání rozhodovali svým hlasováním diváci. Akce proběhla pod širým nebem, a to jedné prosluněné zářijové soboty v rámci sousedské slavnosti „Zažít Blansko jinak“, a svou netradiční a komunikativní atmosférou skvěle zapadla do celkové nálady akce v centru města a sklidila velký ohlas.

Beseda Michala Svěráka byla propagována pod názvem Cormac McCarthy pohledem překladatele a badatele. V rámci autorského večera jsme chtěli nahlédnout na dílo jednoho z nejvýznamnějších soudobých amerických prozaiků dvojí perspektivou. Jednak z pohledu překladatelského, a to prostřednictvím jedinečné zkušenosti s převodem a (re)interpretací jeho alegorického románu „Vnější tma“ (Outer Dark) z roku 1968, který Michal Svěrák přeložil pro pražské nakladatelství Argo. A jednak z pohledu badatelského, a to skrze zkušenost s literárněvědným a literárněhistorickým výzkumem, jenž Michala Svěráka přivedl přes vydání autorské monografie „Svět v hrsti prachu“, souhrnně pojednávající o kritické recepci McCarthyho díla, až k návštěvě Alkekovy knihovny v texaském městě San Marcos, ve které je uložen dosud největší soubor McCarthyho archiválií. S Michalem Svěrákem, blanenským rodákem, si měl povídat Martin Fadrný, úryvky z knihy „Vnější tma“ měla číst herečka blanenského divadla Kolárka Leona Voráčová. Akce byla vzhledem ke zhoršující se epidemiologické situaci na poslední chvíli zrušena na přání samotného autora.

Pod názvem Romské hororky měly být představeny tři romské spisovatelky: Eva Danišová, Květa Podhradská a Eva Kropiwnická. Tyto autorky měly číst své duchařské povídky, které vznikly v rámci otevřené výzvy nakladatelství romské literatury Kher a byly spolu s dalšími autorskými počiny vydány v souborné knize „O mulo! Povídky o duchách zemřelých“. Autorská čtení měla zaznít v češtině i romštině, večerem měla diváky provést svým milým i odborným slovem moderátorka a redaktorka nakladatelství Kher Karolína Ryvolová. Záměrem knihovny bylo propojit blanenskou romskou komunitu s majoritou, zprostředkovat setkání s úspěšnými romskými autory a vyzvat příp. zájemce k literární součinnosti s nakladatelstvím Kher. Duchařské povídky a vůbec povídání o romských představách posmrtného života jsme zařadili do předdušičkového období, kdy se všichni rádi trošku bojíme. Tento večer byl zrušen vzhledem k zákazu všech kulturních akcí a uzavření klubu Gauč.

Poslední autorské čtení projektu mělo proniknout do jiného literárního soudku a to do nekonformní poezie – v našem případě se jedná o překlady básní mladé Američanky Amandy Lovelace. V češtině byly v nakladatelství Yoli vydány dvě její sbírky: „O princezně, která se zachránila sama“ (2018, The Princess Saves Herself in this One) a „O čarodějnici, která se nenechala upálit“ (2019, The Witch Doesn't Burn in this One). Autorkou překladů je mladá brněnská překladatelka Anna Formánková. Toto setkání mělo rezonovat ženskými tématy, tématy hledání sebe sama a své role ve společnosti z pohledu dospívající dívky a ženy. Večerem má opět provázet a básně v češtině i angličtině číst herečka Leona Voráčová. S největší pravděpodobností bude i tento pořad z epidemiologických důvodů zrušen.

Celý projekt může být tedy v současném světle příkladem jednoho obyčejného kulturně-literárního záměru, který zcela nečekaně ovlivnila koronavirová krize. Původně zamýšlený název „Neztraceno v překladu“ se po uvolnění tvrdých jarních hygienických opatření a letní naději proměnil v „Podzim s překladateli“, ale nyní, s dalšími restrikcemi během podzimu, spěje spíše ke „Ztraceno v koroně“. Do oblasti kulturního managementu a marketingu přibyla nová oblast řešící otázku, jak organizovat akce pro veřejnost za podmínek, kdy se veřejnost nemůže setkávat. Je to opravdu zásadní otázka, zvláště pokud si jako knihovna klademe za jeden ze svých základních úkolů propojovat lidi a umožňovat komunitní setkávání veřejnosti. Věříme, že vše špatné bude pro něco dobré a že ze současné situace vyplynou i nějaká pozitiva. Jedním z nich může být třeba jen to, že nebudeme považovat oblast kultury za něco samozřejmého a lehce dosažitelného.

Fotografie: 

DSC05323.JPG

DSC05327.JPG