Ohlédnutí za strategickými dokumenty českého knihovnictví

17. srpna 2020 usnesením č. 840 schválila česká vláda Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2021-2027  s výhledem do roku 2030[1]. Tato koncepce, je svým způsobem přelomová, formou i obsahem, i dobou, ve které byla přijata vládou, ale rozhodně není první.

V létě 1997 nově ustavená Ústřední knihovnická rada (ÚKR) konstatovala, že „není definována strategie, poslání a cesty rozvoje veřejně přístupných knihoven jako součást státní informační politiky v oblasti kultury, vzdělávání, školství, vědy a výzkumu,“ (Knihovny, 1997), ale už na podzim téhož roku na konferenci Knihovny současnosti seznámil V. Richter přítomné s přípravou strategického plánu českého knihovnictví[2]. O dva roky později, na stejné konferenci již byla představena a dána k široké odborné diskusi první strategie knihoven ČR v novodobé historii českého knihovnictví[3] pro období 1999-2003. Hlavním cílem koncepce bylo: Prostřednictvím knihoven umožnit všem občanům rovnoprávný přístup k publikovaným informacím a informačním zdrojům zveřejněným tiskem, v elektronické podobě nebo v síti, které jsou určeny pro vědu, výzkum, ekonomický rozvoj, celoživotní vzdělávání, výchovu i pro uspokojování kulturních zájmů a pro potřebu nezávislého rozhodování a duchovního rozvoje občanů. (Richter, 1999) Mezi dalšími cíli nelze nezmínit přípravu nového knihovního zákona a změnu katalogu prací pro oblast knihovnictví. Dokument byl i podkladem pro přípravu programu Veřejné informační služby knihoven (VISK). Z formálního hlediska tato strategie obsahuje základní východiska, hlavní cíl a dílčí cíle s opatřeními k  jejich dosažení. Byla schválena a vydána ÚKR[4].

Návrh Strategie rozvoje knihoven 2003-2005[5], jehož text je uveden ve sborníku Knihovny současnosti 2002, byl dán k veřejné diskusi v říjnu 2002. Dokument byl nakonec podkladem pro následující strategický dokument, který podstatným způsobem rozpracovává zde uvedené dílčí cíle, ale formulace hlavního cíle a názvy dílčích cílů se, až na jeden, nezměnily[6].

Následující strategický materiál má už v názvu slovo koncepce[7], pokrývá období 2004-2010, byl schválen vládou a vydán Ministerstvem kultury ČR. Obsahuje hlavní cíl: Prostřednictvím knihovního systému umožnit občanům rovný přístup k publikovaným dokumentům a dalším informačním zdrojům v jakékoliv formě. Vytvářet informační infrastrukturu pro výchovu a celoživotní vzdělávání, uspokojování kulturních zájmů občanů, výzkumnou vývojovou činnost a podílet se na ekonomických aktivitách a nezávislém rozhodování jednotlivce. Z dalších cílů je třeba zmínit dokončení formování systému knihoven a zajištění odborné přípravy a celoživotního vzdělávání pracovníků knihoven. U cílů jsou stanovené úkoly, odpovědnost a termíny plnění.

Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven má podtitul Knihovny pro Evropu 2020[8]. Obsahuje strategická východiska a nově vizi: Klient říká: „V krásné, přívětivé a pohodlné knihovně rychle obsloužen příjemným, kvalifikovaným, očividně spokojeným a motivovaným personálem nebo z pohodlí domova bez ohledu na národnost či handicap, v kteroukoliv denní či noční dobu získám bezplatně požadovanou kvalitní službu“. Koncepce má 21 cílů (priorit), které jsou soustředěny do šesti základních oblastí, velký důraz je kladen na kvalitní a pohotové služby, motivovaný personál, digitalizaci fondů, internetizaci knihoven a nově se objevuje marketing služeb knihoven. Po formální stránce obsahuje analytickou a koncepční část. U každé z šesti vymezených oblastí stanovuje hlavní a dílčí cíle a stav, kterého má být dosaženo s termíny, odpovědností a dopady na státní rozpočet. Pro jednotlivé cíle byly vytvořeny realizační týmy z řad knihovníků, tato praxe se osvědčila a pokračuje dodnes. Pro popularizaci koncepce proběhla v krajských knihovnách série přednášek a workshopů, kterou měl na starosti tým zabývající se marketingem.

Dosud platná koncepce[9] s vizí: Společně tvoříme knihovny jako nabídku služeb a informačních zdrojů a otevřeného prostoru pro vzdělávání, kulturu a osobní rozvoj se podrobně zabývá postavením knihoven v informační společnosti. Obsahuje 8 prioritních oblastí, indikátory úspěšné realizace a stav, kterého bude dosaženo naplněním cílů koncepce. Samotná implementace je přílohou tohoto dokumentu. Nově dává koncepce důraz na knihovny ve virtuálním prostředí, na jejich roli jako vzdělávacích a komunitních center, podtrhuje nutnost výstavby, rekonstrukcí a oprav prostorů knihoven a podporuje rozvoj vybraných knihoven jakožto výzkumných organizací.

Pro úplnost je třeba dodat, že i před rokem 1989 mělo české knihovnictví strategické dokumenty. Byla v nich řešena problematika jednotné soustavy knihoven, tvorba a zpřístupnění fondů, služeb, personálního zabezpečení, mezinárodní spolupráce atd. Například Koncepce dalšího rozvoje činnosti, organizace, řízení a plánování jednotné soustavy knihoven[10] byla doplněna o návrhy na opatření, důvodovou zprávu a harmonogram opatření. Podobné dokumenty byly připravovány nejen na centrální úrovni, ale i v krajích[11].

Na textu posledního strategického dokumentu platného od roku 2021 pracovali členové ÚKR a další přizvaní knihovničtí experti téměř rok. Pro tvorbu koncepce, jejíž podstatná část se realizovala na dvou vícedenních jednáních ÚKR v Liblicích (19.-20. 9. 2019 a 20.-22. 1. 2020), byly důležité i výstupy z projektu Poslání a role knihoven, který byl v roce 2019 finančně podpořen Ministerstvem kultury ČR v rámci dotačního programu VISK 1[12]. Nositelem projektu byla Městská knihovna v Praze. Účastníci workshopů, které v rámci tohoto projektu proběhly, definovali potřeby českého knihovnictví. Především by knihovny měly vytvářet příjemné a motivující prostředí, znát a poznávat své stávající i budoucí uživatele, měly by dál plnit svou komunitní funkci a podporovat vzdělání jak veřejnosti, tak i svých zaměstnanců. Knihovníci by se měli stát průvodci obsahem a knihovny by měly spolupracovat, sdílet know-how, otevírat se změnám a také posilovat marketing. Na první pohled nic, co by knihovníci neznali a s čím by se již několik let nepotýkali. Ve výstupech z tohoto projektu se však objevily i další zajímavé myšlenky. V knihovnách by měly vznikat nové pozice jako fundraiser, dramaturg, networker, designér a s postupem času i další. Status nízkoprahovosti by knihovny měly umět využít při argumentaci se zřizovateli a především by si samy měly uvědomit, že takovými zařízeními jsou. A co je určitě pro mnoho knihovníků nové, je potřebnost vzniku koncepcí jednotlivých knihoven. Nemálo z nich si myslí, že pro rozvoj činnosti vlastní knihovny stačí koncepce celostátní.

Inspiračními zdroji pro tvorbu koncepce byly: Cíle udržitelného rozvoje (SDGs), Národní koncepce realizace politiky soudržnosti v ČR po roce 2020. Podklad pro dohodu o partnerství pro období 2021-2027, Databáze strategií, Metodika přípravy strategií, IFLA Trend Report a IFLA Global Vision. (Richter, 2019) Pro formální stránku koncepce byla důležitá zejména Databáze strategií[13], kde je umístěn i odkaz na Metodiku přípravy veřejných strategií, v jejíž kapitole Typologie strategických a prováděcích dokumentů jsou uvedeny definice jednotlivých typů strategických dokumentů od politiky až po akční plán. Ještě podrobnější definice jsou k dispozici v dokumentu Typologie strategických a prováděcích dokumentů: metodické doporučení[14]. Koncepce je zde definována následovně: „V kontextu strategického řízení označuje pojem koncepce strukturované vytyčení celkového střednědobého až dlouhodobého směřování v dané problematice. Koncepce obsahuje zejména základní východiska, vizi a základní strategické směřování. Koncepce může vycházet z nadřazené politiky nebo strategického rámce. Implementace koncepce je řešena návazně v samostatném dokumentu – implementačním plánu. Je třeba odlišovat koncepci jako strategický dokument od koncepce jako dokumentu popisujícího způsob řešení určitého závažného problému“. Seznámit se s touto metodikou je důležité pro tvorbu jakéhokoliv strategického dokumentu. Knihovníci to mají díky Metodickému centru pro výstavbu knihoven poněkud jednodušší, protože už v roce 2019 jim prostřednictvím krajských knihoven nabízelo „workshop Tvoříme koncepci knihovny, který vznikl ve spolupráci s T. Štefkem v rámci projektu Sociální inovace v knihovnách na KISK Masarykovy univerzity v Brně“. (Dostálová, 2020).

Koncepce rozvoje knihoven na léta 2021-2027 s výhledem do roku 2030 nese podtitul Knihovny – pilíře občanské společnosti, vzdělanosti a kultury. Každý z těchto pilířů má v dokumentu samostatnou kapitolu a mimo tento dokument také svého patrona. V rámci pilíře I. Knihovny jako pilíře občanské společnosti a přirozená centra komunit mají být podporovány aktivity, směřující k rozvoji potenciálu knihoven jako komunitních center včetně adekvátního prostorového, technologického a materiálního zázemí a personálního zajištění (patron T. Kubíček). V rámci pilíře II. Knihovny jako vzdělávací a vzdělanost podporující instituce budou podporovány aktivity k posílení vzdělávací funkce knihoven a kooperace knihoven se školami (patron T. Řehák). V rámci pilíře III. Knihovny jako správci kulturního a znalostního bohatství je dán důraz na aktivity, které umožňují zprostředkování kulturního a vědeckého bohatství v analogové i digitální podobě všem uživatelům (patron T. Foltýn).

Tento nový strategický dokument podstatně více než dřívější koncepce vyzdvihuje skutečnost, že knihovny patří k pilířům fungování demokratické společnosti a jsou symbolem svobodného myšlení, podporují vzdělávání a chtějí se stát nepostradatelnými v oblasti celoživotního a občanského vzdělávání. Knihovny jsou instituce první volby v posilování kompetencí a rozvoji gramotností společnosti. (Hanzlíková, 2020)

Součástí schváleného dokumentu je i implementace se souhrnem strategických a specifických cílů v členění do pěti oblastí, k nimž jsou přičleněna opatření a indikátory úspěšné realizace:

a)     Knihovny jako komunitní, vzdělávací a kulturní centra,

b)     Informační služby knihoven v analogovém a v digitálním prostředí,

c)     Trvalé uchování tradičních knihovních dokumentů,

d)     Výstavba knihoven, podpora infrastruktury ICT v knihovnách,

e)     Vzdělávání pracovníků knihoven. 

Nezasvěcený knihovník nebo i laik se může zeptat, proč z implementace zmizely základní pilíře. Odpověď se nehledá snadno. Ve skutečnosti nezmizely, jen jsou rozděleny do více částí. Jedním z důvodů je možná i to, že koncepce obsahově navazuje na předcházející koncepci na léta 2017-2020, což se zřejmě v implementačním plánu propsalo i do její formy. Rozčleněním jednotlivých pilířů do pěti oblastí se možná budou jednotlivé cíle i lépe naplňovat. Koncepce nově obsahuje seznamy prioritních opatření, jejichž realizátory jsou Národní knihovna ČR a Moravská zemská knihovna a seznam rizik. Po formální stránce má každý pilíř analytickou část s PEST[15] a SWOT analýzou a strategickou část obsahující vizi, teze a strategické cíle.

Díky projektu Nová koncepce rozvoje knihoven: do knihoven a pro knihovny, financovanému Ministerstvem kultury ČR v programu VISK 1, jehož realizátorem je Městská knihovna v Praze, probíhají v tomto roce workshopy s metodiky krajských a pověřených knihoven, aby byl nalezen optimální způsob, jak poselství nové Koncepce sdělit srozumitelně nejen knihovníkům samotným, ale také dalším zainteresovaným osobám. Do konce letošního roku obdrží knihovny brožuru zpracovávající témata nové Koncepce srozumitelnou a návodnou formou, která bude vycházet z právě zmíněných workshopů s metodiky. (Hanzlíková, 2020)

Nová koncepce byla schválená v době, kdy se kvůli pandemii koronaviru celý svět změnil a změnilo se i české knihovnictví. Knihovny se musí, ať chtějí nebo ne, výrazně posunout a prosadit ve virtuálním prostředí a změnit svůj způsob práce v prostředí reálném. Z tohoto důvodu se jistě v blízké době dočkáme i aktualizace výše zmíněného strategického dokumentu českého knihovnictví.

Literatura: 

Dostálová, Lenka (2020). Pojďme bourat..., aneb, Co je nového: Metodické centrum pro výstavbu a rekonstrukci knihoven.  Čtenář: měsíčník pro knihovny.  Roč. 72, č. 4, s. 150. ISSN 0011-2321. Dostupné také z: https://www.svkkl.cz/ctenar/clanek/3087.

HANZLÍKOVÁ, Lenka (2020). Nová Koncepce rozvoje knihoven staví na třech pilířích. In: Koncepce.knihovna.cz: trendy českého knihovnictví online [online]. [cit. 2020-10-16]. Dostupné z: https://koncepce.knihovna.cz/nova-koncepce-rozvoje-knihoven-stavi-na-trech-pilirich/ 

Knihovny v procesu transformace společnosti: trendy - problémy - východiska: doporučení Ústřední knihovnické rady Ministerstvu kultury ČR, 1997. Čtenář. Roč. 49, č. 7/8, s. 269. ISSN 0011-2321.

Richter, Vít (1999). Strategie knihoven ČR 1999-2003. In: Knihovny současnosti '99. Brno: Sdružení knihoven, s. 33. ISBN 80-86249-04-2.

RICHTER, Vít (2019). Inspirační zdroje pro Koncepci rozvoje knihoven: [prezentace]: 44. zasedání ÚKR. Liblice, 19. a 20. září 2019.

[1] Blíže viz: Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2021-2027 s výhledem do roku 2030 [online]. 2020 [cit. 2020-10-16]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/legislativa/koncepce-strategie-deklarace

[2] Richter, Vít. Příprava strategického plánu českého knihovnictví. In: Knihovny současnosti '97. Brno: Sdružení knihoven ČR, 1997. s. 175-181. ISSN 1805-6962. ISBN 80-238-1169-X. Dostupné také z: http://www.sdruk.cz/sdruk/publikacni-cinnost/clanek/knihovny-soucasnosti-1997-sbornik.

[3] Míněno po roce 1989.

[4] Richter, Vít, ed. Strategie knihoven v České republice 1999-2003. 1. vyd. Praha: Ústřední knihovnická rada - Poradní orgán ministra kultury ČR, 1999. 1 sv.

[5] Richter, Vít. Návrh nové "Strategie rozvoje knihoven 2003-2005". In: Knihovny současnosti 2002. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2002. s. 259-265. ISBN 80-86249-18-2.

[6] Cíl E, který v návrhu zněl: Vzdělávání pracovníků knihoven, byl v následujícím dokumentu přeformulován na: Rozvoj lidských zdrojů.

[7] Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2004-2010 = Concept of the development of libraries in the Czech Republic for 2004-2010. Praha: Ministerstvo kultury České republiky, 2004. 50, 50 s. ISBN 80-86310-48-5.

[8] Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 - 2015 včetně internetizace knihoven: knihovny pro EVROPU 2020. [online]. 2012 [cit. 2020-10-08]. Dostupné z: http://oldknihovnam.nkp.cz/docs/koncepce2011-14/Koncepce_PIK_Rozp.doc?PHPSESSID=8fcd68d89e10591025f1fee72f129f2b.

[9] Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2017-2020. [online]. Praha: Národní knihovna, 2017 [cit. 2020-10-16]. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/docs/koncepce/koncepce_k_vystaveni.pdf

[10] Koncepce dalšího rozvoje činnosti, organizace, řízení a plánování jednotné soustavy knihoven. In: Zásady rozvoje jednotné soustavy knihoven ČSR. Praha: Státní knihovna ČSR - Sektor výzkumu a metodického knihovnictví, 1974, s [1]-52.

[11] Např.: HUBEROVÁ, Marie, JAKUBÍČEK, Milan, ed. Rozvoj jednotné soustavy knihoven Jihomoravského kraje v letech 1986-1990: výtah z návrhu pětiletého plánu. Brno: Státní vědecká knihovna, 1985. 49 s.; Cempírková, Květa. Rozbor činnosti knihoven jednotné soustavy Jihočeského kraje za léta 1971-1975 a program rozvoje na léta 1976-1980. České Budějovice: Krajská knihovna, 1976. 39, [2] s.; HROMÁDKA, Miloslav, ed. Plán rozvoje činnosti jednotné soustavy knihoven VČ kraje na léta 1981-1985. V Hradci Králové: Státní vědecká knihovna Zdeňka Nejedlého, 1981. 18 s., příl.

[12] Blíže viz: Výstupy z projektu „Poslání a role knihoven“. In: Koncepce.knihovna.cz: trendy českého knihovnictví  online. [online]. [cit. 2020-10-14].  Dostupné z: http://koncepce.knihovna.cz/vystupy-z-projektu-poslani-a-role-knihoven/

[13] Databáze strategií. In: Databáze strategií: portál strategických dokumentů v ČR. [online]. [Praha]: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, c2020. [cit. 2020-10-16]. Dostupné z: https://www.databaze-strategie.cz/

[14] Viz: Typologie strategických a prováděcích dokumentů: metodické doporučení. [online]. [Praha]: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2017 [cit. 2020-10-16]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/a8e367ae-8c84-48f2-9ce4-5484e4d5de52/Typologie-strategickych-a-provadecich-dokumentu_final.pdf

[15] PEST analýza (Political, Economic, Social and Technological Analysis) označuje analýzu politických, ekonomických, sociálních a technologických faktorů.