Copyright Duha © 2025, Žádný příspěvek ani jeho část nesmí být reprodukován bez souhlasu autora a bez oznámení redakci.
Druhá pandemická vlna v Česku přinesla knihovnám krom řady hygienických opatření a provozních změn dovnitř či navenek citelná omezení nejen pokud jde o standardní výpůjční služby, ale také pro jejich kulturně vzdělávací program.
MZK tak jako i jiné knihovny začala přes léto s nově nabitým entusiasmem po jarní covidové vlně připravovat svým návštěvníkům pestrý podzimní program, který však začal postupně problematizovat příchod stále se zpřísňujících, znovuzavedených vládních opatření. Ty měly knihovníkům položit zásadní otázku, jak dále naložit s připravenými a již mediálně avizovanými akcemi. Postupné snižování počtu povolených návštěvníků hromadných akcí nasvědčovalo blížící se nevyhnutelné rušení naplánovaných akcí. Za dané situace se tak nabízel jediný způsob, jak zamýšlené besedy, konference, přednášky, výstavy či školení uskutečnit a neochudit o ně čtenáře a potenciální zájemce. Alternativou se stalo jejich přesunutí do online prostředí.
V případě vzdělávacích akcí svým čtenářům MZK nabídla možnost sledování jejich přenosů skrze videokonferenční systémy, u výstavních projektů, jakými je například aktuální „Komenský v obrazech“, se vydala cestou virtuálních výstav, kterými tradiční výstavy doplňovala již v minulosti (např. virtuální výstavou k tzv. „akci K“). Ve snaze o zachování průběhu přednášek, besed či uvedení knih přišly na řadu přípravy živého streamování na facebookovém profilu, což generovalo nové výzvy a pracovní zkušenosti.
První z akcí, která se měla pomocí živého streamu na facebooku MZK uskutečnit, bylo uvedení knihy Mužské právo ústavní soudkyně Kateřiny Šimáčkové, které mělo proběhnout za účasti řady jejích spoluautorů. Vysoký počet mluvčích a dalších technické aspekty, jako snímání prezentací, detailní záběry na hovořící hosty, vložená grafika, to vše bylo součástí streamu, který v MZK prozatím zajistila profesionální externí společnost. Šlo o skutečně užitečnou praktickou ukázku, která mohla zároveň díky vysoké kvalitě zpracování přinést hodnotnou inspiraci pro další samostatné streamové počínání.
Vzhledem k rozběhnutému programu však bylo potřeba brzy nato zajistit streamy vzdělávacích akcí a první zkouškou se stala přednáška Lukáše Hány „Jak odhalovat bullshity“ z cyklu Používej mozek. Přenos přednášky se podařilo v tomto případě poměrně hladce zajistit z domácího prostředí přednášejícího pomocí licencovaného účtu Zoom. Stejně jako v případě streamu s Kateřinou Šimáčkovou došlo i na interakci s diváky prostřednictvím jimi pokládaných otázek na FB. „Vlastní“ zkušenost se streamem tedy proběhla v pořádku a otevřela tak pomyslné dveře i nadšení pro další streamování. O týden později, 19. 10 v 18:00 byla tímto způsobem streamována přednáška „Druhá stránka příběhů“ Reného Nekudy.
Další ostrou prověrkou, která měla prověřit organizační schopnosti MZK přímo na její půdě, byl streamovaný literární večer se spisovatelkou Alenou Mornštajnovou, která byla součástí digitálního programu prestižního Frankfurtského knižního veletrhu, tedy přes náš profil na FB Leipzig2020Tschechien cílila především na německé publikum. Hosty živého vysílání byli krom samotné spisovatelky také německý moderátor a literární kritik Mirko Schwanitz (který četl ukázky z jejího románu Hana německým posluchačům) a předkladatelka z němčiny Marcela Müllerová. Akce přinesla důležitou zkušenost s náročnější koordinací hned několika mluvčích, připojených v různých zemích (Česko, Německo) i prostředí (zasedací místnost MZK, z domova), a to včetně nutnosti zajištění tlumočení. Program Zoom sice s možností simultánního tlumočení do vícero jazyků počítá, ale přenos do streamu si s tím již neporadí. Logicky lze streamovat jen jedinou zvukovou stopu. I proto byla tlumočnice jedním z přizvaných hostů večera a překládala synchronně i v obraze. Navzdory počátečním zdlouhavějším ladění technických náležitostí, jako synchronizace hlasitosti a pozadí mluvčích a dalších technicistních aspektů, se podařilo dosáhnout oboustranně uspokojivého výsledku, který posílil sebedůvěru organizátorů do dalších podniků. Literární večer přenášely i další dva spřátelené profily.
Důležitým testem z hlediska využití videotechniky i propagace byla následná bezmála dvouhodinová streamovaná beseda „Ženy soudkyně ve vysokých funkcích“ na téma postavení žen v justici za opětovné účasti Kateřiny Šimáčkové a jejích tří hostů. I přes stále přísnější opatření pro setkávání se účastníci besedy nechtěli připojovat každý ze svého domova, ale upřednostňovali živou interakci na jednom místě. Všichni se proto sjeli do MZK, kde byli snímání klasickou videokonferenční technikou v jedné z našich jednacích místností. V živém přenosu besedu sledovalo přes 370 diváků a záznam na FB si pustilo přes 5 000 lidí, což je číslo, které již leccos vypovídá. Zvláště, uvědomíme-li si, že kapacita sálu, kde se měla původně akce konat, dosahuje hranice stovky účastníků.
Ve světle těchto prvních zkušeností ze streamovaného programu v MZK můžeme říci, že i přesto, že bylo nutno některé věci nastudovat takříkajíc za pochodu i způsobem pokus omyl, přinesly v komunikaci směrem ke čtenáři své ovoce. V případě, že se streamované události podaří zajistit dostatečná propagace (byť by měla být jen na sociálních sítích knihovny), čtenáři tuto možnost jistě ocení. Ba co navíc, přinese jim v době sociální distance alespoň částečně pocit kontaktu s kulturním děním, kterého je v těchto dnech realizováno pomálu. Nadto kontakt se čtenářem v těchto dnech a touto formou může dopomoci nepřetrhat jeho vazbu na instituci knihovny a knihovního života, který je současnými okolnostmi maximálně omezen. A to, zdá se, není málo.
Streamovat teď a tady pomocí mobilního telefonu je snadné, umět stream na FB dopředu naplánovat, propojit jej s jiným programem, spojit v něm lidi z různých míst, sdílet prezentace a ještě tlumočit, to už je trochu složitější a chce to přípravu. Vcelku rychle se dá ale dojít k několika jednoduchým a praktickým zásadám: